Česko zaostává v budování dálnic, za 18 let jich postavilo pětkrát méně než třeba v Maďarsku

Foto: Michal Klajban, CC BY-SA 3.0

Poláci, Maďaři nebo Rumuni staví dálnice rychleji než Češi. Vyplývá to z údajů Eurostatu, na které upozorňuje server Hlídač státu.cz. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu nebude tímto tempem dostavěná česká páteřní dálniční síť ani do roku 2050. Ministerstvo dopravy přitom chce nejdůležitější dálnice vybudovat do 12 let.

Foto: Michal Klajban, CC BY-SA 3.0
Zatímco v Česku se za posledních 18 let postavilo přes 300 kilometrů nových dálnic, například v Maďarsku to bylo téměř 1500, tedy pětkrát víc - a to za 16 let. Dálnice podle statistik Eurostatu staví rychleji také Chorvatsko, Slovinsko, Rumunsko nebo Bulharsko.

"Je pravda, že oni zpočátku měli kratší dálniční síť než my, ale tempo, které nasadili, je velmi vysoké. Ty rozdíly jsou obrovské, zatímco země jako Česká republika nebo Slovensko, mají minimální nárůsty v desítkách procent, v těch absolutních číslech jsou ty rozdíly veliké," popisuje zakladatel projektu Michal Bláha.

Například loni podle Nejvyššího kontrolního úřadu přibyly v Česku jen 4 kilometry nových dálnic. Ministr dopravy za hnutí ANO Dan Ťok přitom opakovaně vyvrací, že by se v Česku nestavěly dálnice. Loni na podzim dokonce uvedl, že do roku 2030 by měla být v ČR dálniční síť dostavěna.

Chybí přes 800 kilometrů

V České republice je teď v provozu 1 261 kilometr dálnic. Česká dálniční síť je vyprojektovaná na 2073 kilometrů a podle dlouhodobých plánů by měla být dokončena v roce 2050. Do cíle tedy chybí ještě přes 800 kilometrů. Nejvyšší kontrolní úřad se domnívá, že se to spíš nestihne. Důvodem je hlavně složitost řízení.

"Tím hlavním důvodem pomalého tempa výstavby dálnic v Česku byly problémy v přípravě staveb, byly to problémy spojené hlavně se získáváním územních rozhodnutí a stavebních povolení. Příprava staveb dálnic ve fázi od získání souhlasného stanoviska k vlivům na životní prostředí až do vydání stavebního povolení, trvala v průměru dlouhých 13 let," popisuje mluvčí NKÚ Václav Kešner.

Také podle šéfa Ředitelství silnic a dálnic Jana Kroupy je hlavní brzdou staveb přílišná byrokracie. "Celý proces je strašlivě složitý a jsem moc rád, že se diskutuje v Poslanecké sněmovně, jak to celé změnit a zjednodušit."

Stavba dálnic navíc podle NKÚ v posledních letech výrazně zlevnila. Zatímco v letech 2008 až 2012 stál kilometr dálnic přibližně 340 milionů korun, v současné době stojí kolem 150 milionů korun.