Alexandrovci v Čechách - velký návrat
Ruské romance a lidové písně v podání sedmi sólistů legendárního Alexandrovova armádního akademického souboru písní a tanců zazněly v závěru roku ve Společenském sále Kongresového centra Praha. Na programu koncertu bylo i několik slavných operních árií světových autorů a instrumentálních skladeb. Alexandrovci, kteří už loni v květnu vystoupili v beznadějně vyprodaném Kongresovém sále - tehdy ve stočlenné sestavě - a měli obrovský úspěch, ani tentokrát nezklamali. Tvrdí to kolegyně Evelina Himalová.
"Soubor Alexandrova je jedním z nejlepších mužských souborů, uznávaných ve světě. Jsme velice rádi, že se nám ho podařilo po dlouhé době jako celek dostat do České republiky, a myslím, že to byl velice příjemný zážitek - jak pro Alexandrovce, tak pro české publikum,"
uvedla Anna Ponomareva s tím, že myšlenka současného koncertu, jehož výtěžek je určen na dobročinné účely, vznikla v souvislosti s pozváním nejvýznamnějších sólistů Alexandrovova souboru na třetí rusko-český ples. Organizátorům přišlo líto, že by širší veřejnost byla o jejich vystoupení ochuzena.
Shodou okolností, jakoby načasovaně, ale pouze prý náhodou, vydal nyní Supraphon i kompaktní desku, na níž je přes dvacet písní Alexandrovců, natočených v české metropoli před padesáti lety. Ředitelka vydavatelství Jana Gondová, vysvětluje...
"Podnět pro tuhle nahrávku přišel z Řecka, od krajana, který si pamatoval na Alexandrovce z dětství, a zajímal se, jestli někdy vydáme nahrávku. Hned jsme zahájili pátrání, a zjistili jsme, že opravdu máme originální nahrávky z roku 1950 a 1951, natočené v Praze ve studiu Domovina před příletem Alexandrovců na jejich koncert v roce 1952. Tak jsme to hned dali do edičního plánu, a teď je to na světě. Myslím, že někdy těch padesát let bychom všichni asi nejradši vymazali, z určitých pohledů samozřejmě bychom to asi všichni preferovali, ale co se týká umění, tak ne všechno se dá bagatelizovat, a říct, že když to vzniklo v té době, tak že to není dobré. Alexandrovci určitě pověst ve světě mají jako neuvěřitelně kvalitní sbor. Vždycky zpívali dobře, a jsou to věci, které jsou i část tradičního repertoáru. Takže si myslím, že opravdu je správné, že jsme to vydali."
Dodejme, že pěvecký a taneční soubor někdejší Sovětské armády získal jméno podle skladatele a dirigenta Alexandra Vasiljeviče Alexandrova, jenž stál v jeho čele od roku 1928 až do své smrti v roce 1946. Alexandrov komponoval opery, kantáty, a je rovněž autorem sovětské Státní hymny. Slavná je jeho píseň "Svatá válka", kterou složil 22. června 1941 v den, kdy nacistické Německo napadlo Sovětský svaz. Ansámbl koncertoval v řadě zemí. První významné mezinárodní ocenění - Zlatou medaili - získal na Světové výstavě v Paříži v roce 1937. V témže roce poprvé vystoupil v Praze.
Pestrým repertoárem - od vojenských pochodů přes romansy a lidové písně až po operní sbory - měli Alexandrovci po válce klíčový význam pro rozvoj sovětské masové a estrádní hudby, která byla po únoru 1948 implantována i našim souborům takzvané lidové umělecké tvořivosti. Z té doby pochází většina nahrávek. Naštěstí dnes už tato hudba působí mimo dobový kontext. Po pádu "železné opony" soubor získal velkou popularitu a renomé u mladé posluchačské generace, a to především díky společným koncertům s finskou skupinou, která si říká "Leningradští kovbojové". Loni v říjnu si v Moskvě - jako jediný zahraniční host na koncertu k 75. výročí jeho založení - s Alexandrovci zazpíval Karel Gott.
