1912 - 5. OH ve Stockholmu
Poslední předválečné OH ve Stockholmu v roce 1912 si vysloužily přívlastek skvělé. Staly se doslova vzorem pro pořadatele následujících olympiád. Velkou devizou bylo férové povzbuzování domácích švédských fanoušků.
O Hry ve Stockholmu byl nebývalý zájem a to nejen ze strany diváků. Prezentovalo se na nich téměř dva a půl tisíce aktivních sportovců z 28 zemí. Premiérově se jich zúčastnily delegace všech pěti kontinentů. Poprvé byla neoficiálně použita elektronická časomíra a na přímluvu Pierra de Coubertina se do programu zařadil moderní pětiboj a také některé ženské plavecké disciplíny. Naopak organizátoři vyňali ze soutěží box, neboť v té době byl ve Švédsku zakázán. To vedlo olympijské činovníky k přijetí norem, které omezily pravomoci příštích organizátorů, co se týče programové skladby.
Jedním z hrdinů Her se stal se ziskem tří zlatých medailí finský vytrvalec Hannes Kolehmainen. Stockholmská olympiáda také vešla do historie některými vytrvalostními rekordy. Jel se zde nejdelší cyklistický závod olympijské historie. Vítězný Jihoafričan Okey Lewis urazil 320 km dlouhou trasu za 10 hod 42 min a 39 sec. Zápasnický semifinálový souboj v kategorii do 75 kg mezi Kleinem reprezentujícím carské Rusko a Finem Asikainenem rozhodl pro sebe prvně jmenovaný až po jedenáctihodinové bitvě. Pro naprosté vyčerpání však vůbec nenastoupil do finále. Česká výprava čítala rovných 50 sportovců, ovšem pohříchu se ani jeden z nich neprodral na stupně vítězů.