Černé jezero se stalo inspirací umělců. Podle pověstí žije na jeho dně démon

Největší a nejhlubší přírodní jezero v Česku najdete na Šumavě. Hloubka Černého jezera je kolem 40 metrů a rozloha téměř 18,5 hektaru.

Černé jezero|Foto: Zdeněk Kubeš, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Černé jezero vzniklo v poslední době ledové. Kvůli jeho tajemné atmosféře se o jezeru vypráví řada pověstí. Podle jedné z nich vypluli na jezero tři muži. Strašlivý hlas jim hrozil, že kdo změří hloubku jezera, toho pohltí. Uvnitř prý žije démon.

K pověsti určitě přispěla tmavá voda jezera. Ale voda za to nemůže. Tmavá je proto, že odráží okolní temné lesy. Navíc je na dně jezera skála, na které je asi 9 metrů kalu, který tvoří pyl z okolních stromů. Voda je průhledná asi do 4 až 5 metrů. A když v zimě zamrzne, bývá tu síla ledu 75 centimetrů. Také se říká, že jsou šumavská jezera propojena jedním velkým podzemním jezerem.

Na dně jezera je urna průkopníka lyžování

První vydání Dvořákova cyklu Ze Šumavy|Foto: public domain

Tajemná barva jezera inspirovala i umělce. Například Jan Neruda napsal Romanci o Černém jezeře. Dostalo se i do básní Adolfa Hejduka a Jaroslava Vrchlického. Stalo se inspirací i pro Antonína Dvořáka a jeho cyklus Ze Šumavy.

Na dně jezera spočinula v roce 1926 i urna s popelem Julia Poláka, průkopníka plzeňského lyžování. Do skály nad Černým jezerem byla vsazená bronzová destička, kterou však poškodila střelbou bývalá pohraniční stráž. Černé jezero je totiž jen necelý kilometr od německých hranic.

Černé jezero bylo i místem dezinformační akce StB

Jedna z beden, které byly vyloveny po dezinformační akci Neptun|Foto: Česká televize

Tajemné místo inspirovalo nejen umělce, ale i Státní bezpečnost. Ta zde zinscenovala aféru s nálezem tajných dokumentů z 2. světové války. Psal se rok 1964 a bedny byly podstrčeny reportérům pořadu Zvědavá kamera, kteří je odevzdali státu, aniž je otevřeli.

V bednách prý byly prázdné papíry. Účelem byl diplomatický tlak na Západní Německo. Dezinformační akce zvaná Neptun byla odhalena až po roce 1968.

Černé jezero, vlevo zařízení přečerpávací elektrárny|Foto: Zdenek1945, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Koupání? Zakázáno!

Strojovna přečerpávací elektrárny u Černého jezera|Foto: Pavel Halla, Český rozhlas

Na hrázi Černého jezera najdou turisté i technická památku, první přečerpávající elektrárnu v Československu, kterou postavily Škodovy závody Plzeň. Od roku 2018 provozuje město Železná Ruda turistický vláček přímo k jezeru.

Kolem vedou i dvě turistické trasy. A komu se nechce chodit, může se v létě svézt k jezeru stylovým koňským spřežením. Kdo by se těšil na příjemné koupání, má smůlu. Přímo do jezera se nesmí kvůli ochraně přírodního bohatství.