Český rozhlas se vydal po stopách legionářů v Rusku

Sibiřská anabáze československých legionářů i po sto letech vzbuzuje zájem a zvědavost historiků i veřejnosti. Po stopách legionářů se ve speciálním projektu vydal i Český rozhlas prostřednictvím Martiny Pouchlé a Ivana Studeného. Na své cestě se zaměřili také na to, jak legionáře vnímají místní obyvatelé. Náhled na ně není v Rusku zdaleka tak pozitivní jako u nás, svůj podíl na tom nese i někdejší rudá propaganda. A právě na to jsme se reportérů zeptali i my, zastihli jsme je právě v Irkutsku, městě, které je s legiemi úzce spojeno.

Transsibiřská magistrála, foto: Martin Dorazín, ČRo

Ivan Studený a Martina Pouchlá na cestě po transsibiřské magistrále, foto: Alexej Maximov, ČRo

Martina Pouchlá: "Pohled na legionáře je barvitý a různorodý. My v rámci naší třítýdenní cesty nemáme šanci ptát se skutečně reprezentativního vzorku obyvatel, naopak si vyzobáváme spíše ty, kteří se o tu naši společnou historii zajímají do hloubky. Z těchto vrcholů ledovce jsme potkali spoustu lidí, kteří, když se do těchto dějin začetli hodně, tak mi přijde, že legionáře nevnímají tak negativně, jak jsem očekávala, než jsem sem přijela. Nevnímají je jen jako odpůrce bolševiků a později i Kolčaka. Potkali jsme se s lidmi, kteří vyslovili obdiv k tomu, co dokázali. Potkali jsme třeba historika Konstantina Briljakova, který nám řekl, že právem máme být na co hrdí."

Předpokládám, že jste před cestou do Ruska měli nějaký plán, co chcete vidět a navštívit. Museli jste něco vynechat nebo naopak narazili jste na něco nečekaného?

Ivan Studený: "Začnu tím, co jsme museli oželet. Velmi jsme se těšili, že se podíváme na Krugobajkalku, což je historická železnice, která patřila k Transsibiřské magistrále, ale dnes je to už jen v podstatě turistická atrakce kolem jihozápadního břehu Bajkalu. Jsou na ní dochovány významné železniční stavby-tunely, různé terasy, skalní útvary. V tom jsme ale měli smůlu, na tu Krugobajkalku jsme se nedostali. Nebylo to možné do programu, který máme opravdu nabitý, dostat. Jen pro představu, tady je zhruba půl jedenácté večer a ještě nekončíme. Děláme od rána do noci, baví nás to moc, ale někdy nestihneme všechno, co bychom rádi stihli."

Martina Pouchlá: "Co nám ale káplo do noty, co se podařilo až nečekaně, bylo to, že se naše cesta protnula s rekonstrukcí historické bitvy u jezera Tavatuy. Připomínalo se sté výročí této události a přesně po sto letech a jednom dni se nadšenci z klubu vojenské historie "Horský štít" z Jekatěrinburgu pustili do rekonstrukce bitvy mezi bolševiky a legionáři, kterým velel plukovník Vojcechovský. Vyšlo to hned na druhý den našeho pobytu v Rusku."

Ivan Studený: "Těch překvapení je ale mnohem více. Setkali jsme se s tvůrce prvního filmového dokumentu věnovaného cele legionářům. Mluvili jsme s režisérem Andrejem Titovem a dalšími zástupci studia UralFilm, kteří byli pyšní na to, že nám mohou v takové předpremiéře film pustit. Potkali jsme spoustu lidí, třeba restaurátorku, která se nabídla, že bude restaurovat starý legionářský pomník, náhodou jsme se sešli na hřbitově. O náhody pro nás příznivé nebyla nouze."

Sibiřské putování Českého rozhlasu skončí, stejně jako kdysi to legionářské, ve Vladivostoku. Do Prahy se jeho účastníci vrátí 13.září.