ČEZ chce mít v Temelíně další dva jaderné bloky

Už i dosavadní dva bloky jaderné elektrárny Temelín mají své zaryté odpůrce jak doma, tak v sousedním Rakousku, od jehož hranic jsou chladící věže elektrárny vzdáleny vzdušnou čarou asi jen 60 kilometrů. Energetická společnost ČEZ se ale netají přáním vybudovat v Temelíně další dva bloky. Jaké jsou její šance?

Jaderná elektrárna Temelín

Vláda Mirka Topolánka se kvůli koaliční spoluúčasti zelených ve svém programovém prohlášení zavázala, že nepodnikne kroky vedoucí k výstavbě nových jaderných bloků. Už za jejího trvání přitom vznikla diskuse, co přesně tento závazek znamená, když loni v červenci ČEZ požádal o posouzení vlivů stavby dalších jaderných bloků v Temelíně na životní prostředí, což je první z nutných přípravných kroků.

Topolánkova vláda je však minulostí a přechodný kabinet Jana Fischera má věcně i časově omezený mandát. Navíc se v pondělí odebral na dvoutýdenní dovolenou a právě v tento den ČEZ zahájil výběrové řízení na výstavbu dalších dvou jaderných bloků. Podle mluvčího ČEZu Ladislava Kříže se ale firma nijak nevymyká oficiální státní politice a navíc – ať bude politika příštích vlád jakákoliv - samo výběrové řízení není v žádném ohledu nevratným krokem:

"I když jsme přesvědčeni, že jde o nejekonomičtější i nejekologičtější řešení. Ale pokud se bavíme o státu, tak v tuto chvíli je stavba nových jaderných bloků jak součástí platné státní energetické koncepce, tak i politiky územního rozvoje. Toto jsou všechno podklady, které budou podklady pro to budoucí rozhodnutí, ať již ČEZu, tak samozřejmě i vyjádření vlády. Nejde o žádný nevratný krok."

Podle Kříže je třeba brát v potaz, že jde pouze o druhý krok zdlouhavého administrativního procesu, který je podle něj zřejmě nejnáročnější v Evropské unii. Administrativní část schvalování jaderné elektrárny Flamanville ve Francii trvala dva a půl roku, zatímco v Česku potrvá asi třikrát déle, tvrdí Kříž. Jeho kolegyně z tiskové sekce ČEZu Eva Nováková k předpokládaným lhůtám dalšího vývoje upřesňuje: "Celý administrativní proces bude trvat zhruba sedm až osm let, spolu se samotnou stavbou jaderné elektrárny zhruba patnáct let."

Ekologičtí aktivisté mají zpravidla obavy z podle nich nedořešené otázky skladování použitého jaderného paliva. A jakékoli další kroky vedoucí k rozšiřování jaderné energetiky se jim nelíbí. Podle Edvarda Sequense ze sdružení Calla je navíc sporné, jaká bude příští státní energetická politika, a rozhodnutí ČEZu o soutěži na dodavatele dalších dvou bloků považuje za předčasné:

"Vláda opravdu o tom nerozhodla. Že to je v politice územního rozvoje, kterou schválila tato přechodná vláda, to je jenom v podstatě územní plán. A co se týká energetické koncepce, tak všichni víme, že zatím ta nová schválená není. Že sice platí ta stávající, ale už i ta Topolánkova vláda ji chtěla přehodnotit, ale nedostala se k tomu."

O dalším vývoji lze jen spekulovat. Podle dosavadních průzkumů se však zdá nepravděpodobné, že by se zeleným povedlo překonat ve volbách pětiprocentní hranici a usednout ve sněmovně. A bez nich bude zřejmě libovolně složená vláda velice příznivě nakloněna dalšímu rozvoji jádra.