Obnovená premiéra OH se konala roku 1896 v řeckých Athénách. Po více než jednom a půl tisíciletí se tak olympiáda vrátila do země svého vzniku. Domácí Řekové na ní získali jedinou zlatou medaili, ovšem v nejprestižnější disciplíně - maratonu.
Nejprve se uvažovalo o starověké Olympii, ovšem tato historická kolébka olympismu byla příliš zaostalá a tak se nakonec pořadatelství zhostily Athény. Centrem dění byl zrekonstruovaný Panathénský stadión, který pocházel z roku 330 před Kristem. V podvečer 6. dubna roku 1896 prohlásil při slavnostním ceremoniálu král Jiří I. hry za zahájené.
Olympiády se zúčastnilo 311 výhradně mužských sportovců ze 13 zemí. Naši reprezentanti mezi nimi chyběli a tak je zastupoval pouze člen MOV Jiří Guth - Jarkovský. Bojovat se mělo v 11 sportovních odvětvích, ovšem soutěže v jachtingu a veslování byly pro velký vítr a vlny nakonec zrušeny. Ani plavci to neměli jednoduché, teplota vody dosahovala pouze 13 stupňů Celsia. Odměnou pro vítěze byl olivový věnec, stříbrná medaile a diplom. Nejúspěšnějšími sportovci byli se ziskem tří zlatých medailí francouzský cyklista Paul Masson a německý univerzál Carl Schuhmann. Ten vybojoval cenné kovy v zápase i gymnastice. Pro domácí fanoušky se však stal největším hrdinou řecký vytrvalec Spyridon Louis. Tehdy 24letý pastevec se vydal spolu s ostatními soupeři na 40km trasu z Marathonu do Athén a za frenetického povzbuzování více než sta tisíc diváků v této královské disciplíně celých OH triumfoval.
