Čeští vědci umí zapsat tajnou šifru do světla

Snaha zatajit informaci a použít k tomu různých šifrovacích metod provází lidstvo už od nepaměti. Mohou k tomu sloužit různé neviditelné inkousty, šifry se záměnou nebo posouváním písmen, šifry s tabulkami a nebo stará známá morseovka. Všem těmto šifrám však už dávno odzvonilo a kryptologie, jak se obor jmenuje, má nový světový objev. Ten se povedl fyzikům z Univerzity Palackého v Olomouci. Vymysleli tzv. kvantovou paměť pro světlo. Laicky řečeno, do světla je možné zašifrovat informaci tak, aby se k ní nikdo nepovolaný nedostal.

Tato metoda byla americkými kryptology navržena v roce 1984 a experimentálně se vyvíjí od 90. let. Tehdy byl jeden z prvních přístrojů postaven i v Olomouci. Jak tato metoda funguje, to je otázka pro jednoho z autorů objevu Jaromíra Fiuráška.

"Chceme poslat nějaký tajný klíč, tajnou posloupnost bitů, s jejichž pomocí potom zašifrujeme zprávu. A tyto tajné bity zakódujeme do velmi slabého světelného paprsku. Ten pošleme optickým vlákem tomu, kdo má být oprávněným příjemcem tajného klíče. Každý pokus o odposlech povede k tomu, že dojde k narušení toho světelného signálu."

A to jsou odborníci schopni zjistit. První zařízení přenášelo informaci zakódovanou ve světle na vzdálenost 1,5 kilometru. V dnešní době funguje na třicet až čtyřicet kilometrů. Aby bylo možné vyslat signál do větších vzdáleností na stovky či tisíce kilometrů, bylo zapotřebí použít složitějších sítí. A právě čeští vědci vymysleli tzv. kvatovou paměť. Pro laika je to termín téměř nepochopitelný. Vědci jsou totiž schopni informaci nesenou světelným paprskem zapsat do obláčku atomu a tak poslat informaci na delší cestu.

"Potom s využitím dalšího vhodně zvoleného laserového svazku, kterým znovu posvítíme do tohoto atomového obláčku, jsme schopni informaci, která se nám zapsala do mraku atomu přečíst zpátky do světla a můžeme poslat tuto informaci dále po komunikační lince."

A právě tento experiment proběhl úspěšně na istitutu v Kodani. Informace samozřejmě ve světle vidět není, na její přečtení se musí použít speciální detektory, které informaci ve světelném svazku rozeznají. Tento projekt byl v 90. letech finančně podporován Národním bezpečnostním úřadem, dnes přichází podpora z ministerstva školsví. Jak dodal Jaromír Fiurášek, vědci z Olomouce jsou také zapojeni do evropského projektu a to společně se 40 předními vědeckými skupinami.

"Cílem tohoto projektu je vpodstatě zkonstruovat komerční prototyp. Bylo by to zařízení, které by byl schopný běžně proškolený technik zapojit, které by se dalo třeba zabudovat do počítače, dalo se připojit standardně k internetu a v rámci tohoto projektu se podílíme mj. na vyhodnocování bezpečnosti jednotlivých navržených platforem pro kvantovou kryptografii."

Jak je vidět, šifrovací technika značně pokročila, určitě by nad ní žasnul i slavný agent James Bond.