Zprávy

Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla nepředpokládá, že nová česká vláda bude po letošních parlamentních volbách připravena jednat s Vídní o jihočeské jaderné elektrárně Temelín nad rámec uzavřených dohod, ani o možnosti zrušení tzv. Benešových dekretů, jak to požadují někteří rakouští politici. Dohoda z Melku a bruselská dohoda o vylepšení jihočeské jaderné elektrárny, které uzavřeli předsedové vlád obou zemí, představují základ jednání mezi oběma zeměmi. "Základem jsou tyto dohody a za jejich rámec nepovažuji za možné jednat," řekl v neděli Vladimír Špidla, který se ve Vídni setkal s krajany žijícími v Rakousku. Nepředpokládá, že by jinak postupovali i další čeští politici. "Myslím si také, jak znám české politické prostředí, že není vláda, která by šla dále, než jak bylo dohodnuto," řekl Špidla.

Předseda ČSSD považuje za uzavřenou i otázku tzv. Benešových dekretů, dokázal by si ale představit společnou českou-rakouskou deklaraci, jakou již uzavřelo Česko s Německem. "Pro mně je ta věc (zrušení dekretů) uzavřená. To, co bylo dosaženo s Německem, považuji za velmi rozumné a velmi velkorysé z obou stran a tam asi je možné dospět," poznamenal Špidla. "Každá česká vláda musí vycházet z historických daností a ze zájmů své země a myslím si, že otevírat hroby a vracet se tam, odkud se Evropa vynořila po potocích krve, prostě není možné a české vlády to rozhodně dělat nebudou - aspoň ty, které si dovedu představit po volbách," řekl Špidla.

Vicepremiér spolu se senátorem Milanem Špačkem přijeli do Vídně představit výhody dohody mezi ČR a Rakouskem o sociální péči, která platí od 1. července loňského roku. "Já jsem se v první řadě setkal s krajany, protože byla před několika měsíci uzavřena velmi významná sociální dohoda, která mimořádně zlepšuje vztahy s Rakouskem v sociální oblasti," doplnil Špidla. Dohoda umožňuje bezplatnou zdravotní péči pro občany, které v druhém státu postihne náhlá nemoc.

Čtyřkoalici by podle zjištění Střediska empirických výzkumů volilo počátkem ledna téměř o sedm procent lidí méně než loni v prosinci. I přesto by ale čtyřka v lednu volby vyhrála. Z průzkumu STEMu vyplynulo, že čtyřkoalici by volilo 22,5 procenta, druhou sociální demokracii 21,5 procenta, třetí ODS 21,3 a čtvrtou KSČM 15,6 procenta voličů.

Společnou modlitbou za mrtvé Židy a Romy završil v neděli rabín Jehuda Ješarim v budově pražské židovské obce vzpomínkové setkání členů obou komunit, které bylo věnováno obětem židovského a romského holocaustu v Čechách a na Moravě. Na 130 účastníků slavnosti si připomnělo 57. výročí osvobození osvětimského koncentračního tábora, v němž se tragicky protnuly osudy českých Židů a Romů. Jak uvedl předseda židovské obce v Praze Tomáš Jelínek, před válkou žilo v Čechách 118.000 Židů, z nichž 78.000 zahynulo v koncentračních táborech. Ze 6000 Romů přežila desetina.

Sociální demokracie na sobotní pražské konferenci přijala program, ve kterém se hlásí k myšlence sociálního státu. Jeho koncepce vychází z toho, že dobrá sociální politika je zdrojem bohatství, protože umožňuje daleko aktivnější a úplnější zapojení lidí do rozvoje společnosti, řekl na tiskové konferenci předseda strany Vladimír Špidla. Na volebním programu, který by měl ze schváleného střednědobého programu vycházet, již sociální demokraté podle Špidly začali pracovat. Hotov by měl být během několika týdnů.

Pokud ČSSD nadcházející volby do sněmovny vyhraje, pak bude chtít podle Vladimíra Špidly uzavřít vládní koalici s takovou stranou, s níž bude s to se dohodnout na plnění svých představ o budoucnosti země. Spolupráci s komunisty předseda sociální demokracie vyloučil. Podotkl, že takzvaná bohumínská rezoluce, která ČSSD zapovídá spolupráci s KSČM, stále platí.

Sociální program ČSSD je podle Špidly "velmi uměřený". "Zvýšená výkonnost ekonomiky je schopna poskytnout dobrou a spolehlivou základnu k rozvíjení koncepce sociálního státu," tvrdil předseda vládní strany. ČSSD proto neuvažuje o snižování mandatorních výdajů, což jsou třeba důchody.

Sociální dávky chce naopak rozšířit. "Zavedeme nové dávky s dlouhodobou působností, a to formou Svěřeneckého fondu, popřípadě obdobou novomanželské půjčky," citoval Špidla z populační politiky své strany. Jde o příspěvky novorozencům, které předseda ČSSD avizoval již loni a které se vžily pod názvem 50.000 do kolébky.

Vladimír Špidla neodpověděl na dotaz, zda sociální demokracie počítá v příštím volebním období se snižováním veřejného dluhu. Řekl jen, že ČSSD plánuje "zdravé veřejné finance", a zdůraznil, že všechny veřejné dluhy dohromady nedosahují 20 procent hrubého domácího produktu, což prý je ve světovém kontextu mimořádně málo.