Češi dovádějí humor do absurdna

Češi dovádějí humor do absurdna, říká francouzský překladatel české literatury Benoît Meunier, který právě pracuje nad novým překladem Dobrého vojáka Švejka.

Benoît Meunier, foto: archiv Benoîta Meuniera

V Čechách žije už patnáct let, česky mluví lépe než někteří politici, miluje českou literaturu. Do rodného jazyka přeložil už řadu knížek. Vybavíte si, kterou českou knížku jste přečetl jako první?

To už si úplně přesně nevybavuji, ale mám pocit, že to byl Haškův Švejk a že to bylo ještě před maturitou. Moji kamarádi mi říkali, že trefili na výbornou knihu. Půjčil jsem si ji a poprvé se tak seznámil s osudy vojáka Švejka. A pak v 90. letech byly velmi populární romány Milana Kundery a také si pamatuji na Hrabala, kterého jsem objevil.

Byla česká literatura důvodem, proč jste se začal učit česky?

To ne, začal jsem se učit česky proto, že jsem se tu na konci devadesátých let zabydlel. Moc mne to bavilo, navíc jsem se už předtím začal učit rusky, což mi pomáhalo, jelikož je to také slovanský jazyk, který má některé podobné prvky. Navíc kamarády a přítelkyni bavilo, že se chci učit tento jazyk. Tehdy tu nebylo tolik cizinců jako dnes, navíc ochotných se učit česky. Pak jsem se vrátil do Francie kvůli vojenské službě. A abych nemusel sloužit v armádě, začal jsem studovat na Sorbonně bohemistiku. A pak jsem dostal příležitost překládat první knížku od Hrabala. Ale česky jsem se naučil opravdu tady. Ve škole jsem se naučil spíš literaturu.

Je Hrabal vaším nejoblíbenějším autorem?

Bohumil Hrabal, foto: Hana Hamplová, CC BY-SA 3.0

Jejda. Hrabal je asi nejlepší autor druhé poloviny 20. století. Ale osobně nemám nejoblíbenějšího autora. Momentálně překládám básně Bohuslava Reynka, úplně jsem se do toho ponořil. Vychutnávám si každé slovo. Ale to asi taky není můj nejoblíbenější autor. Nejradši mám Švejka od Haška a pak Hrabala – Obsluhoval jsem anglického krále a Příliš hlučnou samotu. Velmi si cením knih i Michala Ajvaze a Patrika Ouředníka.

Čtete české knihy v češtině nebo ve francouzštině?

Čtu hodně francouzsky, což je dobře i špatně. Protože překládám do francouzštiny, takže je pro mne důležitá francouzština. Takže je to asi 70 ku 30 %.

Jaký je ve Francii zájem o českou literaturu?

Do francouzštiny se nepřekládá tolik jako do češtiny. Někteří autoři jako Hrabal, Hašek, Kundera jsou známí všude. Proniknou i někteří současní spisovatelé jako např. Rudiš, i když jeho knížky nejsou tak rozšířené jako Jo Nesbo. Pokud se bavíme o básníkovi jako Holan, tak ten má pouze pár příznivců.

Haškův humor je stále platný

Foto: Knižní klub

Vy jste se pustil do nového překladu Švejka. Proč?

Protože je to výborná kniha a potřebuje nový překlad. Původní udělal vynikající český překladatel ve 30. letech, což je dnes už trochu zastaralé. Navíc tam například chybí ta slavná věta „Zabili nám Ferdinanda“. Možná i to je důvod, proč není ještě víc populární.

Je román o Švejkovi aktuální i dnes?

Určitě. Je to nadčasový humor a je důležitý i dnes, kdy politické moci sílí a jsou stále autoritativnější. Ta nadsázka, kritika se hodí. Je tam samozřejmě kontextuální humor, který je pro francouzské čtenáře složitější, třeba ty věci související s habsburskou monarchií. Ale je tam nadčasový humor o vztahu k autoritám. A ten je stále platný.

Liší se český a francouzský humor?

Ano, trošku. Obecně je francouzský humor sušší a sofistikovanější, ale černý humor je nám společný. Češi jsou schopnější víc táhnout věci až k absurditě. Někdy se například srovnává Švejk s králem Ubu. Ale absurdno u Jarryho je samoúčelné. Češi se možná smějí častěji a víc, nejsou tak vážní jako Francouzi.

Benoit Meunier se narodil v Lyonu v roce 1977. Vystudoval slovanské jazyky na univerzitě Paris IV. Od roku 2004 žije trvale v Praze. Do francouzštiny přeložil knihy od K. Čapka, B. Hrabala, P. Ouředníka, M. Ajvaze, překládá také dětskou literaturu. Momentálně pracuje na překladu Osudů dobrého vojáka Švejka a poezie Bohuslava Reynka.

Je nějaký román, který byste rád přeložil?

Je toho hodně. Doufám i v další díly Haška, některé Haškovy povídky nebo některé věci od Čapka. Určitě budu pokračovat v překladu knih Michala Ajvaze. A jak jsem říkal, teď překládám básně a hodně se mi to líbí, tak v tom budu ještě nějakou chvíli pokračovat.

Praha je skvělé místo k životu

Chcete se v Praze usadit natrvalo?

Expat nikdy neví. Používám slovo expat, protože ten je na rozdíl od uprchlíka, migranta přijatelný. Zatím nevím, žiji s tím, že se někdy vrátím, ale tady je to skvělé, báječné. V Praze se žije dobře. Jediné, co mi tu občas chybí je moře, kamarádi a rodiče.

Benoît Meunier, foto: Ondřej Tomšů

Jak se změnil život v Praze za dobu, kdy jste sem přišel poprvé?

Praha byla celá rozkopaná. Pamatuji třeba Anděl, kde se stavělo ve velkém. Nebyl ještě nový Karlín, Pankrác. Ten směr je skvělý, vše se opravuje, staví se krásné nové budovy. Jde s tím samozřejmě i gentrifikace, ale obecně mám pocit, že tu je spousta alternativních míst a že se tu stále něco děje.