Budou mít tělesně postižení sportovci podmínky pro trénink?

0:00
/
0:00

Čeští zdravotně postižení sportovci jsou už několik let chloubou všech jejich mezinárodních klání včetně paralympiád. Pravidelně z těchto sportovních podniků vozí řadu medailí, jsou držiteli mnoha světových rekordů a jejich houževnatost jim mohou mnohdy závidět i zdravotně nepostižení sportovci. Přesto se v poslední době někteří musí potýkat s nečekanými problémy. Více v dnešní sportovní rubrice, kterou připravil Josef Kubeczka.

Mohlo by se zdát, že vzhledem k dosaženým úspěchům panují v Českém paralympijském výboru, sdružujícím pět svazů tělesně, sluchově, zrakově i mentálně postižených sportovců, idylické poměry. Ve skutečnosti je tomu přesně naopak. Jan Nevrkla, předseda Českého svazu tělesně postižených sportovců a šéf české paralympijské mise na poslední olympiádě v Aténách, sepsal v listopadu loňského roku své výhrady vůči "zásadním nedostatkům a problematickým bodům uspořádání Českého paralympijského výboru". Pohrozil vystoupením svého svazu, pokud se nezačne jednat. Komunikace ale vázne a zdá se, že napětí ve funkcionářském zákulisí začínají pociťovat i samotní postižení sportovci. Ptám se proto Jana Nevrkly, v čem je zakopaný pes?

"Základní záležitost je v uspořádání, které z našeho pohledu i z pohledu právní expertízy je jednoznačně nedemokratické. My nechceme, aby Český paralympijský výbor působil tak, jak působí, to znamená jako orgán bez valné hromady, bez řádných voleb, bez dělby moci. Do výkonného, kontrolního a rozhodčího orgánu chceme výraznější zastoupení sportů. V současné době to je tak, že pouhých pět členů výkonného grémia Českého paralympijského výboru rozhoduje o desetimilionových prostředcích. V součtu s Unií zdravotně postižených sportovců je to něco mezi 60 až 70 miliony korun ročně. Těchto pět nevolených funkcionářů má vlastně možnost rozhodovat o toku těchto prostředků a členská základna jednotlivých svazů a sportů se k těmto záležitostem nemůže legitimně vyjádřit. Vždyť aby organizace nevydávala výroční zprávu a nepodrobovala své účetnictví auditu, když podstatná část těchto prostředků je státních, to považuji za naprosto nenormální stav."

Jan Nevrkla
Mluvčí Českého paralympijského výboru David Šnajdr nedávno v rozhovoru pro BBC nařčení Jana Nevrkly odmítl.

"Pozice Českého paralympijského výboru je naprosto jasná a nic z toho, co Jan Nevrkla říká, není pravda. Může mít samozřejmě výhrady, tak jako bývalý člen výkonného grémia Českého paralympijského výboru, nicméně své výtky, jak sliboval, nedoložil žádnými právnickými posudky a jeho snahu o změny ve struktuře ČPV se nepodařilo nějakými demokratickými principy, hlasováním ve výkonném grémiu prosadit. Ty orgány jsou voleny. Výkonné grémiu je de facto valnou hromadou Českého paralympijského výboru, do které jsou voleni zástupci těch pěti svazů podle druhu postižení. Ty pořádají svoje valné hromady a tam si zvolí zástupce, kteří jsou potom členy výkonného grémia a každý svaz tak má jeden hlas. Já musím říct, že struktura Českého paralympijského výboru je shodná se strukturou například Mezinárodního paralympijského výboru, kde je členských států asi 140 také má každý stát jeden hlas. Jestli si z těchto výtek Český paralympijský výbor něco bere, tak podrobil znovu revizi své stanovy. A pokud jde o další body, které kritizoval Jan Nevrkla, tedy tzv. netransparentní účetnictví a podobně, tak to podrobil dalším revizím a neshledal nic, co by bylo v rozporu s jakýkoliv zákonem nebo nějakými dobrými mravy."

Jan Nevrkla tvrdí, že své výtky vůči fungování Českého paralympijského výboru doložil právním rozborem.

"Problém je v tom, že Český paralympijský výbor je právní formou občanské sdružení a pokud ministerstvo vnitra zaregistruje takové sdružení v podobě, v jaké je, to znamená, že stanovy akceptuje jako správné, tak potom ty stanovy platí a všechno už je vnitřní záležitostí toho spolku. Kontrola samozřejmě v určité rovině probíhá na státní prostředky, ale tam ani tak nejde o to, že by snad státní prostředky byly nesprávně vyúčtované, ovšem jejich nasměrování se děje na základě ne zcela jasných kritérií a pravidel. A v tom jest ten problém."

Martin Kovář,  foto: ČSTPS
Český svaz tělesně postižených písemně pohrozil vystoupením z Českého paralympijského výboru. Tato hrozba byla přijata, svaz vyřazen a prostředky, které na činnost svých tří tisíc členů dostával, byly převedeny na nově, údajně účelově vytvořenou Českou asociaci tělesně handicapovaných sportovců, která má asi dvacet členů, vesměs dosavadních členů Českého svazu tělesně postižených. Tento hlavní "dodavatel sběratelů medailí" se tak vlastně ocitl téměř bez prostředků. Tady už opravdu jde do tuhého, protože je vážně ohrožena příprava tělesně postižených sportovců. Jednoho z nich, nejlepšího českého handicapovaného sportovce roku 2004, držitele tří zlatých medailí ve třech světových rekordech na paralympijských hrách v Aténách, plavce Martina Kováře jsem se zeptal, co o současné situaci soudí?

"Sportovec by měl především trénovat a nestarat se o to, kdo válčí na poli funkcionářském. Já věřím, že všichni budou moci nadále trénovat a reprezentovat tuto zemi a že nám nebudou chodit domů dopisy, abychom přestoupili do jakéhosi svazu, nebo nebudeme moci už nikdy více... a tak dále. To si připadám jako za dob před patnácti a více lety. Tehdy jsem sportovat ještě jako běhající a přišlo mi to absurdní a dnes se cítím docela svobodný ve svobodné zemi."

Co podle Vás způsobilo ten současný stav?

Martin Kovář,  foto: ČSTPS
"Po úspěchu v Aténách si všichni sedli ke stolu a hledala se cesta, jak zabezpečit kontinuitu v přípravě, a nejen v těch úspěšných paralympijských disciplínách, ale zejména tam, kde se sportuje třeba jenom pro radost, jak pro to zabezpečit prostředky, jak navázat na historicky vynikající dvanácté místo v klasifikaci národů i pro Peking. Sešli se k tomu ti lidé svobodně a myslím si, že dali na stůl slušné návrhy, jak něco rekonstruovat, do něčeho vnést nové světlo. Prostě úplně normální demokratický proces. Bohužel ta druhá strana na to dnes nereflektuje a její pozice je silová, sportovce nutí přestupovat někam, kde možná funkcionáři toho svazu nekladou takový odpor a nepožadují některá vysvětlení. Uvidíme."

Nebere Vám to chuť do dalšího sportování?

"Já už sportuji jenom pro radost. Možná o to více se mně to dotýká, protože bych rád, kdyby moji následovníci měli dobré podmínky pro sportování. Anebo aby člověk s handicapem, kterého potkáte a chcete ho naučit nějakému sportu, měl pro to podmínky. A vůbec z něj nemusí být medailista. Možná proto mně to víc zajímá než v době, kdy jsem ty medaile vozil."

Valná hromada Českého svazu tělesně postižených sportovců v polovině května potvrdila ve funkci svého předsedu Jana Nevrklu a konstatovala, že jedinou organizací zastřešující tělesně postižené sportovce v Česku je tento svaz. Drtivá většina z více než 160 delegátů se jasně vyjádřila pro pokračování transformace Českého paralympijského výboru a Unie zdravotně postižených sportovců.