Panorama II: Před 50 lety vstoupilo Československo do jaderného klubu

24. září 1957 proběhla v Řeži u Prahy první štěpná reakce v atomovém reaktoru. Československo se stalo devátou zemí světa provozující jaderné zařízení. U historického kroku tehdy kupodivu neasistoval žádný komunistický politik. Pro srovnání, když před sedmi lety zahajoval Temelín zkušební provoz, byla u toho celá plejáda politiků včetně premiéra Miloše Zemana.

Výzkumný jaderný reaktor v Řeži pracuje dodnes, i když už jde o zcela jiný typ. Toto nukleární zařízení je součástí areálu Ústavu jaderných výzkumů, který je rozložen na úpatí lesního svahu v malebném údolí vytvořeném Vltavou asi deset kilometrů severně od Prahy. Po druhém břehu Vltavy vede železniční trať z Prahy do Ústí nad Labem a Berlína. Většina cestujících ve vlacích asi vůbec netuší, že kousek od nich právě probíhá štěpná reakce. Generální ředitel Ústavu jaderných výzkumů František Pazdera řekl Radiu Praha, že ani cestující ve vlaku, ani Pražané se nemusí ničeho obávat. Takových výzkumných reaktorů jsou ve světě stovky a dokonce přímo ve městech.

„Máme univerzitní výzkumné atomové reaktory. Například ve Vídni je přímo ve městě. Také v Praze je takový výzkumný reaktor na Fakultě jaderné a fyzikálního inženýrství. My máme reaktor, který má poněkud větší výkon. Zatímco na fakultě to jsou kilowatty, u nás je tepelných deset megawattů. Reaktor je samozřejmě navržený tak, aby byl bezpečný, aby nemohl vybuchnout. Palivo je jiného typu než je v elektrárnách. Je to uran v matrici. I při porušení článku se uvolní jen nepatrné množství radioaktivních štěpných produktů. Máme samozřejmě zpracovány všechny potenciální havarijní situace. Vždy je to lokalizované na území našeho ústavu.“

A k čemu reaktor v Řeži slouží? To už je otázka pro ředitele divize reaktorových služeb Jana Kyselu.

„Jeho využívání si můžeme rozdělit do několika oblastí. Je to oblast základního výzkumu, inženýrského výzkumu, oblast radiofarmaceutik nebo oblast nukleární medicíny a jsou to také specifické výroby.“

Jednou z mnoha možností využití reaktoru je třeba výzkum materiálů pro jaderné elektrárny.

František Pazdera, foto: autor

„Tento výzkum se provádí ve speciálních kanálech, kde se materiály ozařují přímo v reaktoru pod zářením neutronů nebo paprsků gama. Zároveň se zkoumá vliv prostředí, to znamená třeba koroze, zkřehnutí materiálu dané právě teplotou, prostředím a neutronovým zářením. K tomu je reaktor poměrně špičkově vybaven. Některá zařízení jsou i celosvětové unikáty z hlediska objemů vzorků, velikosti, instrumentace apod.“

Ústav Jaderných výzkumů v Řeži, foto: autor

Na druhou stranu se pomocí reaktoru vyrábějí v ústavu také radiofarmaceutické materiály, které se pak distribuují přímo do nemocnic. A je zde ještě další uplatnění v medicíně.

„Zvláštní oblastí je využití neutronů při léčení nádorových onemocnění. Náš reaktor byl třetí reaktor v Evropě a asi pátý ve světě, který získal povolení a měl schválený postup na ozařování pacientů s nádorovým onemocněním mozku.“

Samozřejmě je možné zmínit také metodu neutronové aktivační analýzy, která je doménou hosta dnešního Kaleidoskopu docenta Jana Kučery. Během své padesátileté historie byl reaktor v Řeži průběžně modernizován, čímž rostl i jeho výkon. Z původního reaktoru, který dosahoval pouhé dva megawatty tepelného výkonu, se dnes nezachovalo prakticky nic.