Češi hodnotí listopadové události r. 1989 stále pozitivněji

Nostalgicky na období před sametovou revolucí dnes vzpomíná už jen 14 procent Čechů. Ještě nikdy nebyly listopadové události hodnoceny veřejností tak pozitivně jako v souvislosti s jejím dvacetiletým výročím. Aktuální pohled veřejnosti na rok 1989 přineslo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Podrobnosti zjišťovala redaktorka Tereza Burianová.

„V té obecné rovině bychom mohli říci, že největší podíl respondentů říká, že dnes jsou poměry lepší. Jistá část veřejnosti má vyrovnaný postoj, kdy vidí dobré i zlé v obou režimech, ale můžeme říci, že téměř polovina populace vidí dnešní poměry jako lepší. Osobní zkušenost hraje roli jen u lidí starších šedesáti let, kteří říkají častěji, že před listopadem 1989 to bylo lepší. Jsou to příznivci KSČM, kteří na dnešní režim pohlížejí hůře a častěji deklarují, že režim před listopadem 1989 byl lepší."

Těmito slovy shrnuje výsledky výzkumu jeho autorka Paulína Tabery. Nejkritičtěji se k minulému režimu stavějí lidé středního věku, lidé s vyšším vzděláním a stoupenci pravice. Většina občanů pokládá návrat komunistického režimu za nepravděpodobný a ani si jej nepřeje. To platí i pro mladé občany do třiceti let, z nichž mnozí se k bývalému režimu vyjadřovali poprvé.

„Musím říct, že mě překvapilo, že ti mladí lidé tak jednoznačně volí varianty, že život dnes je lepší, případně že se to nedá říct, že je to tak napůl. A že tak v mizivé míře říkají, že ten režim byl lepší před rokem 1989."

Průzkum zkoumal rovněž, nakolik se již Češi vyrovnali s komunistickou minulostí. Pozitivněji než dříve dnes hodnotí především restituce drobného majetku, jak uvádí další z autorů výzkumu Jan Červenka.

„Pro většinu lidí v podstatě bezproblémovým opatřením byly tedy restituce toho drobného rodinného majetku, to znamená domů, polí atd., nicméně u restitucí toho velkého majetku se podíl toho příznivého a nepříznivého hodnocení objevoval jako relativně vyrovnaný, přičemž ta otázka byla formulována k vracení rozsáhlejšího majetků jako například podniku. Kdyby ta otázka přímo obsahovala nějakou formulaci, která se týká třeba vracení majetku katolické církvi nebo majetku šlechty, tak by to hodnocení ještě mohlo být trošku odlišné, a já předpokládám, že by bylo negativnější."

Skepticky pohlíží většina populace i na kuponovou privatizace. Za spravedlivý naopak Češi považují lustrační zákon a cení si jeho dopadů na demokracii. Co se příčin pádu komunistického režimu týče, nejvíce dotazovaných se domnívá, že k němu došlo v důsledku špatného vládnutí. Jako další důvody uvádějí rozklad režimu touhu občanů po svobodě a demokracii. Za dohodnuté divadlo či zásah řízený ze Západu považuje revoluci jen mizivé procento Čechů.