Dáš? Dostaneš!
Veřejnou zakázku nelze získat bez úplatku. Myslí si to 60 procent zástupců malých a středních podniků v Česku. Tak to alespoň vyplývá z průzkumu, který uskutečnila Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky mezi téměř 550 podniky s pěti až 250 zaměstnanci počátkem února.
Cílem průzkumu bylo zmapovat postoje majitelů malých a středních podniků ke korupci. Překvapivý byl vysoký stupeň ochoty podnikatelů vyjádřit se k tomuto tématu. Jejich ochota oznámit korupční chování při zadávání veřejných zakázek roste. Pokus o korupci by oznámilo 44 procent dotázaných. Přesná data oznámil místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček:
Navíc tři čtvrtiny respondentů vyjádřily přesvědčení, že zakázky ze soukromého sektoru je možné získat bez provize nebo úplatku. Karel Havlíček také vysvětlil, co je příčinou nárůstu počtu podnikatelů, kteří jsou ochotní korupční chování úředníků oznámit:
"Ona je do určité míry svázána s prostředím, které nás dneska obklopuje. Jsme v ekonomické krizi, to znamená, že mnohé podniky hrají o přežití, a v té fázi, když bojují o život, tak nejenom je větší tendence dávat úplatky, ale samozřejmě se i rozčilovat za předpokladu, že vidí někde úplatek. Z toho i vyplývá, že je poměrně hodně těch, kteří jsou ochotni dnes vystoupit a korupci, se kterou se setkali, zveřejnit."
Více než čtvrtina firem přiznala, že by byla ochotna sáhnout k úplatku. Celkem devět procent společností přiznalo, že v souvislosti se získáním zakázky někdy úplatek nabídly.
Z průzkumu také vyplynulo, že nejvíc korupce mělo být v letech vlády premiéra Mirka Topolánka, nejméně pak mezi roky 2001 až 2005. Podle Radima Bureše z organizace Transparency International, která byla odborným partnerem průzkumu, se ale tyto výstupy musí brát do jisté míry s rezervou:
"My k té otázce přistupujeme relativně opatrně, protože historická paměť je selektivní, takže všechna čísla, která vylezla, bereme s rezervou. Nicméně to ukazuje, že největší míra korupce je vnímána v posledním období 2006 - 2009, zatímco to předcházející období 2000 - 2005 byla korupce vnímána jako nejmenší, a samozřejmě na začátku devadesátých let vnímána jako větší."
Radim Bureš také předestřel, jak by měl efektivní boj proti korupci vypadat:
"Za prvé, že ta protikorupční strategie skutečně musí být komplexní. To není o jednom opatření, prostě je to opatření po celé škále, od prevence až po represi. Druhý bod je, aby ti, kteří se dostali minimálně do výrazného podezření z korupce, ze svých funkcí odešli nebo byli odejiti. Aby se neskončilo tím, že se vlastně nic moc nedělo. Vnímání, že to je jenom takový náš malý českých dvoreček, kde o nic nejde, je velmi rizikové."
Podle účastníků průzkumu by nejúčinnějším nástrojem proti korupci bylo zejména zveřejňování ceny nabídek a obchodních podmínek.
