Co všechno dnes můžeme dostat a dát? Jazykové poklady ukryté ve frazémech
Slovesa dostat a dát patří k nejčastějším v češtině. Mluvíme jimi o předávání věcí, ale také o emocích, trestech, hodnocení nebo metaforických situacích. Každý z nás už někdy „dostal sodu“ nebo „dal někomu bídu“. Co si to vlastně předáváme? A proč se v češtině tolik významů skrývá právě za těmito dvěma slovesy?
Slovesa dostat a dát patří k nejfrekventovanějším slovesům češtiny. Často se však používají v situacích, které se s předáváním konkrétních věcí vůbec nepojí. Každý z nás asi někdy v životě dostal sodu, nebo naopak sám dal někomu bídu. Co si to tedy ve skutečnosti předáváme? A proč to takhle v českém jazyce funguje?
Obě slovesa se často užívají jako tzv. prázdná slovesa. Sama o sobě mnoho neříkají a skutečný význam získávají až podle toho, s jakými dalšími slovy je spojíme. V obrazných pojmenováních se pak „dávaná“ věc neoznačuje doslova, ale spíše reprezentuje určité jednání či gesto. Neobdržíme tak opravdovou sodu — tedy tu jedlou, nebo hovorově sodovku. Tu bychom v dané situaci možná i ocenili. Dostává se nám ale následku ve smyslu vyhubování nebo silné kritiky. A podobných frazémů označujících určitou formu trestu najdeme v češtině celou řadu.
Přestože o trestech mluvíme obecně, ve frazémech se často vyjadřují pomocí pojmenování konkrétních věcí. Ty navazují na původní významy daných slov. Čočku dostáváme proto, že ji v biblickém příběhu dostal vyčerpaný a hladový Ezau. Ten svému bratru Jákobovi za misku čočky prodal prvorozenectví a cenné dědictví nevýhodně směnil. Čočka tak připomíná špatné rozhodnutí a do jisté míry je mu trestem, nebo alespoň poučením.
Do stejné skupiny patří i dostání sody. Nabízejí se dva výklady. Jedlá soda se běžně užívá na zklidnění pálení žáhy, frazém tedy může odkazovat ke „zklidnění“ ve smyslu uzemnění. Druhý výklad vychází z toho, že všeho moc škodí — a ani s léčbou se to nemá přehánět. Velké množství jedlé sody může bolesti břicha naopak způsobovat, stejně tak soda ve významu bublinkového pití není pro naše zažívání ideální. V tomto významu je tak užití sody samo o sobě trestem.
Jiné frazémy se zakládají na hodnocení, konkrétně na kritice. Můžeme tak dostat nebo dát bídu, kdy slovní spojení vychází z hodnocení výkonu jako neuspokojivého, bídného. Užití frazému je tak vlastně verdiktem odsuzujícím k nedostatečnosti. Někteří lingvisté vidí inspiraci v anglickém take a beating, tedy „dostat výprask“. Podobně můžeme dostat gril, i když běžnější je forma grilovat někoho. Význam se odvozuje od nepříjemného horka sálajícího ze skutečného grilu — podobné horko můžeme pocitově zažívat, když nám někdo vynadá.
Mimo frazémy najdeme v češtině i případy, kdy se slovesa dostat a dát pojí s emocemi: dostat strach, dát naději, dostat vztek nebo dát někomu pocit bezpečí. Na těchto příkladech je vidět kontrast: negativní emoce častěji dostáváme, pozitivní naopak dáváme. Je to přirozené — negativa vnímáme jako něco, co nás zasáhne, pozitiva jako něco, co můžeme předat dál.
Dostáváme také nemoci, dáváme i dostáváme známky a jiná hodnocení. A velmi často tato dvě slovesa tvoří dvojice se slovy označujícími určité možnosti: dát či dostat šanci, dát či dostat nabídku.
A frazémů souvisejících s tresty je ještě víc. Můžeme dostat nejen sodu, ale také céres, hašte, huláka, kapky nebo kartáč. A co vy? Dali byste dohromady nějaké další příklady ze života?
Sérii "Čeština na vlnách" pro RPI vytvořili studenti bohemistiky pod vedením doc.PhDr. Ivany Bozděchové, CSc., z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK.
V audioverzi slyšíte Hanu Shánělovou a Jana Hergeta.
Související
-
Čeština na vlnách
Kde asi leží Kotěhůlky, Tramtárie nebo Kocourkov? Víte, jak to začalo s robotem? Na co jsme si v češtině nezvykli? Jak se nové technologe promítly do českého jazyka?
o pořadu
Čeština na vlnách
Kde asi leží Kotěhůlky, Tramtárie nebo Kocourkov? Víte, jak to začalo s robotem? Na co jsme si v češtině nezvykli? Jak se nové technologe promítly do českého jazyka?
