Zprávy

Premiérovi Miloši Zemanovi by se líbilo, kdyby ČSSD navrhla v příštích prezidentských volbách v roce 2003 jako svého kandidáta ombudsmana Otakara Motejla. Zeman to řekl v rozhovoru pro deník Právo. Současně téměř vyloučil, že by kandidaturu přijal on sám. Učinil by tak "pouze v krajně nepravděpodobné krizové situaci, kdy by žádný jiný kandidát nebyl průchodný" a někdo jej o to požádal. Devětašedesátiletý Motejl je nestraník. Veřejným ochráncem práv, v české historii prvním, byl zvolen v prosinci 2000. Do té doby zastával v Zemanově kabinetu funkci ministra spravedlnosti. Motejl ČTK v lednu řekl, že zatím neví, zda by kandidaturu přijal. Zdůraznil, že je pro něj důležité, kdo by kandidaturu navrhl a do jakých poměrů bude prezident zvolen.

Nejsilnější opoziční uskupení v České republice, které podle průzkumů preferencí mohlo vyhrát volby, se rozpadlo. Z pozice lídra čtyřkoalice odstoupil poslanec Unie svobody-DEU Karel Kühnl a minulostí je i stínová vláda, kterou vedl. Rozpad čtyřkoalice odstartovaly spory ohledně řešení starých dluhů ODA. Definitivní tečku za současnou podobou čtyřky udělalo vedení KDU-ČSL, které se ve čtvrtek rozhodlo jít do voleb jen s Unií svobody-DEU, tedy bez zástupců aliance. Lidovci ale tvrdí, že čtyřkoalice může nadále spolupracovat. Představitelé ODA i unie přesto čtyřkoalici považují za neexistující uskupení. Unie svobody-DEU by měla v úterý rozhodnout o tom, zda půjde do voleb společně s lidovci. ODA se hodlá voleb také zúčastnit. Zatím není jasné, zda bude kandidovat sama, nebo s nějakou jinou stranou. V pátek však její řady opustil jeden ze zakládajících členů senátor Daniel Kroupa. Nevěří totiž v další budoucnost samostatné existence strany. Podle politologů se rozpad čtyřkoalice dal očekávat. Mnozí z nich si myslí, že si lidovci odstraněním ODA uvolnili cestu k povolebnímu vyjednávání se sociální demokracií. Pokud by totiž pravicová ODA ve čtyřkoalici zůstala, bránila by se podle nich jednání s levicí. Zatím však zůstává otázkou, s kým by po volbách chtěla jít do vlády Unie svobody-DEU. Řada jejích členů totiž původně odešla z ODS a mezi občanskými demokraty a unionisty ještě dnes kvůli tomu existuje napětí. Přesto však ODS i Unie svobody-DEU o sobě shodně prohlašují, že mají k sobě programově velmi blízko. Není zatím jisté, zda unionisté a lidovci půjdou do voleb společně. Například pražská organizace Unie svobody-DEU to odmítá. Vyzvala proto vedení strany, aby svolalo republikové shromáždění. Ostatní regionální organizace strany se přiklánějí spíše ke společné kandidatuře s lidovci. Předsedové ODS a ČSSD, Václav Klaus a Vladimír Špidla, zatím nechtěli poslední události ve čtyřkoalici komentovat. Podle Špidly mají členové čtyřkoalice velmi rozdílné politické zájmy. O budoucí spolupráci podle něj rozhodnou až sami voliči. Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 14. a 15. června.

ČSSD ani ODS nevypoví před volbami opoziční smlouvu, která umožnila jmenování menšinového sociálnědemokratického kabinetu. "Pokud jde o opoziční smlouvu, o ničem se nejedná a předpokládám, že doběhne do konce volebního období," řekl předseda ČSSD Vladimír Špidla. Také místopředseda ODS Petr Nečas nevidí důvod pro "levný předvolební trik spočívající v teatrálním vypovězení opoziční smlouvy". Připustil, že smlouva je dokument koncipovaný tak, aby mohl teoreticky platit na věčné časy. Sám ho však považuje za řešení konkrétní situace po volbách v roce 1998 a nepředpokládá, že by se mohla ještě někdy opakovat. V ODS prý nezná nikoho, kdo by s dalším trváním smlouvy počítal. Přesvědčen je, že by měla být po volbách utvořena silná většinová vláda. Šestileté období menšinových vlád by mělo skončit, dodal. Prostředkem na jedno použití je opoziční smlouva pro Špidlu. Počítá s tím, že její platnost skončí s nynějším volebním obdobím. Současné zostřování vztahů mezi stranami přičítá snaze po vyjasnění politických názorů a postojů. Řešení nových politických situací, o kterých rozhodnout voliči, budou podle něj politické strany hledat až po volbách. Na opoziční smlouvu před více než třemi lety reagovaly KDU- ČSL, Unie svobody, Demokratická unie a ODA založením čtyřkoalice.

Trvající rozdílná stanoviska k takzvaným Benešovým dekretům mezi stranami rakouské vládní koalice lidovců (ÖVP) a Svobodných (FPÖ) nepřímo potvrdili kancléř Wolfgang Schüssel (ÖVP) a vicekancléřka Susanne Riessová- Passerová (FPÖ). Na dotaz novinářů po zasedání vlády předsedkyně FPÖ zopakovala požadavek své strany, podle něhož musí být otázka dekretů vyřešena, to znamená dekrety zrušeny, ještě před vstupem České republiky do Evropské unie. Riessová-Passerová se při tom odvolala i na stanovisko bavorského premiéra a německého kancléřského kandidáta Edmunda Stoibera, které se podle ní shoduje s postojem rakouských Svobodných. Kancléř Schüssel naproti tomu na stejnou otázku odpověděl, že Svobodní nechtějí vidět, že v této otázce jde o proces. Tento proces je důležitý a v jeho průběhu budou nalezeny správné odpovědi, prohlásil Schüssel a připomněl své dřívější vyjádření, podle něhož je otázka Benešových dekretů již léta bilaterálně projednávána s ČR při všech příležitostech. Také usnesení rakouského parlamentu, schválené ve čtvrtek, je podle Schüssela důležitým krokem při řešení tohoto problému. Rakouská Národní rada (dolní komora parlamentu) usnesením požádala spolkovou vládu, aby se v jednáních s Českou republikou důrazně zasazovala o zrušení Benešových dekretů.