Člen Evropské komise Verheugen ministra Jana Kavana ujistil, že Benešovy dekrety nejsou předmětem jednání o přistoupení Česka k Evropské unii

Člen Evropské komise Günter Verheugen ujistil českého ministra zahraničí Jana Kavana, že otázky související s takzvanými Benešovými dekrety nejsou a nebudou předmětem jednání o přistoupení České republiky k Evropské unii. Komisař Kavana dále ujistil, že EK dělá všechno pro to, aby byl dodržen harmonogram, podle něhož má jednání o přistoupení s ČR a s dalšími devíti kandidáty skončit letos. Kavan vyjádřil naději, že navzdory všem problémům, které obnášejí poslední citlivé kapitoly, se povede vyřešit hlavní problémy do července.

Za předčasné Verheugen označil Kavanovy snahy vyjednat už nyní snížení požadovaných českých příspěvků do pokladny EU. V dokumentu z 30. ledna EK navrhla, aby unie použila v letech 2004-2006 na financování potřeb deseti nových členů 40 miliard eur ve formě závazků a vybrala od nich 15 miliard na příspěvcích. Balík zahrnuje zlomek přímých plateb pro zemědělce. Adeptům členství připadá diskriminační, bohatým členským státům příliš štědrý.

Kavan v rozhovoru se zemědělským komisařem EU Franzem Fischlerem poukazoval především na to, že Evropská komise vycházela při zpracování průzkumného návrhu na financování rozšíření z výchozí situace, která má jen málo společného se stavem českého zemědělství. "Chceme, aby unie aplikovala zásadu diferenciace, tedy aby vzala v úvahu, že zemědělství v jednotlivých kandidátských zemích se výrazně liší," řekl Kavan po setkání. Fischlerovi připomněl, že v ČR se zemědělskou výrobou zabývá jen 3,2 procenta obyvatelstva a že české zemědělství nečelí zásadní restrukturalizaci. Evropská komise zdůvodňuje návrh neposkytnout okamžitě po přijetí novým zemím plné přímé podpory (62 procent všech zemědělských dotací v EU) mimo jiné tím, že by se tím zakonzervovala neblahá situace na venkově a zbrzdila nezbytná restrukturalizace. Má přitom na mysli zejména polské zemědělství, které živí čtvrtinu obyvatel.