1924 - 8. OH v Paříži
V roce 1924 hostila OH podruhé Paříž. A poprvé oficiáně pod heslem "Citius, Altius, Fortius" - tedy rychleji, výše, silněji. Domácí francouzští organizátoři se zase rehabilitovali za blamáž, kterou si připsali na konto při pořádání her na přelomu století.
OH premiérově předcházelo jejich ledové a sněhové vydání, které hostilo francouzské alpské středisko Chamonix, tehdy ještě pod názvem Týden zimních sportů. Pařížská olympiáda byla velkým loučením předsedy MOV Pierra de Coubertina. Francouzský baron totiž v následujícím roce na svůj post rezignoval, ovšem výraznou měrou se zasloužil o rostoucí význam her. Svědčí o tom i rekordní pařížská účast. Do metropole nad Seinou se sjelo více než 3000 sportovců ze 44 zemí a také tisícovka novinářů. Největším hrdinou osmé olympiády se opět stal finský vytrvalec Paavo Nurmi, který se ověnčil pěti zlatými medailemi.
Do historie vstoupil především jeho výkon z 10. července, kdy hladce triumfoval na patnáctistovce a za necelou hodinu dominoval i běhu na 5 km, kde mu znovu byly jediným soupeřem pouze stopky. Kralování finské atletiky potvrdil ziskem čtyř zlatých medailí i Nurmiho kolega Ville Ritola. Naopak v bazénu se blýskl dvěma výhrami Američan Johnny Weissmuller, pozdější hollywoodský představitel Tarzana. Československo se konečně dočkalo prvního olympijského šampiona. Stal se jím ve šplhu na laně bez přírazu Bedřich Šupčík. Naši gymnasté vybojovali i další 4 stříbrné a 3 bronzové medaile. Kolekci doplnil ziskem bronzu vzpěrač Durdis.