Zprávy

Premiér Miloš Zeman potvrdil, že se velmi pravděpodobně setká příští týden s prezidentem Václavem Havlem, aby se s ním dohodl na termínu parlamentních voleb. Premiér to řekl ČTK během dvoudenního pobytu v Ženevě. Vyhnul se však odpovědi na dotaz, zda by chtěl, aby se volby konaly v květnu nebo v červnu. "Já se k této otázce vyjádřím až po setkání s panem prezidentem, protože nepovažuji za rozumné sdělovat svůj názor dříve tisku než panu prezidentovi," řekl Zeman ČTK. Letošní parlamentní volby se musí konat mezi 20. květnem a 20. červnem. Václav Havel již dal najevo, že by byl pro květen. Prezident se ale na termínu voleb musí dohodnout se Zemanem. Podle Ústavy je totiž k vyhlášení voleb nezbytný podpis premiéra.

Miloš Zeman navštívil v Ženevě sídla mezinárodních organizací OSN, kde, jak řekl, "lobboval za zájmy České republiky". Znovu podtrhl, že čeští pracovníci se musí zapojovat do aktivit různých organizací OSN. "Česká republika je malý stát. Je důležité, aby se její pracovníci podíleli na aktivitách tohoto typu, protože my nebudeme obviněni z toho, že prosazujeme velmocenské ambice," řekl premiér Zeman.

Český premiér Miloš Zeman povede misi výboru pro mír, demokracii a lidská práva Socialistické internacionály (SI) do Běloruska. Výbor, jemuž Zeman předsedá od dubna 2000, se na tom dohodl na zasedání v Ženevě. Mise se uskuteční v dubnu nebo v květnu a má posílit diskusi o demokratických změnách v Bělorusku. Jeho autoritářský prezident Alexandr Lukašenko je považován za posledního klasického diktátora v Evropě.

Na informování občanů o rozšíření EU a na posílení významu krajů, měst a obcí se chce zaměřit nedávno ustavený výbor mezi Českou republikou a Výborem regionů Evropské unie. Jeho členové, mezi nimiž jsou kromě zástupců Bruselu také čeští hejtmani a starostové, se poprvé sešli na jednání v Praze. "Shodli jsme se na dvou tématech, na které bychom se chtěli zaměřit," řekl pražský primátor Jan Kasl. Kromě informování občanů by se podle něj komunikační strategie měla věnovat i informování místních a regionálních samospráv. Druhou oblastí je posílení funkce a významu krajů, měst a obcí především s ohledem na jejich financování. "V této rovině můžeme ještě hodně zlepšovat. Financování krajských a místních samospráv není v České republice zcela uspokojivě vyřešeno," poznamenal Kasl. Hlavním úkolem konzultativní výboru by ale mělo být navázání pravidelných kontaktů mezi samosprávou v ČR a Výborem regionů EU. "Když předkládáme do Bruselu nějaký projekt, a on třeba není vybrán, tak nám chybí zpětná vazba. Nevíme, proč nebyl vybrán," popsal jeden ze současných problémů předseda Asociace krajů a hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský.

Výbor regionů Evropské unie existuje od roku 1993. Jeho cílem je zapojit místní a oblastní samosprávy do rozhodování na úrovni EU. Jeho členové mají projednávat politiku a kroky Evropské unie, jež se dotýkají regionů. Česká republika je po Polsku druhou zemí, která má vlastní komisi s Výborem regionů EU.

Čtvrtá rota chemické ochrany se sídlem v Bechyni na Táborsku by se po plné profesionalizaci mohla začlenit do jednotek, které se zúčastní protiteroristické operace Trvalá svoboda. Novinářům to ve čtvrtek na tiskové konferenci v Bechyni řekl náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. "Pokud budou pokračovat protiteroristická opatření, je možné, že bude připravena k rotaci pro operaci Trvalá svoboda," uvedl. Podle něj by měla být rota plně profesionální do konce letošního roku a na akci Trvalá svoboda by spolupracovala s 9. rotou chemické ochrany v Liberci

Rakouský velvyslanec v ČR Klas Daublebsky si nemyslí, že by nynější napjaté vztahy mezi Prahou a Vídní nějak narušily podporu Rakušanů českému vstupu do EU. Podle něj nenaruší ani česko-rakouský obchod či vzájemné vnímání Čechů a Rakušanů. Daublebsky se ve středu v rozhovoru pro ČTK vyslovil pro pokračování česko-rakouského dialogu, a to také v souvislosti s takzvanými Benešovými dekrety. Česko-rakouské vztahy v těchto dnech poznamenalo referendum za odstavení jaderné elektrárny Temelín, které prosadili rakouští Svobodní (FPÖ), a následné slovní přestřelky českých a rakouských politiků. V referendu se 15,5 procenta Rakušanů vyslovilo pro zablokování vstupu ČR do EU, pokud se Temelín nezastaví.