Co přinese rok 2001 českým domácnostem?

Většinou jsme pro vás, milí přátelé, v naší novoroční relaci po projevu prezidenta republiky připravili bilancování uplynulého roku. Letos jsme se však rozhodli jinak - nabídneme vám přehled toho, jaké změny přinese rok 2001 českým domácnostem. Kateřina Brezovská.

Jak napsaly Lidové noviny, obyvatele ČR čekají vyšší výdaje za státem regulované služby, ale i delší dovolená a v případě státních zaměstnanců i vyšší platy...

Nic příjemného nepřinese nový rok pro rozpočet českých domácností. Řadě institucí se totiž datum 1. ledna 2001 jeví jako ten nejvhodnější termín pro zdražování nejrůznějších služeb. Průměrné náklady na běžný provoz jedné české domácnosti stoupnou letos o 313 korun měsíčně. K těmto nákladům patří takové položky jako nájemné, vodné a stočné, energie, doprava, pošta a léky.

Ve výdajích za bydlení se Češi dostávají pomalu na evropskou úroveň. Zatímco v roce 1990 vydala průměrná rodina zaměstnance za střechu nad hlavou 7,6 procenta ze svých čistých příjmů, letos takto utratí už téměř dvacet procent. Důchodci musejí za bydlení vydat zhruba sedmadvacet procent čistých příjmů a rodiny s malými dětmi ještě o procento více. Samotné nájemné by mělo letos narůst o čtyři procenta.

Hlavní zátěž rodin představují podle ministerstva financí především stále rostoucí ceny energií. V důsledku úpravy cen energií se začátkem roku očekává zdražení elektřiny pro domácnosti v průměru o čtrnáct procent. Podle návrhu příslušných ministerstev se počítá s tím, že budou zavedeny nové sazby za elektřinu, v nichž se projeví prodejní ceny výrobců elektřiny. Proud by tak měl být o víkendech levnější než v pracovní dny. Nové sazby za elektřinu mají být rozděleny tak, aby si každý jednotlivý odběratel mohl vybrat takovou sazbu, která bude nejlépe odpovídat jeho předpokládané spotřebě.

Asi nejvýrazněji porostou letos ceny plynu. Zde se předpokládá nárůst asi o čtyřiadvacet procent. K tomuto skoku by ale nemělo dojít ihned na začátku nového roku. Ministr financí Pavel Mertlík stanovil cenu plynu jen do poloviny roku 2001 s tím, že o ceně pro druhé pololetí rozhodne již nově vznikající Energetický regulační úřad. Ceny energií se tak mohou změnit i několikrát ročně.

Jako vhodné datum ke zdražování připadá 1. leden 2001 i Českým drahám. Ty se chystají od ledna zdražit ceny v osobní dopravě, a to zhruba o deset procent. Ministerstvo financí rozhodlo, že železniční jízdné již nebude letos podléhat cenové regulaci, ale ceny budou pouze věcně usměrňovány na základě prokázaných nákladů a přiměřeného zisku. Hlouběji do peněženky sáhne i ten, kdo na služby ČD již dávno zanevřel. V městské hromadné dopravě totiž zaplatí cestující o sedm procent a na linkových autobusech o osm procent více.

Český telekomunikační úřad vydal cenový výměr, jímž určil Českému Telecomu maximální letošní hranici pro zdražení služeb. Nezabránil ale tomu, aby Český Telecom provedl chystané zvýšení cen místních hovorů, a podpořil i záměr zrušit od 1. ledna dosavadních sedmnáct bezplatných impulsů měsíčně. Celkově chce Telecom zvýšit ceny o 0,78 procenta.

Všichni pracující v Česku se začnou od 1. ledna řídit novým právním předpisem. V platnost vstoupí novela zákoníku práce, která přiblíží české pracovní právo poměrům panujícím v zemích Evropské unie. Od Nového roku budou zaměstnanci moci trávit v práci o dvě a půl hodiny méně. Pracovní týden se totiž zkracuje ze 42,5 hodiny na 40 hodin. Ke zkrácení dojde na úkor půlhodinové přestávky na jídlo, která nebude do pracovní doby zahrnuta. Zaměstnavatel však musí svým pracovníkům třicetiminutový odpočinek po čtyřech odpracovaných hodinách umožnit.

Zvyšuje se rovněž základní výměra dovolené ze tří na čtyři týdny. Tato úprava se týká nejmladší kategorie zaměstnanců, kterým čtyři týdny volna již nezajistil zaměstnavatel či kolektivní vyjednávání. K radikální změně dojde u přesčasové práce. Firma bude moci od nynějška nařídit ročně svým zaměstnancům jen 150 hodin práce navíc. Na dalších 416 hodin může pracovník přistoupit po dohodě. Drastické omezení přesčasové práce může však způsobit problémy především ve zdravotnictví, energetice a dopravě.

Řada věcí se změní i pro řidiče. Nový zákon o provozu na pozemních komunikacích by je měl přimět více dbát o bezpečnost. Kromě toho, že se napříště řidič bude muset chovat ohleduplněji k chodcům na přechodech, měl by své děti vozit ve speciálních sedačkách a odpustit si také telefonování při jízdě. V zimním období, tj. po skončení takzvaného letního času, budou smět na silnice vyjet auta jen s rozsvícenými světly.

K zásadním změnám nedojde pouze přímo na silnicích, ale také v dopravní agendě. Vydávání řidičských průkazů, evidence vozidel, dopravních přestupků a výběr pokut za ně přejde do kompetencí okresních úřadů a ministerstva dopravy. Také přezkušování nových adeptů řidičského průkazu přejde z pravomoci policie na příslušné odbory okresních úřadů. V prvních měsících platnosti nových silničních zákonů se ale budou muset řidiči připravit na chaos, který s sebou převod agendy z policie na okresní úřadovny přinese. Ministerstvo dopravy připustilo, že státní správa na reformu není dostatečně připravena.

Majitelé starších vozidel zase budou od ledna u čerpacích stanic v České republice marně hledat stojany s olovnatým benzinem. Řidičům, kteří doposud lili do svých automobilů super nebo speciál, nezbude než přidávat k bezolovnatým pohonným hmotám zvláštní aditivum.

Na smysly českých občanů zaútočil s přelomem roku nový typ reklamy. Novela obchodního zákoníku totiž povoluje za přesně stanovených podmínek i tzv. srovnávací reklamu, tedy možnost, aby firmy propagovaly své výrobky přímým porovnáním s produkty konkurence. Tento způsob upoutávání pozornosti potenciálních zákazníků byl až dosud v Česku zapovězen jako neetický.

Příjemná změna čeká od 1. ledna zaměstnance ve státních službách, kteří si ke svému základnímu platu přilepší o šest procent. Vláda totiž před časem rozhodla zvýšit mzdové tabulky pro rozpočtovou a příspěvkovou sféru. Ještě více si polepší učitelé a lékaři. Zemanův kabinet jim přiznal navýšení tarifů až o pětinu. Odborové organizace přesto nejsou spokojeny. Tvrdí, že ministerstvo financí podcenilo letošní inflaci, která prý dosáhne až pětiprocentního růstu.

O něco lépe se povede i nejhůře placeným zaměstnancům. Minimální mzda, kterou může zaměstnavatel svému pracovníkovi vyplatit, se od ledna zvyšuje o 500 korun na 5000 Kč hrubého. Minimální mzdou jsou v Česku placena asi dvě procenta zaměstnanců.