Podle odhadu žije v současném Portugalsku jen asi dvě stě českých krajanů. Jsou mezi nimi Češky, které se sem přivdaly, studenti, vědci, sportovci, lékaři i hudebníci. Jsou rozptýleni po celé zemi, přesto hned s několika z nich se setkala Milena Štráfeldová při své nedávné návštěvě Lisabonu:
Anna Němcová de Almeida (vpravo), foto: autorka
Paní Anna Němcová de Almeida má na své vizitce napsáno Tradutora - tedy překladatelka. A skutečně tlumočila během studijního pobytu zástupců českých neziskových organizací, kteří se minulý týden v Portugalsku seznamovali s tamní péčí o zdravotně postižené i sociálně handicapované lidi. Kromě několika nadací, léčeben a škol jsme společně navštívili i nejzápadnější a také zřejmě největrnější výběžek Portugalska - mys Cabo da Roca. A vítr z Atlantiku je také v rozhovoru, který jsem tu natočila, pořádně slyšet. Do země se paní de Almeida přivdala v roce 1987 a kupodivu na tom měl podíl i Český rozhlas:
Kostel zničený při zemětřesení v Lisabonu v r.1755, foto: autorka
"Já jsem shodou okolností učila pracovníky rozhlasu, jednu českou redaktorku španělštinu a pracovníky zahraničního vysílání češtinu. A protože jsem učila manželský pár Portugalců, tak vlastně přes ně jsem se seznámila se svým manželem."
I v 80. letech minulého století žila v Portugalsku řada Čechů, některé z nich paní Anna de Almeida poznala hned po svém příjezdu. Jak ale sama říká, do této země nikdy mnoho Čechů neodcházelo:
"O komunitě se nedá moc mluvit ani dneska. Je tady mnohem víc Čechů, protože se otevřely možnosti cestování, ale Portugalsko nebývá cílová země pro někoho, kdo odchází z České republiky."
Zástupci českých neziskových organizací na studijním pobytu v Portugalsku, foto: autorka
Zřejmě nejznámějším Čechem, který v Portugalsku žije už téměř půl století, je básník a publicista František Listopad. Jeho celoživotní dílo v letošním roce ocenila Nadace Charty 77 prestižní literární Cenou Jaroslava Seiferta. Spisovatel, který často publikuje i v portugalských médiích a je uznáván i jako umělecký kritik a recenzent, tuto cenu převezme příští pondělí v Pražské křižovatce, kde sídlí Nadace Vize 97 Václava a Dagmar Havlových. Paní Anna de Almeida bývá často prvním čtenářem Listopadových veršů:
"Od té doby, co tady jsem, mu přepisuji básně na počítači. Jsme v úzkém kontaktu, už jsme spolu i překládali nějaké věci, přátelíme se."
Paní de Almeida nás ovšem doprovázela i večerním Lisabonem. Nelze totiž být v Portugalsku a neslyšet typické fado:
