Denní souhrn zpráv

Putin: Účast prezidenta Zemana na oslavách v Moskvě bude symbolem přátelství

Ruský prezident Vladimir Putin v novoročním pozdravu naznačil českému prezidentovi Miloši Zemanovi, že by ho rád viděl příští rok v Moskvě na oslavách 75. výročí konce druhé světové války. Zeman v pátek řekl, že kvůli kritickému ruskému prohlášení k českému rozhodnutí zařadit 21. srpen mezi památné dny zvažuje, zda návštěvu Moskvy nezrušit. "V přání prezidentovi České republiky Miloši Zemanovi V. Putin zdůraznil, že jeho účast na oslavách v Moskvě u příležitosti 75. výročí vítězství nad nacismem bude nepochybně symbolizovat přátelství a vzájemný respekt mezi národy Ruska a Česka," uvádí se na kremelském webu v informaci věnované pozdravu adresovanému hlavě českého státu. Vzkaz do Prahy je jedním z řady novoročních pozdravů adresovaných z Kremlu hlavám většího počtu států.

Miloš Zeman se předminulý týden podobně jako další vládní i opoziční politici ohradil proti prohlášení ruského ministerstva zahraničí, že české rozhodnutí ohledně 21. srpna sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy. V pátek 27. prosince toto vyjádření dokonce označil za absolutní drzost. "Před časem jsem přijal pozvání prezidenta Putina na oslavu 75. výročí vítězství v druhé světové válce, a teď přemýšlím o tom tam buď vůbec nejet, anebo, což asi udělám spíše, tam jet a říci Rusům: Co kdybyste obrátili list a přestali si toto výročí připomínat?," uvedl Zeman.

Armáda začne v Prostějově budovat základnu pro drony

Prostějov se stane základnou pro bezpilotní letouny. Armáda tam od ledna začne budovat základnu dronů, které bude obsluhovat až 40 specialistů. Drony armáda využije při zkoumání území nepřítele nebo jako asistenci při záchranných akcích. Pomoci by měly halvně tam, kde nemůže zasáhnout vrtulník. Jsou navíc odolnější při horších povětrnostních podmínkách. Prapor v Prostějově by měl začít fungovat v říjnu a plně by měl být armádě k dispozici do pěti let.

ČOI: Zákaz prodeje alkoholu mladistvým někteří obchodníci stále nedodržují

Česká obchodní inspekce odhalila ve třetím čtvrtletí 198 případů porušení zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Z tohoto počtu ve 132 případech prodejci porušili zákaz prodeje a podávání alkoholického nápoje osobě mladší osmnácti let. Zákon porušilo zhruba 60 procent kontrolovaných prodejců. Podle mluvčího inspekce Jiřího Fröhlicha je procento v posledních dvou letech přibližně stejné. Kontroly jsou ale přísnější.

Provoz benešovské nemocnice je po kyberútoku plně obnoven

Nemocnici v Benešově se po kybernetickém útoku ze začátku prosince podařilo obnovit chod všech oddělení včetně interny. Provoz krajské nemocnice ochromil 11. prosince kryptovirus, který napadl její počítačový systém. Zařízení, ve kterém je kolem 200 pacientů, od té doby fungovalo v omezeném režimu. Plánované operace, které musela nemocnice kvůli útoku zrušit, provedou lékaři v lednu a únoru.

Škody budou podle nemocnice i Středočeského kraje obrovské. Jenom od pojišťoven přichází nemocnice denně o tři miliony korun, další desítky milionů bude stát obnovení a zabezpečení počítačové sítě. Podle vedení nemocnice to ale pacienti ani zaměstnanci nijak nepocítí. Policie případ vyšetřuje jako neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací. Hejtmanství už dříve uvedlo, že nešlo o cílený útok a nebylo požadováno výkupné.

Zemřela Miloslava Kalibová, přežila vypálení Lidic i nacistický koncentrák

Dva dny před svými 97. narozeninami zemřela v pátek Miloslava Kalibová. Přežila vypálení Lidic, pobyt v koncentračním táboře i pochod smrti. O jejím úmrtí informoval v pondělí mluvčí Památníku Lidice Filip Petlička. Z 143 lidických žen, které se dočkaly konce války, žije už jen Jaroslava Skleničková. Otce tehdy devatenáctileté Kalibové popravili nacisté v roce 1942 spolu s dalšími muži přímo v Lidicích. Vesnici následně kompletně vyhladili, nezbyla z ní žádná budova. S matkou a sestrou strávila Kalibová téměř tři roky v koncentračním táboře v Ravensbrücku, do Československa se vrátily 2. června 1945. "Svou osobní zkušenost předávala dětem, mládeži i dospělým na besedách a v rozhovorech. Její výpovědi jsou zachyceny v řadě filmových dokumentů," uvedl Petlička. Kalibová se před sedmi lety spolu s dalšími lidickými přeživšími setkala s německým prezidentem Joachimem Gauckem. Miloslava Kalibová se narodila 29. prosince 1922, zemřela v pátek. Poslední rozloučení s ní se koná 7. ledna v motolském krematoriu.

V Lidicích žilo za druhé světové války kolem 500 obyvatel, 10. června 1942 zastřelili nacisté 173 lidických mužů. Ženy a děti nejdříve strávily tři dny v tělocvičně kladenského gymnázia, poté byly děti od matek odděleny. Ženy nacisté převezli do koncentračních táborů. Děti, které nebyly vybrány k poněmčení nebo přesáhly jeden rok věku, skončily v polském Chelmnu, kde je nacisté s největší pravděpodobností hromadně zavraždili plynem. Zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí. Vyhlazení Lidic bylo součástí německého teroru rozpoutaného po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.

Zoo Plzeň poprvé v historii překonala půl milionu návštěvníků ročně

Zoologická a botanická zahrada města Plzně se předposlední den roku dočkala půlmiliontého návštěvníka. V třiadevadesátileté historii zahrady dosud nikdy tolik lidí nepřišlo. Jubilejním návštěvníkem se stal Vladimír Finna, který se svými syny navštěvuje zoo 5-6 x do roka, včetně vánočních svátků. Jubilejního návštěvníka přivítal před polednem ředitel zoo Ing. Jiří Trávníček a 1. náměstek primátora města Plzně pan Mgr. Roman Zarzycký. Otec se syny obdrželi pamětní list a upomínkové předměty zoo včetně nejnovější knihy Záhada na ostrově lemurů. V půl milionu návštěvníků zoo doufala posledních zhruba osm let. Hranici 300.000 návštěvníků za rok zoo poprvé překonala v roce 2003, návštěvnost pak postupně stoupala, o tři roky později se poprvé přehoupla přes 400.000. Loni byla rekordních 481.773 lidí. K novému rekordu podle Trávníčka letos výrazně pomohl nový atraktivní pavilon filipínských motýlů. Až stovky barevných tropických motýlů poletují volně mezi lidmi. Plzeň je podle něj "tak trochu jiná zoo", výjimečná v množství chovaných zvířat a pěstovaných rostlin. Jako jediná v ČR v sobě spojuje botanickou a zoologickou zahradu.

Plzeňská zoo má mezi zoologickými zahradami v ČR pátou nejvyšší návštěvnost po Praze, Zlíně, Ostravě a Dvoře Králové nad Labem. V roce 2018 ji agentura CzechTourism uvedla jako 14. nejnavštěvovanější turistický cíl v republice, řekl mluvčí zoo Martin Vobruba.

Lyžařské areály se zaplnily lyžaři, podmínky se zlepšují

Podmínky v lyžařských areálech v Česku po vánočních svátcích vylepšilo sněžení a hlavně ochlazení. Některá střediska díky tomu začala opět uměle zasněžovat. Do skiareálů tak dorazily o víkendu tisíce lidí. V Krkonoších se největší střediska dokonce potýkala s dopravními problémy kvůli velkému přílivu turistů, kteří tam zamířili i na silvestrovské oslavy. Ve vyšších polohách hor tam za poslední dny napadlo asi 30 centimetrů sněhu a provozovatelé středisek také mohli uměle zasněžovat. Také sjezdovky v Jeseníkách o víkendu zaplnili lyžaři, kteří se proháněli po upravených svazích s rostoucí vrstvou technického i přírodního sněhu. V Jizerských horách a západních Krkonoších bylo o víkendu zatím upraveno jen kolem sedmi z 97 kilometrů sjezdových tratí. V Krušných horách mohli lyžaři vyrazit třeba do areálů na Klínovci a Novako v Božím Daru. Také tam díky nízkým teplotám mohly areály zasněžovat. Níže položená střediska ale ještě čekají na větší příděl sněhu. Stovky lyžařů o víkendu zavítaly i do středočeského střediska Monínec u Sedlce-Prčice na Příbramsku. Podmínky jsou tam ideální a na Silvestra už bude uveden do provozu celý areál. Lyžuje se také v Beskydech, na sjezdovkách tam v průměru leží 35 centimetrů sněhu.

Šéf hydrometeorologů: Česká předpověď je přesnější než norská

Více než na českou předpověď počasí v mobilní aplikaci se Češi často odkazují na norskou. Ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Mark Rieder ale tvrdí, že ta česká je pro Česko přesnější, protože porovnává a vyhodnocuje data nejen evropská, ale i lokální, což podle něj norská neposkytuje. Češi jsou zřejmě jediní Evropané, kteří často používají předpověď počasí od cizího státu, řekl v rozhovoru s ČTK ke 100. výročí založení ústavu. "Jsou to zažité názory a změnit je, bude nesmírně obtížné. Je to také o hrdosti a mentalitě národa," uvedl Rieder. Připustil, že ČHMÚ dlouho žádnou mobilní aplikaci s předpovědí neměl, a tak se stalo, že se Češi začali před několika lety orientovat podle norské, která byla dostupná. Svoji aplikaci ČHMÚ spustilo teprve před 1,5 rokem.

Počasí na úterý

Poslední den letošního roku bude jasný až polojasný. Nejvyšší denní teploty budou mezi 3 a 7 stupni Celsia. Vyjímečně se vyšplhají až na 8 stupňů. Na severu a severovýchodě Česka se postupně objeví ojedinělé přeháňky, ve středních polohách sněhové. Na Nový rok se může ochladit až na -5 stupňů Celsia.