Čeští vojáci jsou připraveni jít v zahraničí do boje v první linii

12. března uplyne sedm let od chvíle, kdy se Česká republika stala členskou zemí Severoatlantické aliance. Za tu dobu se česká armáda změnila k nepoznání. Je plně profesionální a také zcela změnila svou strukturu. A po sedmi letech plní letos česká armáda slib - dává alianci k dispozici celou brigádu schopnou plnit kdekoli v zahraničí bojové operace. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Foto: ČTK

Československá armáda patřila, v přepočtu na počet obyvatel země, k největším armádám světa. Ještě v devadesátých letech minulého století byla česká armáda stále ještě kolosem, orientovaným na masy vojáků a těžkou tankovou techniku. Dnes je armáda mnohem menší, zato je to sbor nesrovnatelně mobilnější a vybavený prvotřídní bojovou technikou. Podle mluvčího 4. brigády Pavla Röslera to není vychloubání.

"Rozhodně si nefandíme. Jsme plně kompatibilní s ostatními státy NATO."

Právě 4. brigádu dává nyní Česká republika k dispozici alianci pro tzv. síly rychlé reakce.

"Brigáda je tento rok připravována k dosažení tzv. počátečních operačních schopností. To znamená, že bude skutečně v určitém krátkém časovém horizontu připravena odpovídajícím způsobem zasáhnout v rámci aliance."

Foto: ČTK

Dodává Pavel Rösler. Brigáda se v podstatě stává první českou armádní jednotkou, která může být nasazena kdekoliv ve světě přímo na frontu. Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek připomíná, že česká armáda byla samozřejmě připravena působit po boku spojenců celou svou silou okamžitě po vstupu země do NATO. To by ovšem přicházelo v úvahu jen v případě velkého konfliktu. Něco jiného je podle Čírtka mít připravenou velkou bojovou jednotku, kterou je možné vyslat rychle tam, kde to zrovna aliance potřebuje.

"Dosud jsme měli připravené pouze menší jednotky, do úrovně praporu. Například to byl prapor radiační, chemické a biologické ochrany, který jsme vytvořili pro síly rychlé reakce Severoatlantické aliance. Nyní ovšem už dosáhneme schopnosti poslat do operací aliance celou velkou jednotku, brigádu, což znamená přibližně tři a půl tisíce mužů." Red: Připravit takovou velkou bojovou jednotku, zcela kompatibilní s elitními jednotkami jiných států NATO, si ale vyžádalo určitý čas.

"Je to výsledek nového vybavení, ale i výsledek vzdělání příslušníků brigády. K působení podle aliančních standardů musí podstatná část všech vojáků umět anglicky. Těchto parametrů bylo dosaženo až v tomto roce. Budou potvrzeny na velkém cvičení v říjnu. Tím cvičením vlastně skončí certifikace celé brigády pro operace Severoatlantické aliance."

Foto: ČTK

Mnozí vojáci jsou často dotčeni, když se mluví o nějaké elitní jednotce v české armádě, hlavně o výsadkářích z Prostějova. Elitní je prý dnes celá česká armáda. Ostatně, jak podotýká Andrej Čírtek, výsadkáři nejsou jen v Prostějově.

"Také ve 4. brigádě rychlého nasazení je jeden výsadkářský prapor. Je to prapor z Chrudimi. To je také velmi známá jednotka. Je jedna z prvních, které byly připraveny působit i v operacích NATO."

Alianční síly rychlé reakce jsou schopné bojového nasazení od 24 hodin do sedmi dnů. Záleží na tom, o jakou část sil rychlé reakce se jedná. A jaká je pravděpodobnost nasazení 4. brigády přímo na frontu?

"To je teoretický scénář, který by platil v situaci, kdy by vypukl nějaký větší konflikt. V případě takového konfliktu by 4. brigáda rychlého nasazení do něj mohla být vyslána. Je na to připravena."

Deník Mladá fronta Dnes cituje českého velvyslance při NATO Štefana Füleho, který říká, že v Bruselu se nyní o aliančních silách rychlé reakce i podílu jednotlivých členských zemí při jejich formování hodně diskutuje. "Vnímají tu, že česká armáda splnila svůj úkol na jedničku," uvádí velvyslanec Füle.