Čeští atomoví odborníci patří ke světové špičce
Ústav jaderného výzkumu v Řeži u Prahy slaví v pátek padesátiny. Za dobu své existence získal vysokou mezinárodní prestiž. Prošly jím stovky jaderných odborníků. Ústav je významným partnerem pro mnohé zahraniční instituce, což dokládá i přítomnost řady osobností na mezinárodní konferenci, která se tento týden konala v Kongresovém centru v Praze. Kromě základního jaderného výzkumu se v ústavu prováděl také aplikovaný výzkum. A ten je už řadu let rozhodující. Více už se dozvíte od Zdeňka Vališe.
"My jsme byli až do roku 1955 izolováni, jak od Západu, tak od Východu. Teprve ta nabídka, která se otevřela vznikem ústavu, umožnila našim odborníkům dostat se alespoň se zpožděním do styku s prestižními ústavy v oblasti jaderné fyziky, jaderné chemie a později také jaderné energetiky."
Podle rektora Univerzity Karlovy Ivana Wilhelma si ústav záhy vydobyl výsadní postavení v bývalém východním bloku. Především měl ale zásadní význam právě pro domácí jadernou energetiku. A ta, jak připomíná současný generální ředitel Ústavu jaderných výzkumů František Pazdera, má díky vědcům a dalším pracovníkům v Řeži dodnes špičkovou úroveň.
"Pozvedlo to český průmysl na současnou úroveň, která nemá v někdejším východním bloku obdoby, samozřejmě s výjimkou Ruska. My jsme skutečně po Rusku špičkovou zemí, teď nemyslím ústav, ale celý stát, kde je rozvinutý průmysl, který je schopný vyrábět kompletně komponenty jaderných elektráren. Jsme připraveni spolupracovat na jaderném programu, jak s předními státy Evropské unie, zejména s motorem jaderné energetiky Francií, stejně tak jsme připraveni pokračovat v určité spolupráci s Ruskem."
Je nutné si ale ujasnit jednu organizační věc. Už od roku 1972 sídlí v Řeži dva subjekty. Je zde Ústav jaderné fyziky. Ten spadá pod Akademii věd a orientuje se na základní výzkum. Dominantou výzkumného areálu je však Ústav jaderných výzkumů, který se zabývá hlavně praktickou aplikací jaderných bádání. A právě tento subjekt, jako oficiální následník ústavu založeného v roce 1955, slaví v pátek své padesátiny. Dnes je to akciová společnost.
Dodává František Pazdera a ještě upřesňuje.
"My už nejsme ani čistý výzkumný ústav, ano čistě jaderný ústav. My jsme dnes organizace, která vykonává především služby pro energetiku, průmysl a zdravotnictví. Slova jaderný a výzkum v názvu ústavu si necháváme, protože tyto dva segmenty samozřejmě zůstávají jako velmi důležité v naší činnosti. Jaderná energetika dnes činí zhruba 70 procent a výzkum kolem 25 procent naší činnosti."
Ústav se podílel samozřejmě na spouštění jaderné elektrárny Temelín. Navrhuje a projektuje systémy pro vyšší bezpečnost obou našich atomových elektráren. Řešily se v něm také různé problémy, které se dostaly až na nejvyšší politickou úroveň mezi Českem a Rakouskem. Ústav také v souladu s energetickou koncepcí státu posuzuje možnosti výstavby nových jaderných zdrojů. Jádro, to ale zdaleka není jen energetika.
"V roce 1999 jsme například pomohli zavést do české společnosti vyšetření pozitronovou emisní tomografií, což je obrovský krok kupředu v oblasti léčby a diagnostiky onkologických onemocnění."
Záběr činnosti Ústavu jaderných výzkumů je ale ještě širší.
"Podíleli jsme se výpočtu proudění vzduchu za novým letadlem Airbus A-380 v rámci naší účasti v projektech evropského výzkumu. Tímto výpočtem jsme pomohli předikovat vzdálenost, která je bezpečná pro let dalšího letadla za tímto novým supermoderním strojem."
Také velká mezinárodní konference atomových fyziků a jiných odborníků, která se tento týden konala v Praze u příležitosti 50. výročí založení Ústavu jaderných výzkumů, se zabývala širokým okruhem témat. Nejvíce se samozřejmě diskutovalo o bezpečnosti a životnosti jaderných elektráren, o reaktorech nové generace, o nových jaderných zdrojích, o problematice palivového cyklu. A stranou zájmu vědců nezůstalo ani využívání ionizujícího záření v medicíně.
