Sto let od návratu legionářů z Ruska. Potomci dodnes přinášejí památné předměty

Чехословацкие легионеры в Уфе, Фото: Public Domain

Fotografie, odznaky a další cenné originály z pozůstalostí československých legionářů shromáždila v uplynulých letech Československá obec legionářská. Předměty pocházejí ze soukromých sbírek potomků a příbuzných legionářů. Unikátní materiál pořídila obec především k oslavám stého výročí ukončení 1. světové války v roce 2018. Letos si připomínáme sto let od návratu posledních československých legionářů z Ruska domů.

Foto: public domain

Během první světové války bojovalo v legiích a ve spojeneckých armádách kolem 140 tisíc Čechů a Slováků. Bojovali ve Francii, Itálii a hlavně v Rusku nejdříve proti rakousko-uherské armádě a Němcům na Ukrajině a poté za ruského cara proti Rudé armádě.

Právě v Rusku se českoslovenští legionáři dostali ke konci války do mimořádně složité situace, když uvízli v osidlech nepřehledné občanské války. Jejich evakuace na lodích, které vyplouvaly z Vladivostoku, trvala téměř dva roky, mnozí legionáři se domů vrátili po více než šesti letech.

Návrat legionářů
„Do Československa jsme se my, transport prvního pluku, který jel na lodi přes Japonsko, Suezský průplav a Terst, dostali 2. února 1920. Když jsme přišli, byli jsme vybídnuti, abychom se jako mladí důstojníci hlásili do armády, poněvadž armáda je potřebovala,“ vzpomíná v archivním záznamu Českého rozhlasu Karel Janoušek, který bojoval v řadách Československých legií v Rusku a po návratu se rozhodl sloužit dále jako důstojník v armádě.

Druhý boj za svobodu Československa pak svedl za druhé světové války v řadách britského letectva RAF. Po únorových celospolečenských změnách v roce 1948 se ale dostal na seznam nepohodlných osob, které byly vězněny a perzekvovány. Podobný osud potkal řadu Čechů, kteří bojovali v legiích a pak také proti nacismu, a o kterých mladá generace často ani neví, že existovali.

Legiovlak a výstavy

Československá obec legionářská ale nechce, aby se na tyto statečné lidi zapomnělo. Shromažďuje dokumenty o vojácích, kteří za 1. světové války bojovali proti císaři. Oslovuje potomky či příbuzné legionářů. Podařilo se ji tak nashromáždit už přes 30 tisíc fotografií a různých předmětů.

„To je velice pozitivní efekt našeho snažení, že se ti lidé o to zajímají a jsou na své předky či příbuzné hrdí,“řekl Českému rozhlasu Michal Rak z Československé obce legionářské, která předměty průběžně vystavuje ve svém muzeu.

Velice úspěšný je také projekt Legiovlak, jehož cílem je připomenout zásluhy československých legionářů na vzniku samostatného státu a navrátit do povědomí veřejnosti a především mladé generace legionářské tradice.

Jde vlastně o pojízdné muzeum. Replika legionářského vlaku z období let 1918–1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace československých legií, křižuje Českou republiku a také Slovensko. Obsahuje vozy sloužící k různým činnostem, nezbytným pro zajištění přežití legionářů na Sibiři. Jsou to například vůz polní pošty, zdravotní, velitelský, štábní, obrněný, krejčovský, kovářský, prodejní a další. V každém z vagonů je nainstalována výstava panelů a trojrozměrných předmětů, které přibližují život a boj legionářů. Legiovlak vyjede také letos v březnu.