Český kapr by byl pochoutkou i pro Australany

Foto: Reaperman, Creative Commons 3.0

Český kapr se před Vánocemi dočkal dalšího uznání své jedinečnosti ze strany Evropské unie. Evropská komise oznámila, že Třeboňský kapr je chráněné zeměpisné označení. Ještě před tím, letos na jaře, získal evropskou značku také Pohořelický kapr. Co je vlastně na nejznámější české rybě tak výjimečného? O to se zajímal Zdeněk Vališ.

Ve vodách České republiky žije více než 60 druhů ryb. Hospodářsky významnou roli má ale jen asi čtvrtina druhů. K nejhodnotnějším patří podle labužníků bezesporu pstruh, štika a candát. Na evropské trhu je mimořádně ceněnou komoditou také další dravec – okoun. Češi mu ovšem vytýkají mnoho drobných kůstek. Až na pstruha jde ale o tzv. doplňkové ryby. Už kvůli jejich životnímu stylu je zkrátka nelze chovat ve velkém. Profesionální rybáře živí především kapr obecný. Má jakostní maso a rychlý růst. Během let byly u nás vyšlechtěny čtyři základní formy kapra. Dnes se ale chová nejvíce kapr šupinatý a kapr lysý. Česko je druhým největším producentem kapra v Evropě a zároveň jeho největším exportérem. Proč je o českého kapra v Evropě takový zájem? Na kvalitě jeho masa se jistě podíleli dřívější šlechtitelé. Podle ředitele Rybářského sdružení České republiky Václava Šilhavého ale kvalitu českého kapra ovlivňuje zejména chov v téměř přirozených podmínkách.

„Je to zvláštní způsob technologie chovu, kdy jsou ryby na přirozené rybniční potravě, a ta je doplňována jenom přikrmováním obilovinami. Obiloviny jsou tam zdrojem energie. Je to rozdíl oproti rychlovýkrmům a je to znát na kvalitě.“

Letos na jaře získal evropskou ochrannou známku původu Pohořelický kapr, který se po staletí chová v rybnících na jihu Moravy, hlavně v okolí Znojma. Tři týdny před Vánocemi přiznala Evropská unie chráněnou geografickou značku Třeboňskému kapru. Rozeznal by Václav Šilhavý podle chuti Pohořelického kapra od Třeboňského?

„Myslím si, že jsou tu specifika. Právě proto je tu chráněné označení původu. Krajinná zóna, podloží rybníků má vliv na chuťové vlastnosti produktů v dané lokalitě.“

Přiznejme si ale, že s rybníky a rybami si spojuje většina lidí jižní Čechy, zatímco jižní Morava vyvolává podvědomě spíše představu vinohradů. A ejhle! Pohořelický kapr získal evropskou ochrannou známku dřív než jeho jihočeský kolega. Václav Šilhavý se směje otázce, zda se nyní Jihomoravané nebudou vytahovat na Jihočechy a zda nedojde k nějakému ostrému konkurenčnímu boji

Foto: Reaperman, Creative Commons 3.0
„Sféry zájmu na trhu jsou rozdělené. Na Moravě zkrátka dominuje Pohořelický kapr. Bylo by nesmyslné transportovat kapry z Moravy v rámci celé republiky. I když vývoz do zahraničí, do zemí Evropské unie probíhá jak z Pohořelic, tak z Třeboně. Konkurence samozřejmě existuje, i mezi státy, i mezi druhy ryb. My to ale v rámci našeho rybářského sdružení máme ošetřeno mezinárodní ochrannou známkou, řekl bych vyšším stupněm, Český kapr. Ochranná známka Český kapr je už v mezinárodním měřítku zapsána od roku 2001. Ta registrovaná ochranná známka je v podstatě pojem, je to známý artikl, který hraje význačnou roli v agrárním vývozu.“

Podle Václava Šilhavého se na evropský trh dostanou bez problémů všichni kapři z České republiky.

„Označení Třeboňský kapr se už používá více než sto let. Nedělalo to žádné problémy. Kapří z Třeboně, stejně jako z ostatních míst, z jednotlivých komor, mám na mysli jižní Moravu, východní Čechy i západní Čechy, se dostávali na trh a dostalo se jim vždy ocenění konzumentů na místech, kam byly distribuováni. Neexistuje nějaká rajonizace, každý kapr si musí najít své místo určení a nachází ho. Naopak jsme toho názoru, že by bylo lépe, kdyby naše obyvatelstvo konzumovalo ryby ve větším množství než doposud. Kdyby došlo ke snížení vývozu kapra, vůbec by to nevadilo, protože u nás je co dohánět. Naše spotřeba sladkovodních ryb na jednoho obyvatele je asi 1,4 kilogramu. A to se započítávají i ryby ulovené na udici.“

Mimochodem, spotřeba mořských ryb činí více než 4 kilogramy ročně na obyvatele. Průměr Evropské unie je dvojnásobný. Vraťme se ale do našich sladkých vod. V posledních letech se v Česku vyprodukuje ročně kolem 20 tisíc tun tržních ryb, přičemž na kapra z toho připadá asi 90 procent. Tento roční objem je nastaven na reálný požadavek jak domácího, tak exportního trhu. Export je pro české rybáře v podstatě nutností, protože v samotném Česku je spotřeba ryb sezónní záležitostí, vlastně jen před Vánocemi a Velikonocemi. Na druhou stranu ale není možné export zvyšovat, protože když dojde k sezónnímu náporu na českém trhu, rybáři by nemohli pokrýt ještě jiné požadavky.

„Našimi kamiony se vozí kapři do velkých aglomerací a souběžně s tím probíhají nakládky na zahraniční kamiony z Německa, Rakouska, Polska, Maďarska, Belgie, Francie a Itálie.“

Foto: Evropská komise
Mezi našimi posluchači jsou samozřejmě také krajané v Austrálii. A u nich může povídání o kaprech vyvolávat smíšené pocity. Zatímco u nás je kapr rybou téměř posvátnou, u protinožců ho proklínají jako plevelnou rybu, která degraduje tamní biotop. Co by našim krajanům vzkázal Václav Šilhavý?

„Diametrálně se od sebe liší kapr z Austrálie a z Česka. U nás je šlechtěný po staletí, a to přináší vlastnosti nejen růstové, ale také chuťové. To je nesrovnatelný produkt. V Austrálii je kapr skutečně hrozba. U nás je to pochoutka! I pro Australany by náš kapr byl pochoutkou, stejně jako už je pro Japonce a další Asiaty.“

A ještě pár slov k evropské ochranné známce. Česká republika si ze zemí, které přistoupily do EU v roce 2004, prosadila zatím nejvíc ochranných označení na své potravinářské a zemědělské produkty. Systém značek pro označení původu a geografických označení vznikl roku 1992 kvůli tomu, aby byly původní místní výrobky, které si získaly regionální či světový ohlas, chráněny před napodobeninami. Už v přístupové smlouvě k Evropské unii si Česko vymínilo udělení ochranné známky budějovickému pivu, budějovickému měšťanskému varu a českobudějovickému pivu. Na podzim roku 2004 potom ČR podala žádost o udělení ochranné známky dalším třiceti produktům. Dosud uspělo deset produktů. Tím posledním je Třeboňský kapr.