Budeme něco pracovat?
Když jsem si před pár lety poprvé přečetla, že společnost XY komunikuje novou reklamní kampaň, užuž jsem brala do ruky červenou tužku a chystala se nemilosrdně opravit novinářovo pochybení. Můj „korektorský tik“ ale zavčasu uvedl na pravou míru kolega, který se v marketingu vyzná – že prý „komunikovat něco“ se v mluvě markeťáků běžně užívá.
Nu dobrá, oblast marketingu má své specifické vyjadřování, které se mi nemusí vždycky líbit. Nezvyklou vazbu „komunikovat něco“ jsem tedy vzala na milost a přijala ji do své pasivní slovní zásoby. Ať už je ona vazba součástí profesního slangu, nebo není, v češtině nezůstává zdaleka sama.
Například už celkem knižně zní dnešním uším „učit se cizímu jazyku“či „používat počítače“– původní vazbu se 3. pádem u prvního a se 2. pádem u druhého příkladu postupně nahradila vazba se 4. pádem. Řekneme tedy, že se „učíme cizí jazyk“ a při své práci „používáme počítač“. Význam těchto dvou sloves se při užití jiné vazby neproměnil, ale najdou se i taková slovesa, kterým nová vazba přidala i nový význam. Stále častěji se např. „něco diskutuje“ nebo „něco uvažuje“, místo aby se „o něčem diskutovalo“ a „o něčem uvažovalo“.
Jakkoli zní podobné věty nečesky (aspoň mně to tak připadá), vazby se 4. pádem se zde užívají ve specifickém významu, který se chtě nechtě ustaluje. O tom, že nejde o záležitost posledních let, svědčí vysvětlení v Příruční mluvnici jazyka českého z roku 1995: „Sloveso ,uvažovat něco‘ se blíží slovesu ,posuzovat‘ a právě pod vlivem jeho vazby (,posuzovat něco‘) vzniká – zvláště v projevech odborných – nová vazba: Uvažujeme tuto rovnici. Podobně je tomu např. i u nově vzniklého významu slovesa ,diskutovat něco‘.“
Podobný vývoj můžeme sledovat i u slovesa „zmínit se o něčem“. Pro někoho jediná a možná vazba slovesa, pro jiného další možnost a významové zpřesnění vedle vazby se 4. pádem, tj. „zmínit něco“. Většina uživatelů spisovné češtiny se při výběru přiklání k vazbě delší, kterou také považují za správnou. Častěji se tedy „zmiňují o něčem“, než aby „něco zmiňovali“. Přiznám se, že vazba „zmínit něco“ mi vůbec není proti srsti. Snad se dá i postřehnout jemný významový rozdíl mezi vyjádřením „zmínila jsem se o práci“ a „zmínila jsem práci“.
A když už jsem zmínila práci, za pár let bychom mohli být svědky běžného užívání vět jako té, kterou jsem zaslechla od své kolegyně: „Ještě musím něco pracovat, ale za chvíli půjdu.“ Zavrhnu-li v tomto případě expresivní užití neurčitého zájmena „něco“ ve významu „trochu“, je možné, že pod vlivem slovesa „dokončit něco“ nebo na základě nezáměrného smíšení s vazbou slovesa „(do)dělat“ vzniká vazba se 4. pádem, tedy opravdu „pracovat něco“...
Příspěvek jsme poprvé vysílali 27. ledna 2008, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.
"Čeština, jak ji neznáte" není kurzem českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.
Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.
