Budeme něco pracovat?

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Když jsem si před pár lety poprvé přečetla, že společnost XY komunikuje novou reklamní kampaň, užuž jsem brala do ruky červenou tužku a chystala se nemilosrdně opravit novinářovo pochybení. Můj „korektorský tik“ ale zavčasu uvedl na pravou míru kolega, který se v marketingu vyzná – že prý „komunikovat něco“ se v mluvě markeťáků běžně užívá.

Nu dobrá, oblast marketingu má své specifické vyjadřování, které se mi nemusí vždycky líbit. Nezvyklou vazbu „komunikovat něco“ jsem tedy vzala na milost a přijala ji do své pasivní slovní zásoby. Ať už je ona vazba součástí profesního slangu, nebo není, v češtině nezůstává zdaleka sama.

Například už celkem knižně zní dnešním uším „učit se cizímu jazyku“či „používat počítače“– původní vazbu se 3. pádem u prvního a se 2. pádem u druhého příkladu postupně nahradila vazba se 4. pádem. Řekneme tedy, že se „učíme cizí jazyk“ a při své práci „používáme počítač“. Význam těchto dvou sloves se při užití jiné vazby neproměnil, ale najdou se i taková slovesa, kterým nová vazba přidala i nový význam. Stále častěji se např. „něco diskutuje“ nebo „něco uvažuje“, místo aby se „o něčem diskutovalo“ a „o něčem uvažovalo“.

Jakkoli zní podobné věty nečesky (aspoň mně to tak připadá), vazby se 4. pádem se zde užívají ve specifickém významu, který se chtě nechtě ustaluje. O tom, že nejde o záležitost posledních let, svědčí vysvětlení v Příruční mluvnici jazyka českého z roku 1995: „Sloveso ,uvažovat něco‘ se blíží slovesu ,posuzovat‘ a právě pod vlivem jeho vazby (,posuzovat něco‘) vzniká – zvláště v projevech odborných – nová vazba: Uvažujeme tuto rovnici. Podobně je tomu např. i u nově vzniklého významu slovesa ,diskutovat něco‘.“

Podobný vývoj můžeme sledovat i u slovesa „zmínit se o něčem“. Pro někoho jediná a možná vazba slovesa, pro jiného další možnost a významové zpřesnění vedle vazby se 4. pádem, tj. „zmínit něco“. Většina uživatelů spisovné češtiny se při výběru přiklání k vazbě delší, kterou také považují za správnou. Častěji se tedy „zmiňují o něčem“, než aby „něco zmiňovali“. Přiznám se, že vazba „zmínit něco“ mi vůbec není proti srsti. Snad se dá i postřehnout jemný významový rozdíl mezi vyjádřením „zmínila jsem se o práci“ a „zmínila jsem práci“.

A když už jsem zmínila práci, za pár let bychom mohli být svědky běžného užívání vět jako té, kterou jsem zaslechla od své kolegyně: „Ještě musím něco pracovat, ale za chvíli půjdu.“ Zavrhnu-li v tomto případě expresivní užití neurčitého zájmena „něco“ ve významu „trochu“, je možné, že pod vlivem slovesa „dokončit něco“ nebo na základě nezáměrného smíšení s vazbou slovesa „(do)dělat“ vzniká vazba se 4. pádem, tedy opravdu „pracovat něco“...


"Čeština, jak ji neznáte" není kurzem českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.

Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.