Česká republika si v žebříčku svobody tisku pohoršila

Zdroj: RSF

Podle údajů světové organizace Reportéři bez hranic se míra svobody médií nejvíc snížila ve střední a východní Evropě. Právě na starém kontinentě se nacházejí čtyři z pěti zemí, které se ve zveřejněném žebříčku nejvíc propadly.

Zdroj: RSF
Práce novinářů je z hlediska svobody tisku ve světě stále více omezována. Vyplývá to z údajů mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ta každoročně porovnává svobodu vyjádření ve sdělovacích prostředcích ve 180 zemích po celém světě. Česká republika se oproti loňsku propadla o 11 míst na 34. pozici.

Hlavní příčinou je zejména koncentrace médií v rukách podnikatelů, která podle Reportérů bez hranic v Česku „dosáhla kritické hranice“. Situaci okomentovala mluvčí mezinárodní nevládní organizace Amnesty International Martina Pařízková:

„Ze zprávy Reportérů bez hranic vyplývá, že se pozice České republiky ve srovnání s předchozím rokem znatelně zhoršila. Víme, že naši kolegové z RFS situaci vysvětlují tlakem, který na novináře dopadá. Amnesty International sleduje svobodu slova a svobodu vyjádření v České republice a také to, jak se dodržuje Deklarace práv a svobod. Určitě se v mnohém s Reportéry bez hranic shodneme. Nemáme sice vlastní aktuální výzkum, ale s jistotou můžeme říci, že v uplynulém roce došlo k řadě událostí, které měly negativní dopad na svobodu projevu ve sdělovacích prostředcích. Stačí si vzpomenout na incident, kdy prezident Miloš Zeman měl maketu kalašnikova s nápisem „na novináře“, nebo na to, jak předseda hnutí SPD Tomio Okamura komunikuje, nebo spíše nekomunikuje s některými pořady veřejnoprávní České televize.

Martina Pařízková, foto: ČT24
Veškeré tyto události jsme zaznamenali a vnímáme je jako problém, který ohrožuje svobodu projevu. Jsou to věci, které se ve svobodné zemi, kde mají média svou jasnou roli a kde je uznávaná svoboda projevu, stávat neměly. Amnesty International se také postavila proti přijetí zákona o hanobení prezidenta. Tento zákon by podle nás ohrožoval svobodu slova a svobodu projevu, a tak jsme velice rádi, že nebyl schválen. Cítíme ale určitou změnu nálady ve společnosti, která často vychází od politiků nejen směrem k novinářům, ale i k různým menšinám, zaznamenali jsme jisté rasistické a xenofobní výroky. Jsou to věci, které byly v uplynulém roce v České republice dobře pozorovatelné. A určitě to nepřispívá k tomu, aby tu novináři mohli bezproblémově pracovat nebo aby se svoboda slova mohla dodržovat a byla perfektně chráněná.“

Amnesty International v Česku tlaku zatím nečelí

Reportéři bez hranic se snaží vyjádřit stupeň mediální svobody ve 180 státech světa. Hodnocení se vytváří na základě dotazníku, který RSF předkládá novinářům, vědcům, právníkům a ochráncům lidských práv po celém světě.

První čtyři místa již tradičně obsazují země severní Evropy. V čele žebříčku je Norsko, následované Švédskem, Nizozemskem a Finskem. Naopak největší pokles byl zaznamenán v zemích střední a východní Evropy - kromě České republiky (34. pozice, propad o 11 příček) bylo omezování svobody projevu zaznamenáno na Slovensku (27. pozice, propad o 10 příček), v Polsku (58. pozice, propad o 4 příčky) a Maďarsku (73. pozice, propad o 2 pozice).

Pokles Slovenska byl způsoben především únorovou vraždou investigativního žurnalisty Jána Kuciaka a jeho partnerky, ale také nelichotivými výroky bývalého slovenského premiéra Fica, který novináře označil za hyeny a prostitutky. Největší propad (a to o 18 příček až na 65. pozici) zaznamenala Malta, kvůli vraždě místní novinářky a bloggerky Daphne Caruanové Galiziové.

„V České republice ne, ale v posledních měsících došlo k velké kauze v Maďarsku, kde Amnesty International čelí různým nátlakům a zákonům. Podle těchto zákonů je Amnesty International organizací, která je financovaná ze zahraničí, takže by se měla dodatečně někde registrovat. Dále, že jsme organizace, která (podle premiéra Orbána) napomáhá nelegální migraci. Orbán chce zavést další omezení pro neziskové a občanské organizace. Pro nás v České republice je toto alarmující, protože se bojíme, že za rok, za dva budeme muset řešit stejné problémy. Proto se snažíme na tuto situaci upozorňovat, jelikož to opravdu není v pořádku. Samozřejmě máme jednání s politiky, s poslanci, s pracovníky ministerstev, takže nemohu říci, že česká sekce Amnesty International čelí nějakému tlaku. Jednání představitelů státu je opravdu velmi korektní, nemáme žádný problém, na který bychom chtěli upozornit. Ale právě díky situacím v Maďarsku nebo Polsku víme, že občanská společnost a neziskové organizace (včetně Amnesty International) jsou pod mnohem větším tlakem a hrozí tam skoro až likvidační podmínky. Takže se bojíme, aby tato situace nepřišla i do Čech, a snažíme se tomu předcházet,“ podotkla Martina Pařízková.

Podle hlášení RSF problém není jen v oligarchizaci a následném využívání tisku jako silového nástroje. Novináři se často cítí být pod tlakem politiků, investorů nebo sponzorů, což má za výsledek růst autocenzury, jejíž skutečný rozsah je velice těžké přesně změřit.