Americký radar Češi zkoumají na Marshallových ostrovech

I když úvahy o možné výstavbě americké radarové základny v Česku z titulních stránek novin vytlačila připravovaná reforma veřejných financí a návrh na zavedení poplatků ve zdravotnictví, radar zůstává tématem, o kterém se stále hodně mluví. A na kterém se také intenzivně pracuje.

Skupina českých zákonodárců odcestovala na Marshallovy ostrovy s cílem prohlédnout si radar americké protiraketové obrany. Právě toto zařízení bude po určitých úpravách přeneseno do České republiky, pokud samozřejmě dojde k dohodě obou zemí o umístění základny v Brdech. Prohlídka ostrovního radaru byla naplánována na toto úterý.

Jedním z členů delegace je místopředseda branného výboru poslanecké sněmovny, sociální demokrat Miroslav Svoboda. Před odletem uvedl, že cílem cesty je mimo jiné se podrobně seznámit s tím, jak pracuje tamní protiraketový radar a jak se s ním sžili místní obyvatelé: "Jde o to především zjistit, jakým způsobem vadí místní společnosti ta základna, v čem ji omezuje nebo naopak obohacuje. A to jsou zkušenosti, které nám samozřejmě nikdo z Washingtonu nemůže sdělit. To prostě musíme buď my pozvat místní obyvatele, ale samozřejmě daleko jednodušší a zase věrohodnější je to poznat na místě."

Skupina českých poslanců by měla na Marshallových ostrovech dokonce na vlastní oči vidět i simulovanou likvidaci nepřátelské rakety. Budou to ovšem jen zástupci dvou nejsilnějších stran, ODS a ČSSD. Komunistický poslanec Alexandr Černý a lidovecký senátor Rostislav Slavotínek se cesty neúčastní, protože nedostali americké vízum. Místopředseda Poslanecké sněmovny a šéf komunistů Vojtěch Filip si kvůli tomu stěžoval u amerického velvyslance v Praze.

Alexander Černý, foto: ČTK
Mluvčí zastupitelského úřadu Spojených států Alex McKnight ale jednoznačně odmítla, že by za tím byly jakékoli politické důvody. Podle ní šlo o celkem banální pozdní dodání jmenného seznamu účastníků cesty: "Velvyslanectví USA se dohodlo s ministerstvem obrany a ministerstvem zahraničních věcí na převzetí konečného seznamu účastníků ve středu 11. dubna. Převzetí proběhlo podle dohody. Nicméně další dvě jména zákonodárců z dvou různých parlamentních stran byla velvyslanectví dodána o téměř 24 hodin později a bohužel jsme tak neměli dostatek času pro dokončení procesu udělení víz před sobotním odjezdem skupiny."ČTK v této souvislosti přinesla zprávu, že podle zahraničního odboru sněmovny byly dva pasy zákonodárců skutečně dodány na ambasádu až se zpožděním tak, jak se ve výborech postupně doplňoval seznam členů delegace.

I když aférka zřejmě rychle vyšumí, mohla by sloužit jako dobrá ilustrace odlišností dvou štábních kultur. Zatímco americký zastupitelský úřad zřejmě dost dobře nemohl pochopit, jak lze ve slíbeném termínu nedodat potřebné údaje, český poslanec zase nechápe, že se to přece jen ještě nedalo nějak zařídit: "Oni měli zájem na tom, aby se čeští zákonodárci jeli podívat na radar, který by potenciálně mohl být umístěn i u nás. Měl jsem pocit, že by měli mít oni zájem na tom, abychom my do té Ameriky jeli, abychom se podívali na ten radar,"řekl komunistický poslanec Alexandr Černý.

A zatímco se čeští zákonodárci vydali zkoumat nálady a postoje obyvatel Marshallových ostrovů, mezi obyvatele obcí kolem vojenského újezdu Brdy se chce vydat ministryně obrany Vlasta Parkanová. Chce jim z očí do očí podrobně vysvětlit všechno, co souvisí s případným umístěním radarové základny v tomto prostoru. A počítá s tím, že to nebude mise jednoduchá: "I když jsou to věci, které většina lidí už mohla slyšet skrze média nebo si je může najít na těch internetových adresách, tak ono potom v osobním styku v malém venkovském sále, tělocvičně, hospůdce, to působí úplně jinak. Já jsem připravena se vystavit i nepříjemným otázkám, i negativním emocím. Zcela jistě přijdou."

A reakce místních to už několikrát potvrdily. Obyvatelé obec Trokavec například už před několika týdny v místním referendu drtivou většinou pověřili radnici, aby využila všechny zákonné prostředky k zabránění výstavby radaru v jejich sousedství. Nijak přátelsky zde nebyla přijata ani zpráva o tom, že američtí experti před Velikonočními svátky prováděli měření s cílem zjistit, zda by radar omezil vysílání okolních zařízení, například televize a rozhlasu, a jaké by naopak byly možné vlivy těchto zařízení na radar. Starosta Trokavce Jan Neoral například vládu i armádu obvinil, že popírají hrozící vlivy uvažovaného zařízení na životní prostředí: "Oni vědí jaké je to monstrum, jak to škodí, jaký to má skutečný výkon."

Zatímco konkrétní výsledky měření amerických expertů byly samozřejmě tajné, na požádání Českého rozhlasu se pokusil obavy obyvatel z nadměrných záření a vlnění rozptýlit Zbyněk Škvor z elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického: "Ve vzdálenosti pěti kilometrů se již v podstatě nelze obávat překročení této výkonové hustoty, této normy." Za pětikilometrovou hranicí od případného radaru jsou pak podle profesora Škvora rizika pro člověka rozhodně menší, než ty, kterým se lidé celkem dobrovolně vystavují takřka dnes a denně: "Například v blízkosti mikrovlnné trouby v kuchyni bude pole silnější. Pokud telefonujeme mobilním telefonem, tak exponujeme část své hlavy elektromagnetickým polem podstatně silnějším."

Již citovaný starosta brdské obce Trokavec Jan Neoral ale reprezentuje názor lidí, které ani taková argumentace nepřesvědčí: "My jsme proti radaru v každém případě. Nejen na Brdech, ale i v Čechách." Více či méně ostře formulovaný odmítavý postoj většiny veřejnosti skutečně trvá. V poslední době jej potvrdil například průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění, podle něhož si radarovou základnu nepřejí tři pětiny Čechů.