Česko podepsalo v Iráku kontrakty za deset miliard korun
Česká republika chce více proniknout na irácký trh. Země, kde se ještě v nedávné době bojovalo, se stává pro české a obecně i evropské exportéry stále přitažlivější. Na obřím projektu paroplynové elektrárny, který přijde na zhruba miliardu dolarů, se bude z poloviny podílet česká firma. Obchodní vazby chce přitom Česko s Irákem prohlubovat i v budoucnu a školit například irácké odborníky v českých firmách.
"Neříkám, že je to jednoduchý projekt, to v žádném případě. Je to tady poměrně obtížné teritorium, prašnost, vysoké teploty. V principu je to zjednodušeně řečeno skládačka, která se vyskládá z jednotlivých technologií."
"Měla za cíl navázat nové obchodní kontakty a české firmy dostaly příležitost prezentovat své záměry. Podnikatelé se setkali například s místopředsedou irácké vlády pro energetiku, ministrem průmyslu a nerostných zdrojů nebo kurdským ministrem zemědělství. Tuto možnost využila řada našich společností, jako je Zetor, Technoexport, Prokop engineering, Unis, B-controls, Vítkovice Holdings, KPS Metal a další."
Při návštěvě byla podepsána také smlouva o spolupráci mezi Českou exportní bankou a Trade bank of Iraq. Ta má usnadnit financování projektů pro české firmy v Iráku.
Češi se také budou snažit vzdělávat a cvičit irácké odborníky přímo v českých firmách. Podnikatelé se mohou opřít o zkušenosti s projektem školení iráckých či kurdských expertů v České republice a Iráku. To probíhalo v letech 2005 až 2007. Země se ale liší podle regionů. Odborník na Irák z Asociace pro mezinárodní otázky Jan Kužvart říká, že severní oblast Kurdistánu je pro investice vybraná dobře.
"Možnosti na investice jsou na severu Iráku mnohem lepší. Není to jenom o bezpečnostní situaci, je to také o tom, že vláda iráckého Kurdistánu má větší zájem na budování infrastruktury, má samozřejmě také důvěru v české firmy a má k tomu i dostatek finančních prostředků, aby dál rozvíjela tu oblast."
"Ten proces vyjednávání různých kontraktů a dohod není lehký. My musíme aktivně komunikovat s iráckou stranou. Pokud to neuděláme my, udělá to za nás někdo jiný, například Američané, Číňané, Korejci, Holanďané nebo Němci. Mohu zmínit, že například v Erbílu jsme nebyli jediná delegace, která přijela. Setkali jsme se tam i s holandskou delegací nebo německou delegací. Takže musím podotknout, že je nutné tam jezdit."
Český vývoz do Iráku dosáhl loni hodnoty přes 86 milionu dolarů. Na výsledku se podílí zejména vývoz automobilů, strojů a energetika. Dovoz z Iráku ale setrvává na nízké úrovni. Ve srovnání s ostatními státy činí pouhých 165 tisíc dolarů. I v souvislosti s vývozy do země je často skloňována bezpečnostní situace, která je v posledních letech stále problematická.
"V centrální a jižní části Iráku ještě není situace standardní, respektive úplně stabilizována. V ulicích Bagdádu je přítomnost vojáků viditelná doslova na každém kroku. Občas bohužel dochází i k incidentům. Přesto si s tím české společnosti, které se účastní například rekonstrukcí iráckých rafinérií, dokáží poradit. Důležitá je pomoc místního silného partnera. V Iráku je velice složité se pohybovat. Musíte procházet a projíždět checkpointy, kde můžete být vyzván ke kontrole. Pokud se rozhodnete cestovat do Iráku, musíte počítat s tím, že je nezbytné, aby vás doprovázela ochranka, protože bez toho to opravdu nejde. Například co se týče našeho pobytu v Bagdádu, my jsme strávili celý den v hotelu, kde nám nebylo dovoleno pohybovat se z hotelu ven. Byly jsme vždycky vyzváni, abychom se vrátili zpět."
"Kazachstán, Mexiko, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam, potom i Jihoafrická republika. Velmi zajímavé jsou země ASEANu, kam patří trhy třeba Thajska, Indonésie nebo Malajsie. Zajímavé pro nás jsou řekněme země ze společenství nezávislých států - ať už je to Ukrajina nebo Kazachstán. To jsou trhy, kde jsme historicky měli poměrně dobré postavení a řekněme porevolučně jsme ho možná zbytečně ztráceli."
