Během letní sezony zemřelo v zahraničí 52 českých turistů

r_2100x1400_radio_praha.png

Během letní turistické sezony, tedy od 15. června, zemřelo při zahraničních cestách 52 Čechů. Tradičně nejvíce turistů míří do Chorvatska. Podepsalo se to i na smutné statistice? To se dozvíte z příspěvku Martiny Lustigové.

V Chorvatsku od 15. června zemřelo už 12 českých turistů. Čtyři osoby zemřely při autonehodách, pět osob postihla srdeční nebo mozková příhoda, dva lidé utonuli a jednu osobu srazilo na přechodu auto. Bilance neštěstí už v Chorvatsku dosahuje loňských čísel, hlavní turistická sezona přitom ještě neskončila.

Češi bohužel umírají i v jiných destinacích. Šest úmrtí je například evidováno na Slovensku, pět českých občanů zemřelo v Itálii a dalších pět v Rakousku. Čtyři turisté se nevrátili z Německa.

Tragická nehoda postihla například výpravu do pákistánského pohoří Karákóram, které se účastnil vicepremiér Martin Bursík. Při výstupu na osmitisícový vrchol Gasherbrum zahynul horolezec Jiří Daněk. Skupina se pak urychleně přesunula z hor do Islámábádu. O tragické smrti českého občana informovala média, některá přitom dokonce nevylučovala smrt vicepremiéra Bursíka - ten byl ale v kontaktu se svými spolupracovníky, kteří podobné spekulace vyvrátili.

Jaké bývají nejčastější příčiny úmrtí českých turistů? Ptáme se Jiřího Beneše z ministerstva zahraničních věcí: "Nejvíce úmrtí evidujeme při nehodách na silnicích, celkem čtrnáct. Jedenáct lidí zemřelo při koupání, při vysokohorské turistice zemřelo sedm Čechů, na selhání srdce šest." Právě infarkt byl minulý týden příčinou smrti dvaašedesátiletého turisty v rakouských Alpách při horské túře na Velký Pyhrngas.

Dá se říct, že čeští turisté na dovolené v zahraničí často riskují? "Dá se říct, že naši občané leckdy přeceňují svoje síly, zejména potom při výstupech na hory nebo při koupání a neposlouchají rady místních orgánů, které je upozorňují, že by se třeba koupat neměli," upozorňuje Jiří Beneš.

Ministerstvo zahraničních věcí
Řada Čechů je v zahraničí také pohřešována. "Ministerstvo zahraničních věcí má v současné době informace o 21 občanech, kteří se dlouhodobě pohřešují v zahraničí. Nejvíce se jich pohřešuje ve Velké Británii, celkem čtyři, dále pak v Albánii tři a v Turecku dva. Pohřešované lze v zásadě rozdělit do dvou kategorií. V první jsou lidé, kteří se ztratili během své dovolené a hledají je příbuzní nebo známí. Ve druhé pak jsou občané, kteří jsou úředně hledaní a ví se o nich pouze to, že posledním známým místem jejich pobytu je příslušná země."

Pracovníky českých zastupitelských úřadů zaměstnávají i jiné události. S jakými problémy se na ně čeští občané nejčastěji obracejí? "Nejčastější pomocí konzulárních úseků našich zastupitelských úřadů v cizině je vystavení náhradního cestovního dokladu pro návrat do České republiky v případech, kdy dojde ke ztrátě nebo zcizení cestovního pasu nebo občanského průkazu. Na druhém a třetím místě je poskytnutí asistence v případech omezení osobní svobody českých občanů a v případech, kdy došlo k dopravní nehodě, jejímž přímým účastníkem byl náš občan. Navíc konzulární úředníci poskytují našim občanům v mnohých případech radu, a to v případech, kdy se ocitnou v tísni a obrátí se s žádostí o pomoc na naše zastupitelské úřady. Tyto případy jsou časté zejména v odlehlých zemích a regionech, kde se místní zvyky a právní kultura zásadně odlišují od té naší evropské. A dobrá rada našich úředníků, kteří dané prostředí znají, může našim občanům řešenou situaci zjednodušit,"říká Jiří Beneš z ministerstva zahraničích věcí. Ministerstvo zahraničí také vydává pro cesty do zahraničí různá doporučení. K dispozici jsou na internetových stránkách ministerstva.