100 let od narození vynálezce Semtexu - plastické trhaviny, která zasáhla celý svět
Stál za jedním z nejznámějších československých vynálezů, který se z laboratoře v Semtíně dostal až na titulní stránky světových deníků. Plastická trhavina Semtex měla sloužit ženistům a demoličním pracím. Místo toho se stala tichým aktérem krvavých útoků, symbolem terorismu a výbušninou, která na dekády poznamenala globální bezpečnost. Před sto lety se narodil jeden z vynálezců - Stanislav Brebera.
Stanislav Brebera se narodil roku 1925 v Přelouči, vystudoval pardubické Gymnázium Dašická, kde ho málem zastavila válka. Spolu se spolužáky čelil odvlečení do Německa, nakonec ale odmaturoval a pokračoval na chemickou vysokou školu v Praze. Svou kariéru spojil s Výzkumným ústavem průmyslové chemie v pardubickém Semtíně, kde stvořil v roce 1966 výbušninu, která měla změnit svět – plastickou trhavinu známou jako Semtex.
Zrození modelíny s destruktivní silou
Brebera nebyl pouze vědec. Byl to filozofující technokrat s brilantní znalostí jazyků i literatury. Společně s kolegou Radimem Fukátkem tvořil tandem, který se stal legendou v socialistickém chemickém průmyslu. Pracovali v utajení na státní zakázce: vytvořit trhavinu silnější než americký C-4, ale vyráběnou z domácích surovin. Vznikl materiál, který byl stabilní, voděvzdorný, tvárný i v extrémních teplotách – malý zázrak československého inženýrství.
Původní účel Semtexu byl ryze praktický – demoliční práce a humanitární odminování. Jenže právě dokonalost této látky z ní učinila i ideální nástroj pro terorismus. V letech 1975–1981 vyvezlo Československo do Libye až tisíc tun Semtexu. Z počátku šlo o pomoc spřátelenému režimu, ale brzy se ukázalo, že Kaddáfího vláda se stala hlavním světovým distributorem této výbušniny. Semtex proudil do rukou militantních skupin po celém světě, včetně Prozatímní irské republikánské armády.
Lockerbie – explozí k nesmrtelnosti
Právě PIRA používala Semtex při atentátech, které otřásly Velkou Británií. Od výbuchu v Enniskillenu až po devastaci londýnské Baltic Exchange – tvárná trhavina z Pardubic se stala symbolem destrukce. Její neviditelnost vůči běžným detektorům jen umocnila její smrtící efekt.
Vrcholem tragédie byl útok na let Pan Am 103 nad Lockerbie v roce 1988. Pouhých pár set gramů Semtexu ukrytých v magnetofonu Toshiba stačilo k roztržení trupu letadla a smrti 270 lidí. Vyšetřování vedlo přímo k Libyjské armádě, která Semtex obdržela z Československa.
Následovala změna tónu. Mezinárodní tlak donutil Československo k regulaci vývozu. Trhavina byla označována detekovatelnými látkami, vývoz byl omezen. Explosia přešla na výrobu pro civilní a technologické účely. Semtex se z nástroje teroru proměnil zpět v nástroj průmyslu.
Smutný konec vynálezců
„Pokud se používá rozumně, je to dobrá věc. Když se ale bude používat nerozumně, je to tragédie.“ – Radim Fukátko, spoluautor Semtexu
A co Brebera a Fukátko? Po invazi v roce 1968 byli označeni za politicky nespolehlivé. Z chemičky byli vyhozeni. Z vědců se stali dělníci, jejich životní dílo je navždy prokleté. Fukátko se vrátil k výzkumu až po revoluci, o zneužití svého vynálezu nikdy veřejně nemluvil.
