Američané chtějí radar v Brdech, obyvatelé nejásají

Foto: ČTK

Umístění radaru americké protiraketové základny v Evropě má stále konkrétnější obrysy. Stále zřetelnější jsou také postoje zastánců i odpůrců návrhu, aby radar sídlil v Česku. Dejme tedy prostor názorům obou stran.

Tajemník ministra vnitřní bezpečnosti USA Paul Rosenzweig (vlevo) při jednání v Praze, foto: ČTK
Poté, co před týdnem americká vláda požádala Českou republiku o umístění svého radaru na českém území, tento čtvrtek svou žádost upřesnila na vojenský prostor Brdy. I když se v této souvislosti začalo hovořit o Jincích na Příbramsku, podle ministerstva obrany přesné místo ještě není určeno. Název Jince totiž platí pro posádku u stejnojmenné obce na okraji vojenského újezdu. Celý prostor, jehož využívání pro vojenské účely mimochodem slaví osmdesátiny, ale zabírá plochu 260 kilometrů čtverečních mezi středočeskou Příbramí a Rokycany na Plzeňsku.

Kabinet Mirka Topolánka americkou nótu podrobně prostuduje a odpoví na ni do několika týdnů. Po případné kladné odpovědi ale bude muset následovat řada dalších upřesňujících jednání. "Předpokládám, že celé ty debaty se povedou minimálně rok, než by o tom sněmovna hlasovala,"říká hejtman Středočeského kraje Petr Bendl, který hned na pátek svolal schůzku se svým plzeňským partnerem a starosty dotčených měst a obcí. Podle jeho slov si jako cíl setkání vytýčil snahu celou věc odideologizovat a nabídnout informace. Okolní radnice totiž ve čtvrtek vyjadřovali překvapení a stěžovali si, že jim zatím o radaru nikdo nic neřekl. A jsou mezi nimi i odpůrci radaru, jako například starosta Příbrami, sociální demokrat Josef Řihák: "Já dlouhodobě nesouhlasím jak s raketovou základnou tak s radarovou základnou na našem území. Já si myslím, že tady v minulosti jsme již cizí vojska měli." Jeho první místostarosta Petr Kareš ze Sdružení nezávislých kandidátů- Evropských demokratů se dívá na věc přesně opačně: "Já to vidím na rozdíl od pana starosty jako povinný podíl na obraně civilizovaného světa."

Podobné názorové neshody zaznamenal redaktor Českého rozhlasu i v příbramských ulicích, převažoval ale nesouhlas:

"Nelíbí se mně, že zase řada lidí brojí proti té americké základně. Vždyť jednak to přinese pro řadu lidí obživu a jednak, prosím vás, to nejsou rakety, které by tady byly umístěné, ale jsou to radary."

"Tam nemají co dělat. A já si je tady nepřeju."

"Já jsem proti, teda. Osobně jsem proti. Protože, hele, byly tady Rusáci, lezli jsem někam, teďka polezeme Američanům. Proč?"

Na tuto otázku, kromě argumentů o spojeneckých svazcích se Spojenými státy, vládní představitelé odpovídají také tvrzením o přínosu základny pro další rozvoj regionu. Vicepremiér Alexandr Vondra: "Ti vojáci tam přece nebudou 24 hodin denně. Ta radarová stanice bude muset nějakým způsobem ekonomicky fungovat. A bude muset fungovat v interakci s okolím. Budou nakupovat zásoby, bude se tam připravovat k tomu infrastruktura. To všechno znamená, že do toho regionu nepochybně přijdou prostředky na jeho rozvoj."

Odpůrci amerického radaru na českém území se ale dožadují referenda. Ještě před několika měsíci byla většina české veřejnosti proti raketové základně, ale radar by ji nevadil. Dnes, když je celá věc v konkrétnější rovině, se ale názory mohou měnit.