• 1.2.2002

    Vicepremiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla ostře odmítl jakékoli jednání o platnosti poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Nepřichází to podle něj vůbec v úvahu. Reagoval tak na usnesení rakouského parlamentu, který vyzval spolkovou vládu, aby usilovala o jejich zrušení. "Vláda, ve které bude sociální demokracie, se touto cestou nevydá," řekl Špidla na tiskové konferenci v Lidovém domě. Šéf vládní strany rozhodně nesouhlasí s tím, že by ke stupňování rakouských požadavků přispěly ostré výroky premiéra Miloše Zemana. Podle Špidly jde o politiku hledání konfliktů, která je projevem vlivu strany Svobodných v rakouské politické struktuře. Soudí, že tento vliv je přechodný.

    Autor: Ivo Prokop
  • 31.1.2002

    Rakouská Národní rada (dolní komora parlamentu) ve čtvrtek usnesením požádala spolkovou vládu, aby se v jednáních s Českou republikou důrazně zasazovala o zrušení tzv. Benešových dekretů. Současně má kabinet kancléře Wolfganga Schüssela usilovat i o zrušení obdobných slovinských dekretů AVNOJ. Usnesením, které prosadili poslanci vládních lidovců (ÖVP) a Svobodných (FPÖ), Národní rada dále žádá spolkovou vládu, aby pokračovala v jednání o jihočeské jaderné elektrárně Temelín s novou českou vládou po letošních parlamentních volbách v ČR.

  • 31.1.2002

    Pro "pokračování procesu usmiřování" mezi Českou republikou a Rakouskem ve věci tzv. Benešových dekretů se ve čtvrtek vyslovil rakouský kancléř Wolfgang Schüssel (ÖVP). V rozhovoru pro agenturu APA u příležitosti uplynutí poloviny funkčního období koaliční vlády lidovců (ÖVP) a Svobodných (FPÖ) kancléř uvedl, že "téma Benešových dekretů není nové, ale je staré jako konec druhé světové války". Překážku vstupu ČR do EU v dekretech nespatřuji, dodal Schüssel.

  • 31.1.2002

    Rakouské ministerstvo zahraničí vzalo na vědomí českou diplomatickou nótu, ale více na výroky generálního tajemníka rakouské vládní strany Svobodných (FPÖ) Petera Sichrovského reagovat nebude. Rakouskou odpověď na český úterní protest ve čtvrtek v Černínském paláci tlumočil rakouský velvyslanec v Praze Klas Daublebsky, sdělil jeho mluvčí Gregor Schusterschitz. Sichrovsky vyzval v pondělí českou vládu k přehodnocení důsledků rasového pronásledování a odškodnění jeho obětí, zvláště Židů. Vyvolal tím bouřlivou reakci vládních představitelů i židovských zástupců. "Rakouská zahraniční politika se v otázkách vztahů s Českou republikou snaží vždy postupovat v duchu dobrých sousedských vztahů a při vzniklých problémech nebo iritacích hledat věcnou podstatu těchto potíží," řekl Schusterschitz.

  • 31.1.2002

    ODA je ochotna sama odstoupit ze společných kandidátek čtyřkoalice, ale jen za podmínky, že nebudou kandidovat ani poslanec KDU-ČSL Miroslav Kalousek a první místopředseda US/DEU Ivan Pilip. Předseda strany Michael Žantovský na čtvrteční mimořádné tiskové konferenci oznámil, že tento svůj osobní názor navrhne v pondělí na jednání Ústředního sněmu ODA.

    Politici KDU-ČSL i Unie svobody-DEU požadavek šéfa ODA Michaela Žantovského důrazně odmítli. Takové podmínky považují lidovci i unionisté za nepřijatelné zasahování do primárních voleb obou stran a nepřípustný nátlak v době, kdy další setrvání ODA na kandidátkách odmítá KDU-ČSL a postupně i unie. Čtyřkoalice v současné podobě s největší pravděpodobností skončí a přemění se na dvojblok lidovců a unie.

    Kalousek i Pilip nepřikládají požadavku ODA velkou váhu. "Já jsem v primárních volbách ve svém volebním obvodu dostal důvěru od mnohonásobně většího počtu členů své strany, než je členů ODA v celé republice," řekl Kalousek novinářům. Pilipovi se zdá nevěrohodné, že Žantovský má k němu výhrady jen den poté, co alianci vyzval k odstoupení z kandidátek.

  • 31.1.2002

    Poslanci ve čtvrtek propustili do třetího čtení vládní návrh ústavního zákona o referendu. Norma, kterou se snaží prosadit hlavně ČSSD, se tak již poněkolikáté dostává do závěrečného čtení v dolní parlamentní komoře. Návrh vymezuje základní právní rámec pro vyhlášení referenda a výslovně upravuje referendum o vstupu České republiky do EU. Již projednání v ústavněprávním výboru ukázalo rozpolcenost poslanců vůči normě, již odmítá především pravice. Členové výboru nepřijali k normě žádné usnesení, neboť polovina chtěla návrh přijmout, polovina nikoliv. V rozpravě na schůzi vystoupil proti návrhu již tradičně Marek Benda z ODS a navrhl zamítnutí normy, které však sněmovna nepřijala. Benda pak jako jediný předložil pozměňovací návrhy, o nichž sněmovna rozhodne ve třetím čtení. Návrh předpokládá, že referendum bude mimo jiné možno vyhlásit, vysloví-li se pro něj peticí 300.000 lidí.

  • 31.1.2002

    Britští konzulární úředníci ve středu po třech týdnech ukončili své kontroly na pražském letišti v Ruzyni. ČTK to ve čtvrtek řekla Eleanor Petchová z britského velvyslanectví. Lidé tak mohou do Británie opět létat bez toho, aniž by již v Praze museli vysvětlovat účel své cesty. Britové se do Prahy vracejí asi v měsíčních, někdy i kratších intervalech. Na letišti Britové úřadovali poprvé loni v létě kvůli přílivu neoprávněných žadatelů o azyl, které takřka bez výjimky tvořili Romové. Petchová nesdělila, kolik lidí u pohovorů s úředníky tentokrát neuspělo. Při předchozím osmidenním kole v prosinci úředníci znemožnili cestu 85 lidem. Londýn se na opatření, kterým se snaží zabránit zneužívání svého azylového systému, dohodl s českou vládou na základě dodatku k česko-britské konzulární dohodě z roku 1975. Britové na letišti mohou úřadovat kdy chtějí a nemusejí svoji přítomnost ohlašovat. Pohovory kritizují Romové a Český helsinský výbor.

  • 30.1.2002

    Asi 50 rakouských ekologických aktivistů ve středu odpoledne v hornorakouském Freistadtu nedaleko hranic s Českem pomocí transparentů a desítky traktorů protestovali proti chystanému zavezení paliva do druhého bloku jihočeské jaderné elektrárny Temelín. Současně protestovali proti postojům ministra životního prostředí Wilhelma Molterera, který podle odpůrců atomu ignoruje zájmy protijaderných sdružení. Moltererovi, jenž se ve Freistadtu zúčastnil tradičních oslav Dne rolníků, předali demonstranti takzvanou Černou knihu rakouských expertů o bezpečnosti Temelína. Ekologičtí aktivisté hodlají obnovit demonstrace, pokud oficiální místa neučiní potřebné kroky proti zavezení paliva do druhého bloku jihočeské elektrárny. Celkově napjatá situace mezi Českem a Rakouskem se tak může ještě zhoršit, pokud Praha nebude reagovat na obavy rakouské strany a alespoň nezastaví spouštění Temelína, řekli organizátoři demonstrace.

    Autor: Ivo Prokop
  • 30.1.2002

    Nerovnocenné platby tuzemským zemědělcům z evropských fondů po vstupu Česka do Evropské unie jsou nepřijatelné. Na tiskové konferenci to řekl ministr zemědělství Jan Fencl tím, že ČR bude v následujících jednáních trvat na rovném přístupu EU k českým rolníkům. Ministr tak reagoval na informace, podle nichž chce Evropská komise navrhnout, aby přímé platby zemědělcům v kandidátských zemích začínaly na úrovni 25 procent v roce 2004 a postupně stoupaly. Naopak strukturální fondy pro nové členy by měly být podle Fencla větší než pro nynější členy EU. Evropská komise svou pozici postupuje nejdříve ministrům zemědělství členských zemí a poté členských státům. Evropská komise navrhla členským státům, aby v letech 2004 až 2006 uvolnily pro deset nových členů 40,16 miliardy eur, vesměs ve formě zemědělských podpor a pomoci chudším regionům. Při hrubém odhadu by ČR měla dostat asi desetinu nabízených prostředků, tedy ve formě závazků přibližně čtyři miliardy eur za tři roky.

    Autor: Ivo Prokop
  • 30.1.2002

    České republice pravděpodobně nehrozí teroristický útok podobný těm, které loni v září postihly USA. Existuje ale možnost útoků menšího rozsahu či demonstrativního charakteru, řekl v Senátu ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek při veřejném slyšení o bezpečnostních hrozbách pro Česko. Podle něj je také vysoce pravděpodobné, že do různých vrstev české společnosti pronikli islámští radikálové s cílem vytvořit materiální a informační základny. Zdrojem potenciálních teroristických aktivit může být i muslimská komunita v Česku, řekl Růžek. Poukázal na vazby někdejšího Československa s některými arabskými státy, například s Irákem, v dobách komunistického režimu. Bezpečnostní složky by se podle něj měly zaměřit mimo jiné na prověřování osob z rizikových oblastí nebo ze států podporujících terorismus, sympatizantů radikálních náboženských hnutí, rasistických a extremistických uskupení. Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (civilní rozvědky) František Bublan upozornil na "mediální terorismus". Teroristé se podle něj nyní budou snažit organizovat nikoli ve spřízněných státech, ale po celém světě v krycích firmách nebo nadacích. Podotkl, že v posledních měsících bylo zatčeno zhruba 500 teroristů v zemích mimo Afghánistán a USA.

    Autor: Ivo Prokop

Pages