Denní souhrn zpráv

Babiš: Česko by mělo v květnu uspořádat další kyberkonferenci

Česko by mělo zorganizovat další konferenci o kybernetické bezpečnosti, řekl premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci po jednání s estonským předsedou vlády Jürim Ratasem. Estonsko považuje Babiš za lídra v dané oblasti, od kterého by se Česko, podobně jako například od Izraele, mohlo inspirovat. Babiš uvedl, že Estonsko je lídrem v digitalizaci, a vyjádřil zájem o posílení spolupráce.

S Ratasem český premiér kromě technologických témat jednal především o čtvrtečním mimořádném summitu Evropské unie, který bude věnován rozpočtu evropského bloku na období 2021-2027. Babiš očekává náročnou diskusi a je spíše skeptický k tomu, že by se povedlo nalézt kompromis. Podobně jako další státy čerpající z fondů soudržnosti chce Česko zachovat současný objem peněz na kohezi, z nichž profitují hlavně méně rozvinuté státy. Požadavky zemí východního a jižního křídla EU však narážejí na odpor některých bohatších zemí západu a severu, které by i kvůli britskému odchod z unie chtěly dále snížit celkovou výši rozpočtu a rovněž redukovat peníze určené na kohezi. Současný návrh počítá s tím, že proti končícímu sedmiletému období ubude ve fondech kohezní politiky téměř 40 miliard eur (skoro bilion korun).

iHNED: Velvyslanec USA varoval poslance před digitální daní

Americký velvyslanec v Česku Stephen King zaslal členům rozpočtového výboru české Poslanecké sněmovny dopis, ve kterém označil zvažovanou digitální daň za diskriminační. Podle serveru iHNED.cz, který o dokumentu informoval, King poslance varoval i před možným zavedením odvetných opatření ze strany USA. Daň, jejíž návrh sněmovní výbor projednává, by se vztahovala na velké internetové firmy v Česku. Týkat by se měla předních světových společností jako Google, Facebook, Amazon či Apple.

King v dopise českým poslancům označil sedmiprocentní sazbu za mimořádně vysokou, uvádí iHNED.cz. "Navíc, jak jsem již sdělil předsedovi vlády panu Andreji Babišovi a dalším ministerským úředníkům, Spojené státy si ponechávají právo přijmout příslušná opatření na obranu našich inovačních firem, což by mohlo zahrnovat odvetná opatření," uvedl podle serveru King. Digitální daň by se podle návrhu ministerstva financí měla vztahovat na internetové firmy v ČR s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít v tuzemsku roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Do státního rozpočtu by daň měla přinést zhruba pět miliard korun ročně.

Lex Babiš platí beze změn, Ústavní soud zamítl návrhy prezidenta i poslanců

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrhy prezidenta Miloše Zemana a poslanců ANO na zrušení části zákona o střetu zájmů přezdívané lex Babiš. Členové vlády tak nadále nemohou provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Norma zároveň znemožňuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Podle většiny ústavních soudců zákon neodporuje ústavě a sleduje veřejný zájem na férovém vedení politické soutěže. "Ekonomická moc může přispět k získání moci politické, která potom může být zpětně synergicky využita k posílení moci ekonomické, například získáním veřejných zakázek nebo omezováním konkurence," stojí v nálezu.

V nálezu také zaznívá, že volby v demokratickém právním státě mají být řádně vedenou soutěží o důvěru voličů, nikoli o ovládnutí státu za účelem využití či dokonce zneužití jeho kapacit a zdrojů vítězem voleb. Stát není podnik, stojí výslovně v nálezu. Podle ÚS je povinností právního státu vytvořit veřejnému funkcionáři takové podmínky, aby mohl svou funkci řádně vykonávat, ale také zamezit tomu, aby svěřenou moc mohl využívat k prosazování vlastních zájmů. ÚS také řekl, že zákon o střetu zájmů je dostatečně obecný, netýká se jen premiéra Andreje Babiše (ANO). Podobně jako premiéra limituje tisíce dalších veřejných funkcionářů. Novela zákona vstoupila v platnost v roce 2017 i přes odpor hnutí ANO a veto prezidenta.

Premiér Andrej Babiš (ANO) respektuje rozhodnutí Ústavního soudu. Trvá ale na tom, že novela předpisu vznikla kvůli němu, konkrétně kvůli tomu, aby ho další politické strany "vyštvaly" z politiky. Babiš uvedl, že se předpisu plně podřídil, když svou firmu Agrofert převedl do svěřenských fondů.

Nemocenské pojištění skončilo loni po 10 letech v minusu 3 mld Kč

Nemocenské pojištění se loni poprvé po deseti letech propadlo do minusu. Schodek dosáhl tří miliard korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Na nemocenských odvodech úřad vybral 35,86 miliardy korun a na nemocenských dávkách vyplatil 38,89 miliardy. Nejvyšší přebytek nemocenského za poslední roky byl v roce 2012, kdy dosahoval 5,6 miliardy korun. Od té doby se postupně ztenčoval. Předloni činil 630 milionů korun. Vyplacená suma roste rychleji než vybraná. Předloni úřad vedle nemocenské či mateřské začal vyplácet totiž i otcovskou a dlouhodobé ošetřovné.

Od roku 2008 do loňska byl systém nemocenského pojištění v deficitu jen dvakrát. Kromě minulého roku se do červených čísel dostal v krizovém roce 2009. Tehdy schodek činil 2,7 miliardy korun.

Češi vědí málo o rozdělování peněz z rozpočtu EU, uvedl STEM

Peníze z rozpočtu Evropské unie považuje za ekonomicky přínosné většina lidí, o jejich rozdělování ale nevědí skoro nic. Například jenom čtvrtina populace se domnívá, že Česko z rozpočtu EU dostává více, než kolik do něj odvádí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM. Unie letos rozhoduje, jak se budou rozdělovat miliardy z rozpočtu EU na roky 2021 až 2027. Podle ministerstva financí Česko loni obdrželo z unijního rozpočtu 119,9 miliardy korun a odvedlo do něj 51,4 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU.

"Je skoro neuvěřitelné, že se za 15 let nepodařilo veřejnost informovat o základní věci, tedy že bohatší státy EU dotují rozvoj ČR," uvedl analytik STEM Nikola Hořejš. Kolik peněz ČR od EU dostává, neví a ani se neodváží odhadnout téměř polovina občanů, 13 procent si myslí, že Česko dává víc, než dostává a 18 procent míní, že země dává i dostává stejně. U veřejnosti také převládá pocit, že o využití prostředků z fondů nerozhoduje ČR. Češi se v tom, kdo je odpovědný, nevyznají, a tak propadají celkové skepsi. Veřejnost dává přednost tomu, aby peníze z EU směřovaly spíše do obcí a regionů než na řešení problémů globálního významu.

Český fyzik se stal členem vedení obřího vědeckého experimentu

Ředitel Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR Radomír Pánek se stal jedním ze dvou místopředsedů správní rady Evropského společného podniku Fusion for Energy (F4E). Organizace se sídlem v Barceloně zajišťuje evropskou část Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER). V rámci projektu ITER vzniká poblíž francouzského města Cadarache obří termonukleární reaktor. Jeho cílem je prokázat možnost výroby elektrické energie z termojaderné fúzní reakce a výroby "čisté a téměř nevyčerpatelné energie". Takzvaný tokamak atomy místo rozbíjení slučuje, jde o podobný proces jako na povrchu hvězd.

Na projektu se podílí 35 států, jeho náklady jsou 20 miliard eur (asi 496 miliard korun). Po Mezinárodní vesmírné stanici je to nejdražší vědecký projekt světa.

České přístroje na sondě Solar Orbiter fungují dobře

Tým vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd o víkendu získal první data z přístroje RPW na sondě Solar Orbiter. Sonda určená pro blízké zkoumání Slunce odstartovala z Floridy 10. února. Čeští vědci a firmy spolupracovali na čtyřech z deseti vědeckých zařízení na palubě. Ke svému cíli družice poletí dva roky. Klíčová součást přístroje, zobrazovací zrcadla, vznikla v turnovských laboratořích TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu AV. Společný projekt ESA a NASA pro výzkum Slunce stojí podle odhadů téměř 1,5 miliardy eur (zhruba 37 miliard korun). Podle českého ministerstva dopravy je to zatím největší zapojení českých vědeckých pracovišť a firem do přípravy kosmické sondy od vstupu ČR do ESA v roce 2008.

Pojišťovny: Lékaři loni předepsali antidepresiva pro 600.000 lidí

Lékaři loni podle Svazu zdravotních pojišťoven ČR předepsali v ČR třikrát více antidepresiv než před sedmi lety. Napsali recepty na 242 milionů obvyklých denních dávek, což odpovídá asi 600.000 pacientů, kteří by lék užívali každý den. V roce 2012 to bylo zhruba 200.000 pacientů, informoval svaz v tiskové zprávě. S duševním onemocněním se podle statistik setkal každý pátý Čech, ani polovině se ale nedostalo odborné péče. "Svou roli hraje rostoucí stres a tlak, ale také postupná destigmatizace psychických onemocnění. Lidé se zkrátka už nestydí dojít k psychiatrovi," uvedl prezident svazu Ladislav Friedrich. Moderní léky na depresi podle něj nemají negativní dopady na schopnost pracovat a normálně fungovat.

Výrazně také podle svazu přibylo pacientů s dalším onemocněním mozku, Alzheimerovou chorobou. Aktuálně se s ní léčí asi 26.000 lidí, v roce 2012 to bylo 14.000. Spolu se stárnutím populace odborníci počítají s tím, že počet nemocných bude dál stoupat. Odhaduje se, že s nemocí žije v Česku asi 150.000 lidí, v roce 2036 jich bude více než dvojnásobek. Nemoc častěji postihuje ženy než muže, také proto, že většina pacientů je starších 65 let a ženy se dožívají vyššího věku.

Dokument V síti varuje mladistvé před sexuálními predátory

Dokument Víta Klusáka a Barbory Chalupové V síti, který je šokující výpovědí o zneužívání dětí na internetu, bude součástí osvětové kampaně ve školách. Premiéru v kinech bude mít dokument 27. února. Materiály natočené dokumentaristy prověřili pražští kriminalisté a podezírají devět lidí z přečinu pokus o navazování nedovolených kontaktů s dítětem, za což hrozí až dva roky vězení, uvedl mluvčí pražské policie Jan Daněk. S policisty tvůrci spolupracovali od začátku natáčení, radili se s nimi, uvedla výkonná producentka filmu Pavla Klimešová. "Předali jsme jim i natočené materiály. Víme, že na základě nahrávek už proběhlo pár obvinění a někteří útočníci byli už i odsouzeni v rámci zkráceného řízení," dodala.

Celovečerní dokument V síti je experimentem, který otevírá tabuizované téma zneužívání dětí na internetu. Tři dospělé herečky s dívčím vzezřením Tereza Těžká, Anežka Pithartová a Sabina Dlouhá se přihlásily na sociální sítě, aby v přímém přenosu prožily zkušenost dvanáctiletých dívek on-line. Setkaly se s věcmi, které zaskočily i filmaře. Oslovili je sexuální predátoři vyhledávající nedospělé dívky a od nevinné konverzace přecházeli k výzvám ke svlékání, masturbování a zasílání choulostivých fotografií. V některých případech je divák svědkem vydírání, kdy dívkám vyhrožují, že fotografie zveřejní na internetu. Tři herečky během deseti dnů kontaktovalo prostřednictvím sociálních sítí 2458 sexuálních predátorů.

Z archivu Prahy zmizelo pět tisků z období okolo roku 1500

Z depozitáře Archivu hlavního města zmizelo pět starých tisků z období okolo roku 1500. Škoda je podle odhadu minimálně 450.000 korun. Vedení archivu se obrátilo na policii, zmizení tisků odhalili zaměstnanci archivu letos v lednu. Vyplývá to z dokumentu, který dostali pro informaci pražští radní. Archiv spadá pod pražský magistrát a funguje přes 150 let. Úkolem Archivu hlavního města je shromažďovat dokumenty a písemnosti týkající se historie Prahy od počátku města do současnosti. Podle internetových stránek archivu má více než 750.000 evidovaných exponátů v celkovém rozsahu přibližně 23.000 metrů.

Začíná festival La Película, program zahájí drama Matka

Aktuální španělskou filmovou tvorbu i latinskoamerické tvůrce a filmy zaměřené na historii Kuby nabídne 15. ročník festivalu La Película. Zahájení bude patřit tvůrčímu a partnerskému páru. Herečka Marta Nietová a režisér Rodrigo Sorogoyen představí osobně film Matka, psychologické drama o ženě hledající ztraceného syna. Nietová získala za hlavní roli na loňském benátském festivalu cenu pro nejlepší herečku. Sekce nazvaná Současný španělský film vedle snímku Matka uvede sedmi cenami Goya ověnčený film Pedra Almodóvara Bolest a sláva, který kandidoval na Oscara v kategoriích Zahraniční celovečerní film a herec v hlavní roli (Antonio Banderas), nominace ale neproměnil.

Kamencové jezero v Chomutově se otevře otužilcům

Kamencové jezero v Chomutově se výjimečně o třech sobotách otevře otužilcům. Na koupání odvážlivců bude dohlížet plavčík i lékař. Voda má zatím okolo pěti stupňů Celsia. Kamencová voda láká rekreanty ke koupání hlavně v létě. "Otužilci nás oslovují přes zimu, zda by k nám mohli zavítat. My ale fungujeme jako koupaliště, zodpovídáme za bezpečnost návštěvníků, proto není tak jednoduché sem někoho pustit," řekla Fryčová, ředitelka chomutovského zooparku, který spravuje i areál jezera. Pořadatelé akce se připravují na všechny možné varianty počasí. Pokud bude třeba, bude se i rozbíjet led na hladině.

Počasí

Oblačno až polojasno. Na západě místy přeháňky, nad 600 m sněhové. Přes den proměnlivá oblačnost. Nejvyšší denní teploty 5 až 9 °C, na jihovýchodě a východě místy až 11 °C, v 1000 m na horách kolem 0 °C.