Byly uděleny ceny Významná česká žena v zahraničí 2007

Foto: ČTK

Světoznámá česká architektka z Londýna nebo bývalá primabalerina Národního divadla, která vychovala celou generaci australských baletních umělců, pravnučka Jana Antonína Bati z Brazílie nebo členka starého šlechtického rodu z Rakouska, která do Česka posílala léky - ty všechny letos získaly ocenění Významná česká žena ve světě. Podrobnosti má Milena Štráfeldová.

Livia Klausová přijala na Pražském hradě delegaci významných Češek působících v zahraničí,  foto: ČTK
Tuto prestižní cenu uděluje Mezinárodní koordinační výbor zahraničních Čechů ve spolupráci s krajanskou komisí Senátu už potřetí. Dosud byly významné ženy oceněny v letech 2003 a 2006, vždy v rámci Týdne zahraničních Čechů. Laureátkami tehdy byly například krasobruslařka Ája Vrzáňová, sběratelka moderního umění Meda Mládková nebo pravnučka TGM Charlotta Kotik ze Spojených států, dále zakladatelka hnutí Stonožka Běla Gran Jensen z Norska nebo onkoložka Eva Siracká ze Slovenska.

Margareta Waldsteinová - Wartenbergová,  foto: autorka
"Primárním cílem bylo poděkovat ženám za to, co udělaly pro Českou republiku, protože vlastně i ten jejich osobní úspěch je ve svých důsledcích úspěchem pro Českou republiku. A ten sekundární důvod bylo zlepšit povědomí české veřejnosti,"

vysvětluje Ivan Dubovický z výboru zahraničních Čechů. Letošní cenu, která je spojena s plastikou Čechokanaďanky Ley Vivot, získala například osmdesátiletá hraběnka Margareta Waldsteinová - Wartenbergová z Rakouska, která byla prezidentkou České maltézské pomoci:

"Můj hlavní úkol byl, když byla povodeň na Moravě. Já pocházím z Moravy a samozřejmě jsem tam měla přátelé, kterých jsem se ptala, kde ta hrůza je nejhorší. A my jsme potom dostali od Evropské unie 1 milion ecu a s tím jsme postavili 260 domků."

Eva Jiřičná,  foto: autorka
Další laureátkou je světoznámá architektka Eva Jiřičná, která od 60. let žije ve Velké Británii. Její dílo ocenila i Americká asociace architektů. Po roce 1989 navrhla i několik staveb i v České republice:

"Když jsem začala v Praze pracovat, a my se strašně urputně zabýváme detailem, takže našim konstrukcím se vždycky říká jewelry nebo šperk, tak tady nebyl nikdo, kdo by udělal skleněnou příčku, kdo by udělal pořádně sádrokarton, nikdo nebyl schopen udělat slušný výrobek. Neustálé hádky. A já jsem si v tomto okamžiku řekla, že jestli bych chtěla něco dělat v České republice, tak by to bylo přivést zpátky tu schopnost těch takzvaných zlatých českých rukou a řemeslníků, kteří dovedou udělat slušnou práci."

Vnučka Jana Antonína Bati Dolores Bata Arambasic z Brazílie získala cenu za svůj podíl na rozvoji česko - brazilských vztahů a šíření české kultury. Její rodina také usiluje o očištění jména Jana Antonína Bati:

Livia Klausová přijala na Pražském hradě delegaci významných Češek působících v zahraničí,  foto: ČTK
"Je jeden náš plán vydat knížky, které Jan Antonín Baťa napsal během 23 let, co byl v Brazílii. Je jich celkem 59, ale řekla bych, že asi 20 knížek je velice zajímavých, aby se vlastně celá ta pravda věděla. Jak to všechno začalo ve Zlíně se strýcem Tomášem a potom jak on pokračoval v práci."

Dolores Bata Arambasic,  foto: autorka
Čtvrtou oceněnou v letošním roce je čtyřiadevadesátiletá choreografka a nositelka Thálie za celoživotní mistrovství v baletním umění Zora Šemberová, která v 60. letech emigrovala do Austrálie. Mezinárodní výbor zahraničních Čechů tentokrát udělil jeden titul také in memoriam. Ocenil tak Vlastu Kálalovou di Lotti, která ve 30. letech založila tzv. Československou nemocnici v iráckém Bagdádu:

"Pomáhala tam léčit zejména ženy, což v islámském prostředí byl úkol velice obtížně zvládnutelný pro mužské lékaře, Takže se tam výborným způsobem zavedla a i po návratu z Iráku výrazně podporovala česko - irácké vztahy,"

doplňuje Ivan Dubovický. Ceny byly uděleny tento čtvrtek v Senátu ČR, laureátky přijali i první dáma Livia Klausová nebo ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.