Cesta do hlubin študákovy a kantorovy duše

r_2100x1400_radio_praha.png

Jaroslav Žák byl študákem, kantorem, spisovatelem, autorem divadelních her i sportovcem. Jako takového ho také představuje výstava, která je u příležitosti výročí prvního vydání Študáků a kantorů k vidění v Pedagogickém muzeu J.A. Komenského v Praze.

Výstava se věnuje různým oblastem Žákova života, i když pochopitelně slavní Študáci a kantoři a jejich neméně slavné filmové podoby rozhodně nechybí. Magdaléna Šustová, kurátorka výstavy nazvané jak jinak než Cesta do hlubin študákovy a kantorovy duše, říká, že životní osudy Jaroslava Žáka bylo často nutné sestavit z různých střípků jeho korespondence a nebo vzpomínek těch, co jej znali. Souborné paměti po sobě spisovatel nezanechal.

"On jedinou vzpomínku, kterou zapsal, je vzpomínka na dětství, kdy začínal se psaním. Ale jinak se v jeho pozůstalosti zachovaly hlavně rukopisy a korespondence. Se psaním začínal coby devítiletý. Psal svému bratrovi takové sešitky, kde byly většinou nejrůznější detektivky. Ty sešitky pak ještě půjčoval svým spolužákům za poplatek 20 haléřů. Jaroslav Žák vzpomíná, že jeho dědeček tuto činnost kvitoval s nadšením, protože oba vnuci konečně přestali různě demolovat byt apod."

Na výstavě je možné vidět spoustu fotografií z pozůstalosti Jaroslava Žáka, téměř všechny jeho knihy, repliku prvorepublikové třídy, plakáty i samotné slavné filmy Cesta do hlubin študákovy duše a Škola základ života. Jsou zde také medaile za sportovní výkony. Jaroslav Žák byl totiž nadšeným sportovcem.

Z filmu Cesta do hlubin študákovy duše
"V letech 1922-1929 pěstoval lehkou atletiku. Závodil v běhu na 400 a 800 metrů a v roce 1926 byl dokonce držitelem československého rekordu ve štafetě mužů na čtyřikrát 440 yardů."

Výstavu navštívilo také několik studentů Jaroslav Žáka. Jak vzpomínají študáci na svého kantora?

"Většina z nich na něj velmi ráda vzpomíná a je vidět, že k němu měli velice blízký vztah. A pro mě tahle setkání jsou nesmírně vzácná, protože se dovídám další a další malé perličky ze života Jaroslava Žáka,"říká Magdaléna Šustová, která také v katalogu k výstavě uvádí vzpomínku jednoho ze studentů, na školní výlet na horu Krakova hoľa. Žáky zjevně velmi zaujalo zvláště to, že se třídní dostavil s kravatou a v lakovaných polobotkách.

Život Jaroslava Žáka nebyl lehký, když po válce opustil učitelské povolání živil se jako spisovatel a novinář. Po únorovém převratu nesměl publikovat a záhy byl i vyloučen ze syndikátu spisovatelů. Problémy měl Jaroslav Žák ale i v období první republiky. Při přednáškovém turné Študáci na jevišti, v literatuře a skutečnosti si na něj stěžoval brněnský odbor Ústředního spolku československých profesorů. Pánům profesorům například vadilo tvrzení, že učitelé chodí do školy stejně neradi jako jejich studenti. S Žákem měl být uspořádán dokonce čestný soud, ke kterému ale v důsledku politické situace na podzim 1938 nedošlo. Osudům Jaroslava Žáka i jeho díla po roce 1945 se bude věnovat také jedno z březnových vydání Knihovničky Radia Praha.