Denní souhrn zpráv

Vojtěch: Dva Češi z Wu-chanu chtějí domů. Koronavirus u Čecha ve Vietnamu se nepotvrdil

Ministr zdravotní Adam Vojtěch uvedl (za ANO), že podle jeho informací se nepotvrdil nový koronavirus u Čecha, který je kvůli podezření z tohoto onemocnění v nemocnici ve Vietnamu. Informaci o jeho hospitalizaci zveřejněnou vietnamskými zpravodajskými weby potvrdilo české ministerstvo zahraničí, podle něhož byl Čech hospitalizován z "čistě preventivních důvodů". Pracovníci českého velvyslanectví v Hanoji s ním jsou v kontaktu, o žádnou konkrétní pomoc zatím nepožádal. Ve vietamském Danangu bylo s horečkou na pozorování vedle Čecha celkem 12 lidí. Jedná se podle tamních zpravodajských serverů o sedm Číňanů a čtyři Vietnamce.

V čínském Wu-chanu, odkud se začal nový virus šířit, jsou podle Vojtěcha čtyři Češi. Dva tam podle něho žijí dlouhodobě a nemají zájem se vracet do České republiky. Dva čeští studenti jsou ve Wu-chanu přechodně a vrátit se chtějí. Vojtěch řekl, že ministerstvo zahraničí nyní vyjednává ohledně jejich návrtu s Francií, která chystá akci k evakuaci svých občanů z tohoto města.

Pražské letiště zatím kvůli koronaviru kontroly nezpřísňuje

Pražské letiště Václav Havla zatím kvůli koronaviru kontroly nezpřísňuje. Plošný screening podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) nemá vzhledem k inkubační době 14 dnů smysl. Chce ale vytipovávat cíleně pasažéry, kteří vykazují příznaky nákazy. Několik lidí, naposledy dnes dvě ženy, už bylo vyšetřeno, zatím se žádný případ nepotvrdil. Ministr to řekl novinářům na tiskové konferenci.

Česko podle ministra postupuje v souladu s mezinárodními organizacemi, opatření jsou dostatečná. Důležité je zvýšit informovanost pasažérů, kteří přilétají do České republiky, aby věděli, co mají dělat, pokud na sobě budou pozorovat symptomy onemocnění koronavirem. Cedule budou rozmístěny po celém letišti tak, aby všichni pasažéři kolem nich prošli. "Budou v češtině, čínštině, angličtině a připravujeme i další jazyky," řekl ministr. Mezi příznaky infekce patří dýchací potíže, horečka a kašel.

Vláda projedná vyslání až 60 vojáků do Mali, Nigeru a Čadu

Vláda na pondělním zasedání projedná vyslání až šesti desítek vojáků do Mali, Nigeru a Čadu. Měli by především na území Mali bojovat proti terorismu. ČTK to sdělil Marek Vala z tiskového oddělení ministerstva obrany. Pokud kabinet návrh schválí, bude předložen Parlamentu. Česká armáda již v Mali vojáky má, podílejí se na výcviku a na ochraně výcvikové mise EU. Náklady ministerstvo obrany odhaduje na 598 milionů korun. Mali, Niger i Čad s přítomností českých vojáků souhlasí.

Čeští vojáci by se měli nově stát součástí rozšířené operace Barkhane. Evropské země plánují vytvořit společnou jednotku pod názvem Takuba. V regionu nahradí francouzské síly. Úkolem vojáků bude pokračovat v asistenci a poradenství malijským jednotkám a budou je doprovázet i do bojových operací. Čeští vojáci by měli působit hlavně v Mali. Do Nigeru by se dostali v případě přeshraničních operací při pronásledování teroristických skupin nebo při logistických transportech. Jednotlivci by také působili v Čadu, kde sídlí velitelství operace.

Česko má nyní v Mali zhruba 120 vojáků. Letos česká armáda převezme velení výcvikové mise Evropské unie v Mali (EUTM Mali), vojáci budou mít půlroční velitelskou zodpovědnost. Hlavním úkolem mise je pomoc při výstavbě a výcviku malijské armády, která bojuje proti islámským radikálům.

Stát ukončí všechny zakázky k elektronickým dálničním známkám

Stát ukončí všechny zakázky k elektronickým dálničním známkám, řekl ČTK nový ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Spolu s problematickou zakázkou na IT systém tak skončí i tendr na distribuci vinět, jehož odhadovaná cena byla přes 477 milionů korun. Tendr byl podle něj vypsán nelogicky. Všechny zakázky k systému budou přepracovány.

Stát už zrušil první zakázku na informační systém k dálničním známkám. Na té se původně dohodl Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) s fimou Asseco Central Europe za 401 milionů korun. Zakázka, která byla vedena v utajovaném režimu a nebyla pro ni vyhlášená otevřená soutěž, však vyvolala velkou vlnu kritiky z řad odborníků, opozice i premiéra Andreje Babiše (ANO). V pondělí kvůli ní skončil ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO), nahradil jej vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Havlíček. Ten následně rozhodl o zrušení zakázky na IT systém. Elektronické dálniční známky by měly začít fungovat od příštího roku a zcela nahradit dosavadní papírové kupony.

Organizátoři hackathonu spustili IT systém k dálničním známkám

Organizátoři dvoudenního hackathonu spustili informační systém k elektronickým dálničním známkám. V příštích týdnech ho chtějí zdarma předat státu, oznámil organizátor akce Tomáš Vondráček. Původně měl stát za systém zaplatit 401 milionů korun, zakázku po velké kritice nakonec zrušil. Systém od pátečního večera vyvíjelo 60 dobrovolníků.

Státní fond dopravní infrastruktury vybral za dodavatele a provozovatele systému Asseco Central Europe. Zakázka se však stala terčem kritiky z řad odborníků, opozice a také premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle nich byla zakázka předražená a netransparentní. Odvolán byl kvůli ní ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Premiér Andrej Babiš (ANO) na místě hackathonu strávil téměř dvě hodiny. S Vondráčkem a ministrem dopravy Karlem Havlíčkem (za ANO) řešil vedle systému také možnost vybudování platformy, v rámci které by stát řešil své IT systémy s veřejností, zejména IT odborníky. Vondráčkovu akci kolem dálničních známek uvítal.

Faltýnek: Digitální daň by mohla začít platit ještě letos

Digitální daň pro internetové firmy v Česku by mohla začít platit ještě letos. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekl předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Nevyloučil, že by se její navrhovaná sedmiprocentní výše mohla snížit. Podle předsedy Pirátů Ivan Bartoše by měla činit zhruba tři až pět procent. Vládní návrh na zavedení digitální daně tento týden v úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní ho posoudí rozpočtový výbor. Ročně by daň mohla státnímu rozpočtu přinést asi pět miliard korun. Dani by měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou Google, Facebook, Amazon či Apple.

Se zavedením daně nesouhlasí USA, kde řada internetových firem sídlí. V reakci na přípravu zákona zástupci Washingtonu pohrozili ČR protiopatřením vlády USA. Podobný spor vedou Spojené státy i s Francií, která má tříprocentní digitální daň. Podle Bartoše je zamýšlená sedmiprocentní výše daně zbytečně vysoká, i když se záměrem zavést digitální daň jinak souhlasí.

V ČR přibývá pracovníků z Británie i Britů, kteří se tu usazují

V Česku přibylo od referenda o brexitu pracovníků z Británie. Proti červnu 2016, kdy se ve Spojeném království hlasovalo o odchodu z EU, se počet britských zaměstnanců zvedl o víc než třetinu. Vzrostl také počet Britů a Britek, kteří se rozhodli žít v ČR natrvalo. Zvýšil se o 55 procent. Vyplývá to ze statistik úřadu práce a ministerstva vnitra. Britové tvoří ve srovnání s jinými cizinci jen malou skupinu. V ČR jich je přes 8300. Počet přistěhovalců z této země rostl v posledních letech ale víc než z jiných starých zemí EU. Česko už loni na jaře přijalo zákon, který v případě brexitu bez dohody zaručuje do konce letoška lidem z Británie stejné zacházení jako ostatním lidem z EU. Mají stejné postavení jako Češi a Češky. Další vývoj bude záviset na výsledku vyjednávání.

Vláda posoudí zmírnění podmínek nároku na ošetřovatelské volno

Zmírnění podmínek nároku na ošetřovatelské volno vláda před zákonodárci zřejmě nepodpoří, ale ani neodmítne. Novela o nemocenském pojištění se týká i změn v otcovské dovolené a v ošetřovném, podle autorů vycházejí z nedostatků zjištěných v praxi. Ošetřovatelské volno na péči o příbuzné zavedl zákon od poloviny předloňského roku. Může trvat až 90 dnů, členové rodiny se na něm mohou střídat. Z nemocenského pojištění dostávají 60 procent základu svého příjmu.

Nyní si mohou o volno požádat lidé s nemocenským pojištěním na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici. Sociální demokraté chtějí tuto dobu zkrátit na čtyři dny. Podmínka hospitalizace by se navíc neuplatňovala v případě péče o lidi v konečném stadiu nevyléčitelné nemoci. Nynější sedmidenní doba je podle autorů předlohy neúměrně dlouhá. Nové léčebné metody umožňují potřebnou dobu hospitalizace zkracovat a její průměrná doba klesá, napsali v důvodové zprávě. U otcovské dovolené novela prodlužuje šestitýdenní období po narození dítěte, v němž mohou čerství otcové dávku čerpat, o dobu hospitalizace novorozence. V případě ošetřovného předloha rozšiřuje okruh pečujících lidí, u nichž se nevyžaduje soužití s ošetřovaným příbuzným v jedné domácnosti. Předkladatelé reagují podle důvodové zprávy na slábnoucí mezigenerační soužití.

Studie: Ve třech čtvrtinách veřejných budov je nezdravé prostředí

Nezdravé prostředí je v Česku ve třech čtvrtinách veřejných budov, jako jsou školy, kanceláře, zdravotnická zařízení nebo pečovatelské domy. Jde o takzvaný syndrom nezdravých budov, který nejčastěji souvisí s kvalitou vzduchu v interiéru. Nejproblematičtější jsou nově postavené nebo rekonstruované budovy, zejména pak otevřené kanceláře. Vyplývá to ze studie Státního fondu životního prostředí, kterou má ČTK k dispozici. "Syndrom nezdravých budov popisuje nespecifické zdravotní potíže osob v budovách. Potíže nemají zjevné příčiny, ale vypadá to, že souvisejí s budovou, protože po jejím opuštění vymizí," uvedla Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu.

Nejčastějším problémem bývá podle studie snaha o co největší tepelnou izolaci budovy. V konečném důsledku se tím omezuje možnost dostatečného přívodu čerstvého vzduchu, což se projevuje zejména v zimě. "Souvisí to s celkovou únavou a psychickým stavem zaměstnanců v tomto období. Přes zimu tráví více času v budovách než venku, méně se větrá, vzduch bývá sušší a dříve se stmívá. Typickým příkladem problémových budov jsou ještě nedávno tolik populární open space kanceláře," doplnila Marcela Skřehotová ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví.

Ministerstvo: Rakovina je v nejčastější příčina smrti kvůli práci

Rakovina je v Evropské unii nejvýznamnější příčinou úmrtí v souvislosti s výkonem povolání. Vyplývá to z materiálu resortu zdravotnictví, který v pondělí projedná vláda. Zaměstnavatelé musí identifikovat a vyhodnotit rizika pro zaměstnance, která jsou spojena s působením karcinogenů a v případě výskytu rizik musí jejich působení zabránit, píše se v dokumentu. Pokud je to technicky možné, musí firma nahradit rizikový postup bezpečnějším. Jestliže není možné rizika eliminovat, práce s nebezpečnými látkami musí trvat méně než čtyři hodiny za směnu v kontrolovaném pásmu. "Zřízení kontrolovaného pásma se nevyžaduje u prací ve venkovním prostředí v případě expozice emisním výfukovým plynům ze vznětových motorů anebo při používání ropných uhlovodíků k pohonu spalovacích motorů," uvádí návrh.

Kromě těchto prací uvádí směrnice jako rizikové také například práci s dehtem, smůlou nebo uhelnými sazemi, azbestem, některými sloučeninami chromu, minerálními oleji, vystavení prachu z tvrdého dřeva nebo oxidu křemičitého. Za rizikové považuje také zpracovávání černého uhlí nebo práci s některými cytostatiky, tedy léky na chemoterapii k léčbě rakoviny. V případě některých látek, například benzenu, ethylenoxidu, prachu dřev či oxidu křemičitého a žáruvzdorných keramických vláken, má Česko podmínky přísnější než směrnice EU žádá a ty zůstanou na současné úrovni.

Podobu okolí jezera Milada navrhnou architekti

Podobu okolí jezera Milada u Ústí nad Labem navrhnou architekti. S nápady se může zapojit i veřejnost. Letos se dokončí inženýrské sítě u vodní plochy, která vznikla zatopením důlní jámy. ČTK to řekl nový ředitel Palivového kombinátu Ústí, který lokalitu spravuje, Walter Fiedler. Soutěž by měla v několika variantách říci, jak zpřístupnit jezero ještě více lidem, zda je vhodné postavit v jeho okolí čtvrť pro zástavbu rodinnými domky, vybudovat autokemp nebo hotel, jak velké území ponechat volné přírodě, kde by mohly být vodní atrakce. Podle Fiedlera je velká šance získat finance z evropských peněz pro uhelné regiony. Zpevněnou komunikaci kolem jezera, tzv. Tuchomyšlský okruh, využívají už nyní bruslaři, měřit bude téměř deset kilometrů.

Jezero Milada vzniklo zatopení původního hnědouhelného lomu. Napouštění začalo v roce 2001 a skončilo v roce 2010, v roce 2015 bylo zpřístupněno veřejnosti. Maximální hloubka jezera je 24,7 metru.

Sport

Tenistka Petra Kvitová postoupila do čtvrtfinále Australian Open. Otočila v Melbourne osmifinálový zápas s Marií Sakkariovou z Řecka a zvítězila 6:7, 6:3 a 6:2.Turnajová sedmička Kvitová bude o semifinále hrát jako před rokem s domácí favoritkou a aktuální světovou jedničkou Ashleigh Bartyovou. Australanka potřebovala ve 4. kole tři sety, než porazila Alison Riskeovou z USA 6:3, 1:6 a 6:4. "Ani nevím, jak jsem se dostala zpátky do hry. Byl to velmi náročný zápas a musela jsem hodně dřít. Od druhé sady jsem víc držela míč ve výměnách, nehrála tak riskantně a na konci mě podržel servis," řekla levou rukou hrající Češka.

Šanci na trofej v Melberne stále drží i Barbora Strýcová ve čtyřhře. S tchaj-wanskou spoluhráčkou Sie Šu-wej prošly do čtvrtfinále po výhře nad srbsko-chorvatským párem Darija Juraková, Nina Stojanovičová 6:4, 6:4.

Snowboardcrossařka Eva Samková skončila šestá v kanadském středisku Big White, které zahalila mrznoucí mlha. V pořadí Světového poháru klesla úřadující mistryně světa i obhájkyně křišťálového glóbu ze druhého místa na třetí. Vedení si upevnila vítězstvím Italka Michela Moioliová. Jan Kubičík vypadl v osmifinále.

Souboj ruských dívek o evropský krasobruslařský titul vyhrála šestnáctiletá Aljona Kostorná. Nejstarší z trojice svěřenkyň Eteri Tutberidzeové měla druhou nejlepší volnou jízdu, ale díky náskoku z krátkého programu se udržela před patnáctiletou Annou Ščerbakovovou. Bronz získala rovněž patnáctiletá Alexandra Trusovová. Eliška Březinová si z 19. místa po krátkém programu pohoršila na 22. příčku. Březinová, která od loňského mistrovství světa musela dlouho omezovat trénink kvůli zdravotním problémům, zůstala daleko od zopakování loňské desáté příčky.

Kateřina Razýmová obsadila 25. místo ve sprintu klasicky v Obertsdorfu, bodovala jako jediná z českých běžců. Vyhráli Nor Klaebo a Ruska Něprjajevová.

Běžkyně na lyžích Kateřina Smutná obsadila sedmé místo v sedmdesátikilometrovém závodě Marcialonga. V průběžném pořadí česká reprezentantka uhájila čtvrté místo, ale její odstup na třetí pozici se zvětšil z 15 na 115 bodů. Závod vyhráli Norové Kari Vikhagen Gjeitnesová a Tore Björseth. Smutná doběhla do cíle v Cavalese s více než sedmiminutovou ztrátou. Nejprve se držela v pětičlenné vedoucí skupině, ale postupně odpadla. "Dlouho jsem se cítila dobře a držela se na čtvrtém pátém místě. Pak mi ale najednou přestaly jet lyže. Udělali jsme asi chybu, že jsme se ráno na poslední chvíli rozhodli pro jiné lyže, než které nám vyšly včera v testu," uvedla Smutná.

Biatlonista Michal Krčmář skončil ve slovinské Pokljuce patnáctý v závodu s hromadným startem. Třetí vítězství ve Světovém poháru v kariéře oslavil Francouz Quentin Fillon Maillet.

Kateřina Nash skončila celkově třetí ve Světovém poháru cyklokrosařek. Seriál uzavřela 19. místem v Hoogerheide. Celkově zvítězili Worstová a Aerts.

Skokan na lyžích Roman Koudelka vybojoval v závodu Světového poháru v Zakopaném 17. místo. V polovině soutěže figuroval s pokusem dlouhým 122,5 metru na 22. místě, ve finále se zlepšil na 131 metrů a posunul se do první dvacítky. Druhé vítězství v sezoně oslavil domácí Kamil Stoch.

Počasí

Většinou zataženo, ojediněle mrznoucí mlhy. Nejvyšší denní teploty -2 až 2 °C, v Čechách a ve Slezsku až 4 °C, v 1000 m na horách kolem 2 °C.