Česká škola v Kalifornii: Ostrov češtiny uprostřed Silicon Valley

V srdci severní Kalifornie, v oblasti známé jako Bay Area, kde se mísí technologické inovace s multikulturním prostředím, existuje místo, které si klade za cíl uchovat český jazyk, kulturu a tradice - Česká škola v Kalifornii. Založena v květnu roku 2012 Michaelou Žučkovou, škola dnes vzdělává mezi 70 až 80 dětmi a nabízí výuku od batolat až po deváťáky. A nejen to - díky smlouvě s českým Ministerstvem školství mohou žáci získat i české vysvědčení. Hostem podcastu je Markéta Monserud, která se do Kalifornie nedávno přistěhovala.

Jedním z unikátů školy je její široký záběr. Výuka začíná u nejmenších dětí od 18 měsíců, které navštěvují třídu „Sluníček“ společně se svými rodiči. „Je krásné sledovat, jak se rodiče - často rodilí Američané - učí česky spolu se svými dětmi,“ říká Markéta Monserud, učitelka, která se do Kalifornie přestěhovala z Idaha. „Zpíváme české písničky, čteme říkadla, a rodiče se aktivně zapojují. Často se ptají na slovní zásobu, zapisují si výrazy na tabuli a doma je pak procvičují.“

Výuka pokračuje až po školní věk, kdy děti docházejí do školy jednou týdně - každou sobotu od 9 do 12 hodin. Kromě prezenční výuky škola nabízí i online hodiny, a to nejen pro děti, ale i pro dospělé. „Máme studenty všech věkových kategorií. Od batolat po dospělé, kteří se chtějí naučit česky třeba kvůli svému partnerovi nebo původu,“ dodává Monserud.

Markéta Monserud|Foto: Zdeňka Kuchyňová, Radio Prague International

S dětmi se učí i rodiče

Zajímavým fenoménem jsou rodiče, kteří se učí česky spolu se svými dětmi. „Jednou přišel tatínek, který se představil jako Ondra. Mysleli jsme si, že je Čech. Až později jsme zjistili, že je Američan, který se učí česky jen kvůli své ženě a dětem,“ vzpomíná Markéta Monserud. „Jeho výslovnost měla americký přízvuk, ale slovní zásobu měl výbornou.“

Tato jazyková symbióza mezi rodiči a dětmi vytváří jedinečné prostředí, kde se čeština stává mostem mezi generacemi i kulturami. Děti, které jsou od narození vystaveny českému jazyku, rychle reagují třeba na pokyny typu „Podej mi plyšového medvídka“ a přirozeně si osvojují jazyk.

Někteří jezdí do školy i tři hodiny

Jedním z aspektů, který rodiče oceňují, je hudební přístup učitelů. „Mnoho amerických rodičů mi říkalo, že není běžné, aby učitelky uměly zpívat a hrát na hudební nástroje,“ říká Markéta Monserud. „U nás je to běžná součást výuky. Zpíváme lidové písně, hrajeme na nástroje, a tím děti přirozeně vtahujeme do češtiny.“

Škola má dvě pobočky - hlavní kampus v Palo Alto a druhou v Lafayette. Přestože výuka probíhá jen jednou týdně, rodiče neváhají cestovat i několik hodin, aby se jejich děti mohly vzdělávat v českém jazyce. „Znám maminku, která jezdí se synem ze Santa Rosy. Cesta jí trvá dvě až tři hodiny. Ale bere to jako celodenní výlet - dopoledne škola, pak oběd s českými kamarády a odpoledne návštěva u dalších českých rodin,“ popisuje Monserud.

Sama dojíždí z Half Moon Bay, malého přístavu u oceánu. „Když je hezké počasí, cesta zpět může trvat i tři hodiny kvůli zácpám. Ale stojí to za to.“

Syn na mě teď mluví jen anglicky

Česká škola v Kalifornii není jediná - existují i menší školy v Los Angeles, San Diegu a nově v Sacramentu. Přesto je škola v Bay Area jednou z největších a nejaktivnějších. „Uvažujeme o založení další pobočky na severu San Francisca, kde žije mnoho českých rodin. Chtějí se zapojit, ale dojíždění do Palo Alto je pro ně náročné,“ dodává Monserud.

Výuka začíná už od tří let a pokračuje až do devátého ročníku. Předškolní děti se učí formou her, zpěvu a tvoření. „Učebnice v těchto třídách nepoužíváme. Vytvořili jsme vlastní pracovní listy, zpíváme české písničky, čteme říkadla a básničky,“ říká učitelka. Starší děti se učí podle českých učebnic, které odpovídají osnovám Ministerstva školství ČR. Škola je totiž smluvní institucí, což jí umožňuje poskytovat české vzdělání v zahraničí.

Jedním z největších úkolů českých rodičů v zahraničí je udržet češtinu jako aktivní jazyk svých dětí. „Na syna Dominika jsem od narození mluvila česky. Jeho první jazyk byla čeština. Táta na něj mluví anglicky, takže se angličtina přirozeně připojila,“ popisuje paní Markéta. „Ale teď na mě mluví už jen anglicky. Proto se snažím co nejvíc vídat české kamarádky a domlouváme se, že spolu budeme mluvit jen česky, aby naše děti měly příležitost češtinu slyšet a používat.“

Dvojjazyčnost jako výhoda

Díky smlouvě s ministerstvem školství mohou žáci získat české osvědčení o vzdělání. „Naše děti nemusí na přezkoušení. Pokud splní kritéria, vystavíme jim osvědčení. To pak jednou za dva roky posílají spolu s americkým vysvědčením do své kmenové školy v ČR,“ vysvětluje učitelka. Tím si děti plní povinnou školní docházku a získávají základní vzdělání.

Americké školy se na českou školu dívají pozitivně. „Naši žáci mohou získat pečeť dvojjazyčnosti - Seal of Biliteracy. Už máme absolventy, kteří ji získali. Když se jich americká škola zeptá, jakými jazyky mluví, odpověď ‚česky a anglicky‘ je velmi ceněná,“ říká učitelka. Děti tak mají výhodu nejen při studiu, ale i v budoucím profesním životě.

Minulý rok měl škola první absolventy devátého ročníku. „Bylo krásné vidět, jak děti, které začaly ve třídě Sluníček, odcházejí jako mladí dospělí. Někteří se účastní překladatelských soutěží, jiní sní o kariéře diplomata nebo práci na ambasádě v ČR,“ dodává učitelka.

Škola funguje jako nezisková organizace. „Dostáváme finanční dary od Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva školství ČR. Bez nich bychom nemohli fungovat,“ připomíná Markéta Monserud. Studenti platí školné, které se škola snaží držet na co nejnižší úrovni. „Za 16 sobotních výukových dní za pololetí rodič zaplatí přibližně 700 dolarů. Je to dostupná cena za kvalitní výuku.“