Děčín se zámkem nad Labem

Děčín

Pohled z oken rychlíků od Berlína a  Drážďan na vysoké skalní útvary nad Labem vystřídá obrázek mohutného barokního zámku na protějším kopci. Jste v Děčíně, nejníže položeném městě v Čechách.

Děčín,  foto: Ondrej.konicek,  CC BY 3.0 Unported | Foto: Ondrej.konicek,  Wikimedia Commons,  CC BY 3.0 Unported

Labe tu má nadmořskou výšku pouhých 135 metrů. Ale město na obou březích největší české řeky obklopují hory.  Vedle Děčínských stěn a Labských pískovců se sem z vnitrozemí táhnou vrcholy Českého středohoří.

I když je to z Děčína jenom 12 kilometrů do Německa, asi 20 kilometrů níže proti proudu řeky leží Ústí nad Labem, 30 km na sever odtud je  Česká Lípa a o pár kilometrů dál na druhou stranu na východ najdete Teplice. To všechno jsou turisticky zajímavé destinace, zvlášť v posledních letech. Teplice i Česká Lípa znovu obnovily krásu historické zástavby, domů, paláců a lázeňských pavilonů. Jinými slovy, návštěvu Děčína můžete vždycky spojit s dalším zajímavým cílem, nebo, asi jako to dělá většina návštěvníků, můžete pak pokračovat dál směrem na Hřensko, do skal a kaňonů kolem České Kamenice.

Zámek plný vojáků

Děčínský zámek | Foto: Klára Stejskalová,  Radio Prague International

Zámek nad Labem vlastnil hraběcí rod Thun – Hohenstein tři století, od třicetileté války až do roku 1932. Po dvou nákladných přestavbách do konečného barokně – klasicistního hávu své hlavní sídlo Thunové z ekonomických důvodů prodali státu. A tím začal postupný a později už strmý úpadek děčínského zámku. Československý stát z něho udělal kasárna, kam se po mnichovské zradě na dlouhých šest nastěhoval německý wehrmacht. Po válce se sem vrátila československá, už lidová armáda, kterou po okupaci v roce 1968 vystřídali sovětští vojáci. Totální devastace zámku nad Děčínem trvala až do devadesátých let minulého století. Pár moudrých radních města pod zámkem se rozhodlo, že mu navrátí bývalou krásu. Od tohoto památného rozhodnutí letos uplyne třicet let. K jeho dnešní podobě vedla dlouhá a mnohdy obtížná cesta, a i když není ještě zcela u konce, návštěva zámku po okružních prohlídkách včetně zahradních teras až bere dech.

Děčínský zámek | Foto: Vlach Pavel,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 4.0

Dlouhá jízda

Zážitek navozuje už přístupová cesta, unikátní ve střední Evropě. Říká se jí Dlouhá jízda a je skutečně dlouhá, skoro tři sta metrů a všechny metry jsou do kopce. Místní stavitel přístupovou cestu pro hraběcí sídlo navrhl jako desetimetrový koridor se stěnami po obou stranách vysokými až sedm metrů. Český historik, jezuita Bohuslav Balbín spočetl, že lámání a tesání tvrdé horniny v zámeckém kopci trvalo patnáct let, práce na samotné Dlouhé jízdě ještě dalších šest let. Máte-li štěstí na pěkné počasí, budete si tu připadat spíše jako ve slunné Itálii nežli na severu Čech. Když budete po Dlouhé jízdě supět cestou k zámku, nenechte se mýlit. Thunové a jejich návštěvy jezdili nahoru kočárem nebo koňmo. A návštěv bylo na zámku požehnaně.

Dlouhá jízda | Foto: Klára Stejskalová,  Radio Prague International

Děčínská zastavení

Děčínský zámek | Foto: Maggie Hammond,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 2.0

Slavných osobností, které se na nějaký čas na zámku zastavily, byla celá řada. Slavný skladatel a klavírista Fryderyk Chopin tu pro mladou komtesu Josefinu Thunovou zkomponoval valčík As-Dur, opus 34 č.1 zvaný také Děčínský valčík. Vystřídala se tu celá malířská rodina Mánesů, kterou nadchla okolní rozmanitá krajina i přívětiví hostitelé. Mezi nimi na prvním místě František, kníže Thun, královský místodržící a jeden z posledních ministerských předsedů rakouské monarchie. Po sarajevském atentátu tu žili obě děti, které osiřely po atentátu na arcivévodu Ferdinanda a jeho choť v Sarajevu. Kněžna Thunová, rozená hraběnka Chotková byla jejich teta, sestra zavražděné arcivévodkyně. Na zámku se nerodily jenom hraběcí ratolesti. V roce 1832 se tu v rodině zámeckého lékaře narodil Fridericus Emanuel Tirsch. Ano, to byl první český sokol, pozdější zapálený vlastenec, zakladatel tělovýchovného hnutí v Čechách profesor Miroslav Tyrš.

Děčín | Foto: Klára Stejskalová,  Radio Prague International

Děčín, díky široké řece a mnoha kopcům je pro život i návštěvy příjemné místo, je to také velmi zelené město s mnoha parky a turistickými stezkami. Jedna vás zavede do menší zoologické zahrady, která se specializuje na chov vzácných a méně známých druhů. Asi nejkrásnější je tu levhart obláčkový. Ale určitě největší je medvěd kamčatský. Jmenuje se Bruno a je to blízký příbuzný severoamerického medvěda grizzly. Jen není tak útočný. Naopak tenhle půl tunový kolos je prý pohodář, a dokonce se rád předvádí.

Když se budete rozhodovat pro návštěvu Děčína, určitou výhodou je jeho dostupnost. Pro cestu autem je tu dálnice D8, ze které je to po sjezdu do Ústí nad Labem už jenom necelá půl hodina jízdy. A pokud se rozhodnete pro vlak, není nic snazšího. Nejrychlejší spoj z Prahy na mezinárodní trase do Berlína vás zaveze do Děčína za necelou hodinu a půl.

Děčín | Foto: Klára Stejskalová,  Radio Prague International
10
50.781772600000
14.214583400000
default
50.781772600000
14.214583400000
Autor: Petr Lukeš
klíčové slovo: