-
30.1.2002
Stát by mohl odložit plánovaný prodej menšinového podílu v Českých aeroliniích partnerům v letecké alianci Sky Team. Důvodem je krize v letecké dopravě po teroristických útocích v USA v září loňského roku. "Existují určité názory, že by se to mělo odložit vzhledem k situaci po 11. září v USA. Ale zatím k tomu žádný závěr učiněn nebyl a je to také věc jednání s partnery v alianci," uvedl ministr dopravy a spojů Jaromír Schling. Podle dva roky starého usnesení vlády by mohl stát již letos nabídnout maximálně 15 procent akcií ČSA vedoucím společnostem Sky Teamu, tedy Air France a Delta Air Lines. Budoucí prodej je i součástí alianční smlouvy, kterou ČSA uzavřely. "V tuto chvíli zvažujeme, jak k tomu přistupovat," dodal ministr. Ještě v první polovině letošního roku hodlá vláda transformovat státní podnik Česká správa letišť na akciovou společnost. Ta by vlastnila pražské letiště Ruzyně, zbylá regionální letiště by zůstala ve vlastnictví státu. Letiště v Brně, Ostravě a Karlových Varech by byla podle ministra postupně buď pronajímána zájemcům nebo, v případě zájmu, převedena do vlastnictví krajů. Vstup soukromého investora do ruzyňského letiště se zřejmě letos neuskuteční. "Není tam žádný důvod chvátat. Do voleb se to určitě nestihne," uvedl ministr Schling.
-
30.1.2002
Česká strana nabídla rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) deset nových objektů. Pouze jediný z nich však byl na okraji Prahy, ostatní byly mimo hlavní město. Českému rozhlasu to řekla mluvčí rádia Sonia Winterová. Nejnovější jednání velvyslance Spojených států v Česku Craiga Stapletona a prezidenta rádia Toma Dinea s ministrem zahraničí Janem Kavanem se uskutečnilo v úterý. Winterová hovořila o dohodě obou stran, že nebudou "každý nejmenší vývoj sdělovat tisku". Vyjednavači se podle ní rovněž shodli na tom, že hledání vhodného objektu bude složité a nějakou dobu potrvá. Česká strana usiluje od loňských zářijových útoků teroristů na cíle v USA o přesunutí Svobodné Evropy z centra Prahy do některého z objektů, které navrhuje ministerstvo obrany. Rozhlasová stanice dosud dávala najevo, že se jí do stěhování nechce. Vyjednáváním za českou stranu byl Bezpečnostní radou státu pověřen ministr zahraničí.
-
30.1.2002
Rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) by měla získat novou budovu do konce funkčního období nynější vlády. Ministr zahraničí Jan Kavan to řekl novinářům ke svému úternímu jednání s americkým velvyslancem Craigem Stapletonem a prezidentem stanice Thomasem Dinem o přesídlení RFE/RL z centra města kvůli bezpečnostním rizikům, na něž poukazuje česká vláda. Účastníci schůzky se podle něj shodli v tom, že dlouhodobé bezpečnostní riziko neklesne k nule, a je třeba najít takové místo, jež by bezpečnost zajistilo dlouhodobě. Podle ministra by jeden z deseti objektů, které navrhlo ministerstvo obrany, mohl tato kritéria splňovat, "ale shoda na něm stále není". Kavan nechtěl říci, který objekt by to mohl být.
-
30.1.2002
"Hlásí se Rádio Svobodný Afghánistán," ozvala se ve středu poprvé přesně ve 14:00 SEČ afghánská redakce Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Začala tak po letech pravidelné vysílání do této země. První půlhodinová relace, kterou připravila desítka pracovníků afghánské redakce, byla v paštštině. Posléze mohli vysílání v Afghánistánu poslouchat i lidé, kteří mluví jazykem darí. Redakce bude zatím vysílat dvě hodiny denně, později plánuje dvanáct hodin vysílání. Rádio Svobodná Evropa vysílalo do Afghánistánu již v 80. letech z Mnichova. V posledních letech ale Afghánci mohli poslouchat pořady RFE/RL vysílané jen v okolních zemích - Turkmenistánu, Tádžikistánu, Íránu a Uzbekistánu.
-
29.1.2002
Prezident Václav Havel se v úterý setkal s guvernérem České národní banky Zdeňkem Tůmou. Hovořili spolu o aktuální situaci české ekonomiky v době celosvětového hospodářského oslabení, o současném posilování koruny a přípravách vstupu České republiky do Evropské unie. Podle prezidentova mluvčího Ladislava Špačka prodiskutovali také fungování centrální banky. Jejich schůzka byla plánována již na dřívější termín, kvůli nemoci prezidenta však byla přesunuta na úterý.
-
29.1.2002
Jako neúnosné a skandální označila výroky premiéra Miloše Zemana o sudetských Němcích předsedkyně Svazu vyhnanců Erika Steinbachová. Odmítla se však vyjádřit k chystané březnové cestě kancléře Gerharda Schrödera do České republiky. Schrödera ovšem výroky českého premiéra, který o sudetských Němcích hovořil jako o "zrádcích" a Hitlerově "páté koloně", také rozladily. Předsedkyně střechové organizace spolků vysídlených Němců proto očekává, že se kancléř sudetských Němců vhodným způsobem zastane. Mluvčí německé vlády Uwe-Karsten Heye již minulý týden upozornil, že Zemanovy výroky ztížily přípravu březnové cesty kancléře do ČR. Podle německého tisku Schröder pohrozil odřeknutím své cesty, jestliže Zeman výroky o sudetských Němcích "nesprovodí ze světa". Ministr zahraničí Joschka Fischer má o současných česko - německých vztazích jednat při své návštěvě v Praze 20. února. Vysídlenci hodlají před německými volbami zjistit, jak se jednotlivé německé parlamentní strany zasazují o to, aby Česko, Polsko a Slovinsko před svým vstupem do Evropské unie zrušily příslušné dekrety o poválečném vysídlení Němců ze svých území.
-
28.1.2002
Hornorakouští odpůrci české jaderné elektrárny Temelín oznámili, že uspořádají ve středu v příhraničním okresním městě Freistadtu novou demonstraci proti Temelínu. Hlavním podnětem má být tentokrát nadcházející zavážení jaderného paliva do druhého bloku elektrárny. Podle sdělení spolku Stop Temelín má být při této příležitosti mimo jiné předán ministru životního prostředí Wilhelmu Moltererovi seznam požadavků, na nichž se v sobotu v Salcburku dohodli zástupci všech hlavních rakouských protiatomových organizací. Účastníci salcburského setkání vyzvali vídeňskou vládu, aby do 15. února zahájila nová jednání s vládou České republiky "s jednoznačným cílem dosáhnout co nejrychlejšího uzavření jaderné elektrárny Temelín". Ve společné rezoluci vyjádřili dále mimo jiné požadavky na revizi rozhodnutí povolit dovoz jaderné elektřiny do země, zastavení prodeje rakouských energetických podniků koncernům provozujícím atomové elektrárny, svolání mezinárodní konference o Temelínu, okamžitý přechod na ekologický proud ve všech veřejných zařízeních a vystoupení z organizace Euratom. V přijaté rezoluci zdůraznili, že rakouská protiatomová politika spočívá od roku 1978, kdy bylo v referendu odmítnuto uvedení do provozu vlastního reaktoru v Zwentendorfu, výlučně na tlaku obyvatelstva. Všechny dosavadní vlády svými činy nenaplňovaly výsledek tehdejšího referenda a snažily se zásadní odmítnutí jaderných elektráren změnit spíš v souhlas s bezpečnými elektrárnami, tvrdí se v rezoluci. Dokument obviňuje vládu, že "zbytečně a nezodpovědně" souhlasila s uzavřením energetické kapitoly v přístupových jednáních ČR s EU a dostala tak Rakousko do "katastrofální vyjednávací pozice".
-
28.1.2002
Protičeská kampaň rakouské krajně pravicové strany Svobodných pokračuje tvrdým výpadem generálního tajemníka strany Petera Sichrovského, který vyzval Prahu k "přehodnocení důsledků rasového pronásledování" za války a odškodnění jeho obětí, zvláště pak židovských obětí takzvané arizace. "Vedle diskuse o takzvaných Benešových dekretech je nutné, aby česká vláda v průběhu kandidatury na členství v EU nově zhodnotila také svůj vztah k lidem, kteří byli za nacismu pronásledováni z rasových důvodů," prohlásil Sichrovsky. "Z téměř 400.000 Židů v bývalém Československu nepřežily tři čtvrtiny válku a byly nacionálními socialisty často s účinnou podporou místního obyvatelstva deportováni a později zavražděni v koncentračních táborech," uvádí se dále v Sichrovského prohlášení. "Po válce česká vláda po desetiletí odmítala vrátit ukradený majetek a až do dneška oběti, jejich potomci a židovské organizace zoufale bojují za svá práva." Sichrovsky dále připomíná, že "i po roce 1945 byla Praha centrem politických antisemitských procesů, namířených proti Židům v komunistické straně", v nichž v 50. letech padaly rozsudky smrti.
-
28.1.2002
Není zcela jisté, zda senátoři KDU- ČSL a Unie svobody/ODA vyberou v úterý Josefa Zieleniece a Edvarda Outratu jako své kandidáty do Konventu, který bude od března jednat o budoucím vývoji Evropské unie. I když jejich nominaci senátorům doporučila politická rada čtyřkoalice, lidovci uvažují ještě o jednom kandidátovi. Lidovečtí senátoři původně navrhovali šéfa senátního výboru pro evropskou integraci Jiřího Skalického (za ODA), čtyřkoaliční politické radě však nabídli jako hlavního vyjednavače za Senát Outratu; rada ho ale doporučila jako Zieleniecova náhradníka. Podle dosavadních dohod čtyřkoalice bude nominovat kandidáty za Senát a ODS za sněmovnu. Kandidátem ODS do Konventu bude stínový ministr zahraničí Jan Zahradil, náhradníkem stínový ministr obrany Petr Nečas. Zahradilovým protějškem by se tak měl stát člen senátního zahraničního výboru Zieleniec jako stínový ministr zahraničí čtyřkoalice. Outrata je místopředsedou ústavně-právního výboru Senátu a členem stálé delegace do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Vládu bude v Konventu zastupovat ministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD), jeho náhradníkem bude politický ředitel ministerstva zahraničí Jan Kohout. Senátoři mohou návrhy na delegáty do Konventu EU podávat do 31. ledna, Senát o nich má rozhodnout do půli února v tajném hlasování.
-
28.1.2002
Zhruba do týdne by mohl německý výrobce upravit armatury pro první blok Jaderné elektrárny Temelín tak, aby byly schopny zaručit projektovaný provoz. Řekl to mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Kvůli problémům s armaturami v nejaderné části bloku nemůže zatím obsluha provádět tzv. dynamické testy, při nichž se prudce mění výkon. Právě kvůli špatnému fungování armatur, které slouží především k regulaci průtoku kapalin, plynů a par, odstavil 14. ledna bezpečnostní systém první blok. Stalo se tak tři dny poté, co začala etapa s plným výkonem reaktoru. Ta měla trvat zhruba tři týdny, vedení elektrárny však připustilo, že potíže s armaturami ji zřejmě prodlouží. Technici současně připravují druhý blok elektrárny na zavážení paliva. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová ve středu řekla, že úřad by do dvou až tří týdnů mohl dát souhlas se zavezením paliva. Za šest až osm týdnů nato by obsluha druhého bloku mohla poprvé nastartovat reaktor a zahájit fyzikální spouštění.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 14583
- 14584
- 14585
- 14586
- 14587
- 14588
- 14589
- 14590
- 14591
- …
- následující ›
- poslední »