České dráhy otevřely další část železničního koridoru

Nový tunel je dlouhý 390 metrů, Foto: ČTK

České dráhy otevřely v pondělí další část modernizovaného železničního koridoru spojujícího Děčín s Břeclaví. Nejnovější částí koridoru je železniční tunel poblíž Kralup nad Vltavou, který je zároveň prvním železniční tunelem postaveným po třinácti letech. Na místě natáčel Jaromír Marek.

V České republice se nyní staví dva železniční koridory, první, který je dlouhý 457 kilometrů vede ze západu na východ, druhý o délce 323 kilometry spojuje sever a jih republiky. Velká část koridoru vede po upravených původních trasách, část byla postavena úplně znova. V jaké fázi stavby železniční koridory jsou? To je otázka pro generálního ředitele Českých drah Dalibora Zeleného.

Foto: ČTK
"Ten I.koridor, na kterém nyní jsme, vede z Berlína přes Prahu do Vídně, druhým, který se rovněž modernizuje, vede z Vídně přes Břeclav do Petrovic u Karviné a do Polska. Nyní je z I.koridoru hotovo více než 80 % tratě a všech staveb. V příštím roce by měl být hotov celý a lidé budou moci využívat všech výhod. Znamená to, že např. cesta z Berlína do Prahy se zkrátí z dnešních pěti na tři a půl hodiny. Druhý koridor bude hotov v roce 2004."

Česká železnice se tak stane součástí evropské železniční sítě. Připravují se ještě dva další koridory, z Chebu přes Plzeň a Prahu do Petrovic u Karviné a Polska a z Děčína přes Prahu do Českých Budějovic a Rakouska. Tyto trasy jsou ovšem teprve na projekčních prknech, ovšem už provozovaný 1. a 2. koridor čeká od příštího roku další novinka.

"Příští rok přijdou na tyto tratě nové vlaky, které vyrábí italská firma Ferro vilaria. Jejich kabiny se v zatáčkách naklápí a umožňují tak projíždět oblouky větší rychlostí než na jakou jsou projektovány. Díky těmto jednotkám budeme moci cestovat z Berlína do Vídně velmi rychle."

První úvahy o propojení významných center střední a východní Evropy zazněly poprvé už v roce 1991 na I. panevropské konferenci v Praze. O zahájení výstavby rozhodla vláda v roce 1994. Železniční koridory výrazně urychlují osobní dopravu, nové tratě umožňují cestovat rychlostí 160 kilometrů v hodině a znamenají i přínos pro nákladní dopravu. Náklady na výstavu a úpravy obou stávajích koridorů se pohybují kolem 80 mld korun část je hrazena z prostředků Evropské unie.