30. září začíná výstava o československém exilu
V pátek 30. září v 9.30 bude zahájena výstava, mapující hlavní exilové vlny z Československa v průběhu 20. století. Venkovní expozice je umístěna na Jungmannově náměstí v Praze a potrvá do 12. října.
Cílem výstavy je připomenout nejširší veřejnosti fenomén exilu, který se ve 20. století dotkl statisíců lidí. „Exil si zaslouží výstavu, dokonce i památník nebo aspoň pomník,“ říká Petr Vrána, předseda spolku Československý exil, „dnes jsme svědky toho, že se na něj zapomíná, a to chceme změnit.“ „Odchodu do exilu jsme byli svědky už před staletími, ale ve 20. století – díky nacismu a komunismu – nabyl masové podoby,“ dodává historik Jan Cholínský, jeden z autorů expozice. Výstava vznikla z iniciativy spolku Československý exil ve spolupráci s Ministerstvem kultury, ÚSTR, Národního muzea, Českého rozhlasu a dalších institucí.
Expozice je instalována na venkovních panelech. Každé exilové vlně jsou věnovány dva. Jeden popisuje průběh a podmínky odchodu příslušné exilové vlny, druhý její nejvýznamnější osobnosti. Výstava je rozdělena do následujících období:
1. Exil 1914-1918 – v tomto období skupina exulantů v čele s T. G. Masarykem výrazně přispěla ke vzniku samostatné Československé republiky.
2. Exil 1938-1945 – v době 2. světové války se jednalo hlavně o odchod vojáků, občanů židovského původu a intelektuálů, větší proud směřoval na západ, menší do SSSR
3. Exil po únoru 1948 – první mohutná exilová vlna souvisela s převzetím moci komunisty a měla za následek minimálně 60.000 uprchlíků
4. Exil po srpnu 1968 – dosud nejmasovější exil začal po okupaci Československa vojsky Varšavského paktu 21. srpna 1968, do roku 1970 emigrovalo přes 150.000 lidí
5. Exil 70. a 80. let – již nedosahoval tak vysokých čísel, ale byl trvalý. Přispěla k němu např. akce Asanace koncem 70. let, při níž byly z Československa vyhoštěny tři stovky lidí.
Výstava na Jungmannově náměstí skončí 12. října, poté se na měsíc přesune do Plzně a na závěr do Brna.
