Česká studentská filharmonie a romský sbor Čhavorenge s Idou Kelarovou vystoupí na společném Koncertu ke Dni studentstva
U příležitosti Dne studentstva a 25. výročí Sametové revoluce se uskuteční mnoho koncertů a vzpomínkových akcí. Jedna z nich bude v pražském Rudolfinu spojovat dva zdánlivě nespojitelné světy, akademické filharmoniky a sbor dětí ze slovenských romských osad. Více se dozvíte v příspěvku Kristýny Makové:
„Pěvecký sbor Čhavorenge existuje už asi pět let. Začínali jsme koncertem v Hradci Králové, s královéhradeckou filharmonií, potom jsme oslovili zlínskou a brněnskou filharmonii. Děti vystupovaly i na Menuhin Festivalu ve Švýcarsku, kde je doprovodila Romská a Sinti filharmonie z Frankfurtu nad Mohanem. Děti tedy měly možnost setkat se již dříve s několika hudebními tělesy.“
V loňském přišla výzva ke spolupráci přímo ze strany České filharmonie:
„Vloni za mnou přišel dramaturg České filharmonie, který má na starosti dětské aktivity, workshopy a vzdělávání. Požádal mě, zda by se mnou mohli spolupracovat. V jejich programech jsou zapojeny spíše děti z bohatších rodin a oni měli zájem poznat a oslovit i sociálně slabší. Přizvala jsem je tedy do projektu, který v létě děláme v romských osadách na Slovensku. Samozřejmě jsem neočekávala, že by tento návrh byl ze strany České filharmonie přijat. Ale byl, díky dramaturgovi Petru Kadlecovi, který je velmi odvážný.“
Spolupráce se tedy opravdu uskutečnila a část filharmoniků odjela do slovenských romských osad. Ida Kelarová upřesňuje, jak vše probíhalo:
„V srpnu za námi přijeli na letní školu filharmonici, kteří se do projektu přihlásili. Dopadlo to úžasně. Nejen na straně dětí, ale i na straně filharmonie. Našli jsme k sobě přes hudbu a romskou kulturu úžasnou cestu. Nakonec se nikomu nechtělo jet domů. Druhou silnou stránkou byly samotné koncerty v romských osadách. I filharmonici v sobě měli nastřádané předsudky, najednou ale pochopili, jak nádherní jsou Romové, kteří se jim otevřeli.“
„Probourali všechny předsudky, a když se vrátili zpátky do filharmonie, vrátili se i k některým kolegům, kteří je předem ironicky varovali, aby si dávali pozor, aby jim tam někdo třeba neukradl housle. Všichni se vrátili v pořádku i s nástroji, a naopak proměnění, což ovlivnilo i jejich okolí.
Myslím si, že touto cestou se nám daří otevírat ty dva světy, jestli totiž existuje nějaký problém, pak je to strach, kteří mají Romové z Neromů a naopak Neromové z Romů. A když se ten strach rozbourá, dějí se tam tak nádherné věci. Naší společnosti opravdu chybí vytvářet taková místa pro setkání.“
Jak říká Ida Kelarová, pro bourání předsudků jsou důležitá nejen osobní setkání, ale také přístup médií:
„Aby média vybalancovala pravdivé zprávy o Romech, měla by se více věnovat i těm úžasným věcem, které jsou pozitivní a které by bouraly předsudky, aby lidé přehodnocovali svůj pohled a viděli, že jsou tu dnes už i děti, které v podstatě mění svět, a že bychom je v tom měli podporovat a pomáhat jim.“
Ida Kelarová hudbu sama vystudovala, takže tušila, co s akademickými hudebníky udělá setkání s autentickým romským světem:
„Vystudovala jsem muziku, v akademickém světě jsem vyrůstala, ale ten mě neoslovil. Pak jsem si šla hledat svou cestu, až jsem ji našla. Samozřejmě mě velmi pozitivně, co se týče umělecké stránky, posílil, protože miluju hudbu a miluju klasickou hudbu. Ten autentický romský svět mě ale oslovil daleko víc, protože tam jsem se našla, i díky svému tátovi, který byl Rom.
Spolupráce s romskými dětmi poskytla díky Idě Kelarové filharmonikům jiný pohled na hudbu a hudební prožitek:
„To se podařilo. A co bylo úžasné na tom otevření z jejich strany, že ani ne po dvou dnech na jevišti odhodili noty, hráli ze srdce, pamatovali si noty a mohli se do toho položit. Dokonce u toho i tancovali. Také mě překvapili, když se našprtali jednu sloku písničky v romštině, kterou tam i odzpívali.
Okamžitě tedy viděli obrovskou změnu energie svého projevu. Tak je to nadchlo! A nenadchlo to jenom je, ale také všechny lidi v těch osadách, když viděli, že jsme na jevišti jako jedna obrovská rodina, která společně cítí, společně dýchá a společně vyzpívává tu romskou kulturu, celou historii Romů v té hudbě, která je plná smutku a bolesti. Byla to jedna obrovská oslava.“
Koncert bude přenášet Český rozhlas, pokud jste tedy nesehnali lístky nebo je pro vás Rudolfinum příliš daleko, můžete si jej poslechnout alespoň z rádia. Ida Kelarová vám přiblíží, na co se můžete těšit:
„První půlka bude věnovaná klasické hudbě, druhá pak současné romské tvorbě, což jsou písně, které složili různí autořil. Několik písní je od mého muže, pana Desideria Duždy, který je jedním z nejvýznamnějších romských autorů. Skládá nádherné písně. Všechny tyto písně zaranžoval pro celou filharmonii Josef Fečo, vynikající kontrabasista. Prezentace současné romské kultury bude tedy opravdu honosná a na velké úrovni.
Pěveckému sboru Čhavorenge se pod vedením Idy Kelarové podařilo něco, o čem si mnozí mohou nechat jen zdát, a to spolupracovat s Českou filharmonií:
„Jsem samozřejmě hrdá na ten kus práce, který jsme udělali a ušli s dětmi, na to, že se mi podařilo Romy dostat až na ta nejvyšší místa. Myslím si, že v tomto ohledu snad víc než Česká filharmonie a Rudolfinum neexistuje. A jsem nesmírně vděčná Petru Kadlecovi a řediteli České filharmonie Davidu Marečkovi, že nám tyto dveře otevřeli, a já pevně věřím, že je necháme otevřené a budeme dělat všechno pro to, aby tato spolupráce dále pokračovala.“
