Denní souhrn zpráv

Firmy jeví zájem o účast v miliardové zakázce na auta pro vojáky

O účast na zakázce na nákup osobních terénních automobilů pro armádu panuje mezi firmami poměrně značný zájem. Ministerstvu obrany se dosud ozvalo přes deset potenciálních dodavatelů, řekl ČTK náměstek pro vyzbrojování a akvizice Filip Říha. Ministerstvo obrany chce s vítězem uzavřít rámcovou smlouvu, na základě které vojáci v příštích letech odeberou 600 až 1200 terénních automobilů. Zaplatí za ně miliardu až dvě miliardy korun, v závislosti na počtu objednaných vozů.

Nové automobily nahradí v armádní výzbroji letité vozy UAZ 469, které byly vyrobené ještě v době Sovětského svazu. Náčelník generálního štábu Aleš Opata letos označil za nemorální, že vojáci ve 21. století jezdí ve vozidlech, která jsou starší, než je on sám. Kolik firem se nakonec do soutěže skutečně přihlásí, bude úřad vědět ve druhé polovině ledna.

Ministerstvo navrhuje zvýšení životního minima od března o 13,2 pct

Ministerstvo práce navrhuje zvýšit životní minimum od března příštího roku o 13,2 procenta. U samotného dospělého by se zvedlo z nynějších 3410 na 3860 korun. U dětí a dalších dospělých v rodině, jejichž částky se pohybují od 1740 do 3140 korun, by se přidalo od 230 do 410 korun. Existenční minimum by se z 2200 dostalo na 2490 korun. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, které na svém webu zveřejnil kabinet.

Podle ministerstva se od roku 2011, kdy se o růstu minima naposledy rozhodovalo, zvýšily ceny bez nákladů na bydlení, vodu a energie o 13,2 procenta a stejně by se mělo upravit i minimum. Výdaje na dávky pro lidi v hmotné nouzi by se příští rok zvedly o 340 milionů korun a na příspěvky ze státní sociální podpory o 90 milionů. Maláčová už dřív řekla, že její resort na to v rozpočtu peníze má. Například rodiče s pětiletým a osmiletým dítětem mají nyní minimum 9850 korun. Po zvýšení by to mohlo být 11.140 korun.

V ČR vrcholí čipování psů, kritika se snesla na chybějící registr

V uplynulých týdnech vzrostl v Česku zájem o čipování psů. Od Nového roku je totiž podle novely veterinárního zákona povinné a v případě, že pes nebude mikročipem označen, hrozí jeho majiteli pokuta do 20.000 korun. Z úst veterinářů, které oslovila ČTK, ale zaznívá kritika na adresu chybějícího jednotného registru psů. Existují jen dílčí databáze, lidé ale nemají povinnost nechat čipované zvíře zaregistrovat, což například komplikuje strážníkům hledání majitele zatoulaného psa.

Registry psů by měly být sloučené do jednoho v příštích letech. Například podle slánského veterináře Jaroslava Fidlera měli zákonodárci nejdříve ale vytvořit centrální registr a až poté zavést povinné čipování. Podle provozovatele psího útulku v Polné Jiřího Dvořáka může tak nyní vzniknout situace, že strážníci, kteří jsou stejně jako veterináři vybaveni čtečkami čipů, sice čip přečtou, ale pokud není zaregistrovaný, jako by ho pes neměl. Strážníci zmiňují i to, že dohledávání majitele zatoulaných psů ve více databázích trvá delší dobu.

Mikročipy mají zajistit identifikaci zvířete a snadnější dohledání majitele. Cílem je také zamezit fungování tzv. množíren psů, tedy chovů, kde jsou zvířata chována pro zisk z prodeje štěňat. Na nečipovaného psa se bude od ledna navíc pohlížet, jako by neměl platné očkování proti vzteklině, za což hrozí pokuta. Označen proto musí být každý pes i štěně nejpozději v půl roce života. Výjimku mají psi s čitelným tetováním před 3. červencem 2011.

MZ a pojišťovny se dohodly na nové síti urgentních příjmů

Urgentní příjem pro vážně zraněné pacienty a lékařská pohotovost by měly být v budoucnu v každém okrese, v kraji pak jeden větší. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se na tom dohodl se zástupci zdravotních pojišťoven, se kterými podepsal memorandum o spolupráci při budování sítě zdravotních zařízení s urgentními příjmy. Na budování center chce minnisterstvo využít peníze z EU. Zdravotní pojišťovny mají dát na provoz těch už fungujících v příštím roce dvě miliardy korun navíc. Celkem by mělo vzniknout 96 center.

Urgentní příjem funguje jako centrální místo, kam dorazí pacienti vlastními silami i kam je vozí sanitky. Lékaři urgentního příjmu pak pacienty roztřídí a případně odešlou na další oddělení. Jednodušší případy vyřeší pohotovost sloužící praktický lékař, složité budou mít komplexní péči včetně vyšetřovacích metod. Oddělení má i vlastní lůžka pro ty, kteří nemohou být přeloženi na specializovaná oddělení.

Bárta: I další generace budou mít v Abúsíru co objevovat

Egyptologie za posledních 30 let udělala velký skok a rozvinula i díky českým egyptologům spolupráci s řadou oborů. Pyramidové pole v Abúsíru, kde Češi zkoumají, za tu dobu vydalo desítky významných objevů. Mnohé památky ale přesto čekají na další generace, řekl v rozhovoru s ČTK ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta, kerému bude 25. prosince 50 let. I letos na podzim čeští egyptologové dva měsíce pracovali v Abúsíru. "Jeden z takových větších projektů byl v hrobce princezny Chekeretnebtej, což je objev profesora Vernera z 80. let. Je to také hrobka, která bude příští rok na výstavě Sluneční králové v Národním muzeu," upozornil. Do Prahy by na jaře podle jeho slov měly putovat nejvýznamnější nálezy z téměř šesti dekád působení českých expedic v Abúsíru.

"Daří se využívat 3D technologie, nové formy geofyzikálního průzkumu, satelitní snímkování či antropologické a paleoekologické projekty," popsal Bárta. Díky průzkumům území i literatuře nicméně míní, že 70 až 80 procent nekropole je stále neodkryto. Bárta vede také průzkumy v Súdánu. "Pracovali jsme i v 50 stupních ve stínu, přes noc je i 40 stupňů. Tam, kde jsme, neexistuje technologické zázemí, často se spí pod nebem, chybí infrastruktura," uvedl. Súdán je ale podle něj archeologicky nesmírně zajímavá země.

Meteorologové pořídí druhý superpočítač, zlepší sezonní předpovědi

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) pořídí druhý superpočítač. Předpoví proměnu počasí v Česku při různých scénářích klimatické změny, zpřesní i sezonní předpovědi. Nový přístroj vyjde zhruba na 80 milionů korun. O firmě, která ho vyrobí, se rozhodne do několika měsíců, řekl ředitel ČHMÚ Mark Rieder v rozhovoru s ČTK. Nový superpočítač poslouží i jako záloha k současnému, který vytváří numerický model pro krátkodobé předpovědi Aladin. Především na něm však bude takzvaná klimatická verze Aladina.

"Budeme s ní schopni spočítat, co se stane na území Česka v horizontu deseti, 50 či 100 let při různých scénářích změny klimatu. Jak bude například pršet v Podyjí, jaké tam budou teploty. Co nastane, když se oteplí v průměru o půl stupně," uvedl Rieder. Získaná data mimo jiné pomohou plánovat hospodaření s vodou v konkrétních regionech. "Pokud se třeba někde zvýší výpar, nemá cenu budovat vodní nádrže či mokřady," podotkl Rieder, který stál deset let v čele Výzkumného ústavu vodohospodářského.

Le Monde ukončil podrobnou sérii o Milanovi Kunderovi

V obsáhlém šestidílném materiálu nazvaném Kundera, román života, francouzský deník Le Monde tento týden zmapoval životní a profesionální pouť spisovatele Milana Kundery. První dva díly zachytily jeho život v Československu až do emigrace, do níž se vydal v roce 1975. Manželé Kuderovi, které v ČSSR sledovala státní bezpečnost, dostali povolení k výjezdu na 730 dní. Zatímco Věra Kunderová byla přesvědčena, že se zpět už nepodívá, Kundera ještě po měsících exilu říkal, že má právo se vrátit a že je to pro něj důležité. Třetí díl, Kundera na cestě na Západ, popisuje začátek jeho "francouzského" života v Rennes.

Začátky v Paříži v 80. letech Le Monde popsal ve čtvrtém dílu s názvem Kundera, soukromý profesor. Více než deset let Kundera vedl seminář literatury na Vysoké škole sociálních věd. Na FAMU přednášel bez poznámek, ve Francii si je podrobně připravoval. Bylo to náročné a jeho žena tvrdí, že Kundera do půl roku zešedivěl. Pátý díl cyklu nazvaný Kundera, francouzština jako zbraň je věnován překladům a tvorbě ve Francii. Poslední díl, nazvaný Kundera, stesk po Praze, je věnován smyslu exilu. Kunderovi byli po revoluci v Česku podle Věry pětkrát šestkrát, ale zejména ona po návratu stále touží.

Gottův hrob na pražských Malvazinkách je hotov

Fanoušci zesnulého zpěváka Karla Gotta se už mohou poklonit jeho památce na hřbitově na pražských Malvazinkách. Jeho hrob byl dokončen. Zpěvákova žena Ivana poděkovala za dosavadní vyjádření podpory a útěchy. Mluvčí Gottových Aneta Stolzová serveru Blesk.cz řekla, že Gottová na konceptu zpěvákova hrobu spolupracovala s akademickým architektem Jiřím Deýlem a inženýrem Pavlem Štruncem. Karel Gott zemřel 1. října před půlnocí ve své vile na pražské Bertramce. Léčil se s akutní leukemií. Legendě české populární hudby, která ovlivnila několik generací posluchačů, bylo 80 let.

Vondráček nezahraje v Praze, vadí mu hudební poměry v Česku

Klavírista Lukáš Vondráček, který jako první Čech v roce 2016 vyhrál prestižní klavírní soutěž královny Alžběty v Bruselu, zrušil své lednové koncerty v Praze. Jako důvod uvedl, že je znepokojen poměry, které panují v českém hudebním prostředí. Za poslední kapku vedoucí k jeho rozhodnutí označil recenzi hudební publicistky Dity Hradecké na jeho koncert v pražském Rudolfinu z prosince 2019. Událost vyvolala protichůdné reakce na sociálních sítích. Vondráček je považován za zcela mimořádný talent, na klavír začal hrát již ve dvou letech. První deska mu vyšla v jedenácti letech, již rok před tím ale absolvoval turné po USA. Ve třinácti letech díky rektorské výjimce začal studovat hudební obor na pedagogické fakultě Ostravské univerzity. O dva roky později debutoval s Českou filharmonií na koncertě v Rudolfinu pod vedením ruského dirigenta a klavírního virtuosa Vladimira Ashkenazyho. Studoval také na vídeňské konzervatoři a na akademii v Katovicích.

Vítěz řady prestižních světových soutěží v otevřeném dopise zmiňuje, že v šatně Rudolfina měl před jedním svým recitálem zakázáno se rozehrát, aby nerušil koncert souběžně konaný v přilehlé Sukově síni. "S podobně bizarním zákazem jsem se nikde jinde na světě nesetkal," napsal Vondráček. "A kdy naposledy Praha zafinancovala výstavbu nové koncertní haly světových parametrů?" dodal.

Skauti z Brna začali rozvážet betlémské světlo do celé ČR

Skauti z Brna začali rozvážet betlémské světlo do celého Česka. První vyjeli vlakem z brněnského nádraží 20 minut po šesté hodině ranní směrem na Prahu. Po cestě se k nim budou přidávat další, aby se symbol Vánoc mohl dostat do všech koutů země. Do rozvozu betlémského světla se dnes na nádraží v Brně zapojilo kolem padesátky skautů. Kromě vlaku na Prahu vyrazili také směrem na Bohumín, Přerov a další místa. Skauti letos rozvezou betlémské světlo po celé zemi 66 vlaky, lidé si pro něj mohou přijít na 784 vlakových stanic a na stovky různých místních akcí.

Světlo zažehnuté v Betlémě se tradičně šíří jako symbol Vánoc, do Česka dorazilo už potřicáté. Minulý víkend doputovalo z Vídně do Brna. Tradice betlémského světla vznikla v Rakousku. Do Betléma, místa narození Ježíše Krista, pro plamínek vždy cestují chlapec nebo děvče, kteří vykonali něco dobrého. Světlo zažehnuté v Betlémě se pak šíří po celém světě jako symbol Vánoc. Do Česka se betlémské světlo dostalo po pádu komunismu a v rukou exilových skautů a skautek putovalo v prosinci 1989 pod sochu svatého Václava v Praze.

Češi jezdí do ciziny častěji až na Silvestra, zájem je o exotiku

Spíše než na Vánoce vyrážejí Češi do ciziny častěji až na Silvestra. Pobývat na svátky mimo Českou republiku chce podle některých cestovních kanceláří stále více lidí, zájem o zájezdy ale meziročně mírně zpomalil. Jak ukazují data cestovní agentury Invia, loni rostl prodej vánočních zájezdů o dvacet procent, letos o deset. Přesto se oslovené cestovní kanceláře shodují, že jednoznačně vzrůstající tendenci má poptávka po silvestrovských pobytech. Češi nejčastěji míří do Egypta a Spojených arabských emirátů (SAE) nebo za lyžováním do Rakouska a Itálie, zájem roste ale i o exotické destinace a velkoměsta.

Judista Krpálek je podruhé Sportovcem roku

Judista Lukáš Krpálek se stal podruhé českým Sportovcem roku. Mistr světa ve váze nad 100 kilogramů v 61. ročníku ankety Klubu sportovních novinářů získal 1268 bodů a o 74 bodů porazil druhého basketbalistu Tomáše Satoranského. Třetí skončil hokejista David Pastrňák. Mezi kolektivy zvítězila díky šestému místu na světovém šampionátu basketbalová reprezentace mužů.

Krpálek navázal na prvenství z roku 2016, kdy získal olympijské zlato. Z pomyslného trůnu sesadil snowboardistku a lyžařku Ester Ledeckou. Devětadvacetiletý judista na konci srpna vybojoval zlato na mistrovství světa v nejtěžší kategorii a jako první vyhrál na šampionátech soutěže do 100 i nad 100 kilogramů. Navíc triumfoval v kolébce juda v Japonska po finálovém souboji s domácím Hisajošim Harasawou. Už po uzávěrce ankety se Krpálek posunul do čela světového žebříčku. "Pro mě je tahle cena něco nádherného, popravdě jsem to moc nečekal. V roce 2016 jsem si myslel, že tuhle korunku pro vítěze držím poprvé a naposledy," řekl Krpálek na tiskové konferenci.

Sport

Snowboardcrossařka Eva Samková na Světovém poháru v italské Cervinii udělala chybu v semifinále a obsadila sedmou příčku. Úřadující mistryně světa a obhájkyně triumfu v SP nenavázala na výhru z úvodního závodu v rakouském Montafonu, což bylo v součtu s koncem minulé sezony její třetí vítězství za sebou. Poprvé po více než dvou letech Samková neskončila v závodě SP na stupních vítězů, naposledy se to stalo v září 2017 v Argentině.

Světová jednička ve čtyřhře Barbora Strýcová po životní sezoně získala poprvé Zlatého kanára. V 27. ročníku ankety časopisu Tenis a Českého tenisového svazu zvítězila před Karolínou Plíškovou, která byla vyhlášena nejlepší hráčkou roku. Mezi muži se počtrnácté a naposledy stal nejlepším českým tenistou Tomáš Berdych, jenž v listopadu ukončil kariéru. Strýcová si letos zahrála ve dvouhře semifinále Wimbledonu a ve čtyřhře se s tchajwanskou partnerkou Sie Šu-wej radovaly na londýnské trávě z titulu. Celkem spolu získaly čtyři tituly, hrály finále na Turnaji mistryň a třiatřicetiletá plzeňská rodačka zakončila rok v čele deblového žebříčku WTA. Od 176 osobností, funkcionářů, trenérů, novinářů a sponzorů získala Strýcová 84 hlasů, světová dvojka ve dvouhře Karolína Plíšková jich dostala 53.

Počasí

Bude zataženo, na většině území déšť nebo přeháňky. Na vrcholcích hor déšť se sněhem. Nejvyšší denní teploty 6 až 10 °C.

Vánoce v Česku budou relativně teplé a deštivé, přičemž na horách může sněžit nebo padat déšť se sněhem. Podle Českého hydrometeorologického ústavu má být příští týden přes den v průměru pět stupňů nad nulou a jinak tomu nebude ani v následujících dvou týdnech. V polovině ledna by se mělo ochladit. Nejvíce srážek v období od 23. prosince do 19. ledna spadne právě o vánočních svátcích. Vyplývá to z měsíčního předpovědi, které meteorologové zveřejnili na webu.