Autobusy Karosa znají po celé Evropě
Největší český výrobce autobusů, společnost Karosa, dokončil tříletou přestavbu za 1,5 miliardy korun. Ročně nyní může podnik ve vícesměnném provozu vyrábět až 2500 vozů. Má svět zájem o české autobusy? Na to se vám odpovím v následující Ekonomické rubrice.
Karosu znají lidé po celé Evropě. Vždyť podnik navazuje na více než 100-letou tradici. Zájem ze zahraničí vzrostl díky rozsáhlé rekonstrukci a modernizaci montážní linky. Bez zahraničních investic by se tato kompletní přestavba ovšem neobešla. Před třemi lety se Karosa stala součástí holdingu Irisbus, který tvoří italská společnost Inveco a francouzský Renault. Italský investor Iveco se má stát do konce letošního roku jediným vlastníkem Irisbusu, a tedy i Karosy. Loni a předloni měla Karosa zisky přes 450 miliónů korun, čímž se stala jednou z nejúspěšnějších firem v České republice. Proč tedy odchází Francouzi z tak prosperující firmy? Zeptal jsem se ředitele Francouzko - české obchodní komory Jaroslava Hubaty.
"Tak rozhodně to není kvůli tomu, že by Francie neměla o Českou republiku zájem, nebo že by se jim zde nedařilo. Je to záměr celého holdingu Renault. Bavíme se tedy o Renault - oddělení nákladních automobilů. Dochází ke spolupráci mezi Volvem a Renaultem. Výroba autobusů přechází pod Irisbus, kde majoritu vlastní Italové. Řekněme, že odchod Francouzů souvisí s přeskupováním akcií v celém holdingu Irisbus."
Během posledních let autobusy Karosa prošly rozsáhlým technickým vývojem a postupnou modernizací. Rekonstrukci firma hradila z vlastních zdrojů bez úvěrů a bez podpory státních investičních pobídek. Karosa totiž veškeré zisky minulých let investovala a žádné dividendy akcionářům nevyplácela. Karosa dnes vyrábí jak autobusy městské, meziměstské, tak zájezdové a nízkokapacitní minibusy. Zájem ze zahraničí roste. V roce 2001 bylo v modernizovaném areálu vyrobeno 1303 autobusů. Významná část produkce směřuje nejen na Slovensko, ale i například do Francie, Itálie a dalších evropských zemí. Potvrdil to ředitel průmyslového plánu Karosy Gilbert Mozzoléni. S ním jsem prošel montážní prostory Karosy doslova od sklepa po půdu. Nabízím vám jen velmi krátký sestřih z této pozoruhodné exkurze.
"Tak tady jsme na místě, kde zkompletovaná kostra autobusu přechází hydraulickým systémem do lakovny. Před tím projde antikorozním procesem. Lakovnou se skutečně můžeme pochlubit. Nejenže používáme ekologická barviva bez ředidel, ale tato speciální linka je už komplet ovládaná počítačem. Autobus, jak vidíte, pokračuje na kontrolní pracoviště, kde několik odborníků už nalakovaný vůz dokonale čistí. Pečlivě sledujeme opět pomocí počítače tloušťku laku, lesk laku, a další fyzikální vlastnosti nátěru, aby odpovídaly našim standardům. Pak autobus putuje na montážní linku kde se kompletuje vnitřní vybavení, elektronika, a motor. Musím vás ubezpečit, že než autobus vyjede na první testovací zkoušku, prochází několika důkladnými kontrolami."
Na nové lince Karosa plynule vyrábí různé druhy autobusů až do délky 15 metrů. Nyní má podnik asi 1800 zaměstnanců, tedy téměř o 100 více než loni. Své odborníky si Karosa doslova vychovává. Jelikož sídlí v malém okresním městě ve Vysokém Mýtě, zaměstnává téměř třetinu občanů tohoto města. Většina zaměstnanců začíná od nejjednodušších pozicích a kariérním systémem pak prochází jednotlivými stanovišti. Po několika letech znají detailně výrobu.
"Já jsem prošel mnoha pozicemi, od montážní linku, diagnostiku, kompletování. Teď jsem tady v lakovně. Je to tu nejlepší. Prostě moderní vybavení."
Letos chce Karosa zvýšit prodej autobusů asi o pětinu na více než 1500 vozů, což by bylo nejvíce od její privatizace v první polovině 90. let. Za letošních osm měsíců firma zvedla tržby o pětinu na 3,47 miliardy korun.
Pokračujeme v krátkém přehledu nejzajímavějších ekonomických událostí.
Proti silné koruně chtějí vláda společně s Českou národní bankou dál bojovat. Podle guvernéra banky Zdeňka Tůmy je totiž kurs koruny i nadále nadhodnocený. Vůči dolaru se česká koruna obchoduje bez větších výkyvů za 30,95 Kč za dolar. Centrální banka chce proto pokračovat v přeměňování devizových příjmů státu do svých rezerv. Vláda naopak slíbila, že ani nadále nebude státní dluhopisy prodávat na zahraničních trzích. Jak potvrdil premiér Vladimír Špidla, dohoda s Českou národní bankou o společném postupu proti silné koruně bude platit i v příštím roce.
"Ano, rozeznáváme kursové riziko jako riziko, které skutečně ovlivňuje ekonomiku. Považujeme za potřebné tomuto riziku čelit."
Katastrofální srpnové záplavy způsobily českému průmyslu podle hrubých odhadů škody skoro za 12 miliard korun. Nejvíce je postižen zpracovatelský průmysl, kde je poškozeno celkem 53 podniků. Značné škody povodně zanechaly i v elektroenergetice, zejména v rozvodné soustavě. Zásobování elektřinou v jižních, středních a západních Čechách se vrátilo k normálu. V severních Čechách je stav považován za konsolidovaný, o Praze se to ale stále říci nedá.
Schodek obchodní bilance České republiky se v srpnu snížil na 11,8 miliardy korun z červencových 14,8 miliardy korun. Proti loňskému srpnu je to o 1,6 miliardy korun méně. Oznámil to dnes Český statistický úřad. Analytici očekávali v průměru pokles schodku na 13 miliard korun. Zahraniční obchod podle Českého statistického úřadu ovlivnily záplavy, které narušily výrobní a obchodní vztahy, zejména dopravní cesty a celní přechody. Za leden až srpen schodek zahraničního obchodu klesl meziročně o 35,6 miliardy korun na 47 miliard korun.
Likvidátoři pojišťoven už prohlédli téměř všechny nahlášené škody, které jejich klientům způsobily srpnové ničivé povodně. Z celkem odhadovaných 30 miliard Kč škod už vyplatily přes čtyři miliardy korun, z toho většinu na zálohách.
Zvýšení penzí od Nového roku by se mohli dočkat důchodci. Vláda posuzuje návrh ministerstva práce a sociálních věcí, podle kterého má důchod vzrůst v průměru o 3 celé a 7 desetin procenta tedy o 253 koruny. Podle mluvčí ministerstva Kateřiny Prejdové se dále bude vyrovnávat rozdíl mezi takzvanými starodůchodci a novodůchodci. "Starodůchodcům by se měla penze zvednout o pět procent. Lidé kteří odešli do důchodu po 1. ledna 1996 by se měli mít penzi vyšší o 4%. Pokud vláda návrh schválí, měl by důchod stoupnout na průměr 7 095 korun."
Z regálů samoobsluh už začínají mizet koblihy, koláče a krájený chléb. Může za to nová vyhláška ministerstva zdravotnictví, která nařizuje pečivo balit nebo ho nabízet za pultem. Jak dodává mluvčí České zemědělské a potravinářské inspekce Daniela Kolejková, inspektoři už dodržování vyhlášky kontrolují:
"Inspektoři během svých kontrol zatím žádné pokuty za nezabalené zboží neudělili. Ukládají opatření k nápravě nedostatků."
