Přemnožení divočáci. Ohrožují chovy prasat zavlečením moru a devastují lesy i zahrady
Problémů s přemnoženými divočáky v Česku přibývá. Nejenže způsobují milionové škody v lesích, pronikají do měst a obcí, ničí zahrady i parky a ztrpčují lidem život, ale aktuálně hrozí, že mohou přenášet africký mor prasat do domácích chovů. Jedinou účinnou prevencí je snižování jejich počtu. Stát proto rozšířil plochu oblasti intenzivního odlovu divočáků na pětinásobek.
Divoká prasata byla do poloviny dvacátého století ve volné přírodě v Česku téměř vyhubena, znovu se zde objevila po druhé světové válce díky migraci z Polska a Německa. V posledních desetiletích jejich počet strmě stoupá. Myslivci sice mohou jejich počty na některých místech regulovat i obvykle nepovolenými způsoby, výrazně se je snížit ale zatím nedaří.
Nyní se kvůli africkému moru prasat oblast s intenzivním lovem divokých prasat, kde se vyplácí odměny za zastřelení i nalezení uhynulého kusu, rozšířila pětinásobně - na 7200 kilometrů čtverečních. Má to motivovat myslivce k většímu odlovu této zvěře, aby se zabránilo šíření nákazy, která řádí v okolních zemích - v Polsku, v Německu a na Slovensku. Pokud se totiž toto nebezpečné onemocnění dostane do domácího chovu vepřů, musí se všechny vybít. Česko je přitom od dubna 2019 oficiálně považováno za zemi bez afrického moru prasat.
„Uvědomuji si, že myslivce to stojí hodně času, nicméně pokud se na odstřel nezaměříme nyní, mor může populaci prasat v Česku zcela zdecimovat," varoval ministr zemědělství v demisi Miroslav Toman (ČSSD).
Státní veterinární správa také spustila informační kampaň k prevenci šíření nemoci. Zacílená je nejen na myslivce a chovatele, ale i na veřejnost. Letáky v současné době rozšiřuje do obcí a měst.
„Upozorňuje, že se nedoporučuje krmení divokých prasat v přírodě nebo odhazování potravin v přírodě. Omezen je dlouhodobě také dovoz trofejí ze zemí s výskytem afrického moru prasat,“ přiblížil mluvčí správy Petr Majer.
Zvědavost kanců
Redukce populace divokých prasat také pomůže majitelům lesů. Přemnožení divočáci jim totiž způsobují škody za desítky milionů korun ročně. Upozornili na to vědci z brněnské Mendelovy univerzity (MENDELU). Prasata totiž vytahují a poškozují čerstvě vysazené sazenice stromů.
„Kromě toho, že tyto škody mají významný ekonomický dopad, zhoršují i vyhlídky na úspěšnou obnovu lesních porostů. Divočáci sazenice vytahují nejčastěji během prvních čtyř týdnů po výsadbě. V silně postižených lokalitách může dojít k poškození až 80 procent vysazených stromů," popisuje Jiří Kamler z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Divočák podle něj nerozlišuje mezi sazenicemi nebo dřevinami. Stromy jednoduše vytáhne bez jakýchkoli stop poškození kořenového systému. Vědci přitom tápou, proč se tak vůbec děje. Jednou z možností je prostá zvědavost kanců, kteří mají jinak dostatek potravin a patří mezi velice chytré a učenlivé tvory.
Repelent na divočáky
Řešením je podle vědců pokračující redukce populace divokých prasat a také monitorování a ochrana čerstvě založených kultur. Vědci se nyní také snaží najít vhodný způsob ochrany. Tedy prostředky, které by divoká prasata odpuzovaly. Zkoušeli už přírodní přípravky na bázi paprik, pepře nebo hřebíčku, který byl poměrně nadějný, ale drahý.
„Nyní je ve vývoji jiná levná a účinná látka, která má na divoká prasata repelentní účinky. Zatím ji ale vzhledem k jednáním s případnými výrobci nemůžeme zveřejnit," dodal vědec. Celý problém je podle něj o to zásadnější, že velké lesnické firmy jsou ve fázi vysazování nových stromků po poslední kůrovcové kalamitě.
