Děčín

Na závěr vysílání se vydáme do Děčína, starobylého města, kde se na skále tyčí zámek. Městu se podařil husarský kousek. Pustilo se do rozsáhlé opravy armádami zdevastovaného zámku a ve čtvrtek slavnostně otevřelo nový prohlídkový okruh.

Když se blížíte k děčínskému zámku, napadne vás, že je to krásná maketa, kterou někdo položil na skálu. Ale historie původního hradu sahá až do 13. století. Svého času na něm pobývali pánové z Vartenberka. Jeden z nich - Jindřich - vedl v 15. století válku s Lužičany a vyvolával rozbroje v Čechách. To vedlo k tomu, že byl Děčín vypálen, zpustošen a loupežníci pověšeni. O tento konec se postarala trestná výprava pořádaná Pražany. Přesto za vlády Vartenberků došlo k určitému rozvoji a to zejména řemesel.

Výrazně však zámek i Děčín ovlivnil rod Thunů, zejména František Antonín - osvícený vzdělanec a pokrokový ekonom. Jak uvedla Květa Křížová z Památkového ústavu, v rodu Thunů byly i významné ženy, jako například Terezie, která se na zámek provdala v roce 1808 a nesmírně milovala umění.

"Tady je zpodobněna na nádherném portrétu s lyrou, s květinami a notovým záznamem. Oba manželé navštěvovali v nedalekých Drážďanech ateliér proslulého mistra období romantismu Caspara Davida Friedricha. Je velkou zajímavostí pro děčínský zámek, že obrazy, které v něm kdysi Terezie s manželem soustředili, jsou v dnešní době skoro největší cenností drážďanské galerie období 19. století. Je to proslulý děčínský oltář, který Friedrich namaloval v roce 1808 a který zdobil interiéry malé kaple děčínského zámku a potom je to velmi podivuhodná krajinomalba Krajina s Milešovkou."

Na zámku je dnes rodová obrazárna Thunů, díky nimž se stal děčínský zámek proslulým kulturním centrem. Rádi sem zavítali například Josef Dobrovský, Josef Jungman, Fryderik Chopin, který zde zkoponoval i svůj valčík Asdur zvaný "Děčínský. Učitelem malířství u Thunů byl také Antonín Mánes a pobýval tu i sir Walter Scott. Zámek se stal také místem politických jednání, třeba za Krymské války v polovině 19. století. Jak uvedl starosta Děčína Vladislav Raška, potomci rodu dodnes do Děčína jezdí a projevují o zámek zájem.

"S paní hraběnkou a panem hrabětem jsem se viděl naposled v loňském roce, když jsme prezentovali nově zrekonstruované varhany v kostele Povýšení sv. kříže. Dokonce jeden ze záměrů je vybudovat v části zámku místnosti, které by byly i v budoucnosti nabízeny tomuto hraběcímu rodu v případě návštěvy Děčína."

Thunové prodali zámek státu ve 30. letech. Po pozemkové reformě již neměli takové finanční zázemí. V zámku pak sídlila armáda a to hned tří zemí. Nejdřív československá, pak německý wehrmach a po roce 1968 ruská armáda. Zámek se podařilo značně zdevastovat. Jak uvedla Květa Křížová, devastace postihla i unikátní stáje.

"Tam stála a víme to podle starých historických fotografických snímků socha koně, nádherně modelovaná, které z úst tryskal pramen vody a ta voda tam neustále protékala do žlabů koní. Nicméně ta vojska způsobila, že figura koně byla rozstřílena, ale doufám, že se ji podaří podle starých fotografií vymodelovat znovu."

Město získalo zámek teprve nedávno a hned se rozhodlo pro rozsáhlé opravy. Více než polovina zámku teď svítí novotou, jedno křídlo na svoji opravu čeká. A právě pohled na tento kontrast ukazuje, kolik práce a peněz bylo na opravy třeba, což potvrdil starosta Děčína Vladislav Raška.

"Ty náklady se odhadují jenom stavebně na dokončení celkových oprav děčínského zámku na čtvrt miliardy - tedy 250 milionů korun. To, co je opravené, tak v této chvíli stálo dohromady 313 milionů korun."

Aby se podařilo zámek do deseti let opravit, bylo by na jeho rekonstrukci třeba každoročně 20 až 30 milionů korun. Město se snaží získat peníze z fondů Evropské unie, pomáhá Památkový úřad i soukromí sběratelé, kteří zapůjčují na zámek své sbírky. Po otevření nových prostor by se na zámek měla vrátit thunovská knihovna, zachovala se i sbírka grafických listů. Město se snaží, aby i zámecká výzdoba a zařízení připomínalo jeho slavné časy. Jak uvedla Květa Křížová, návštěvníci tu najdou například vzácný obraz, který dokumentuje zavedení železnice do Děčína.

"Zachycuje Děčín v době, kdy jím projel první vlak, protože v roce 1851 byla zřízena tzv. severní dráha, která pak pokračovala do Saska, do Drážďan a na tom našem obraze je vidět právě tu první nejstarší a nejcennější mašinku, která projíždí podmokelským tunelem. Je tam vidět i zámek, ale není vidět most, který se stavěl až v roce 1853. Je to skutečně dokument, který ukazuje, jakým způsobem se tady ta nádherná řeka vinula a jak byla situovaná zástavba kolem břehů řeky."

Při výzdobě zámku se nezapomíná ani na květiny - orchideje. Svého času zde totiž působil vynikající zahradník František Jošt. Thunové ho posílali často na cesty, byl například i v Jižní Americe.

"Dokonce na zámku vzniklo největší orchidárium ve střední Evropě. Pěstovalo se tu několik set druhů orchidejí. František Jošt pěstoval i ananasy, pomerančovníky, kamélie. Jezdilo se sem z celého světa. Dokonce i botanik Humboldt. Stalo se však, že František Jošť byl nešťastnou náhodou asi coby náhončí na thunovském honu zastřelen. Péči o zahradu převzal jeho syn, ovšem už ta otcova sláva velkého znalce orchidejí, pohasínala."

Zajímavostí zámku, která nemá na jiných sídlech obdoby, je tzv. dlouhá jízda. Vydlážděná 300 metrů stoupající cesta nahradila v 17. století most před zámeckou branou. Kolem cesty stojí 7 metrů vysoké zdi a jen vylamování skály prý trvalo 15 let.

Foto: Roman Casado