Denní souhrn zpráv

r_2100x1400_radio_praha.png

Mluvčí Zemana: Ruská kritika ohledně 21. srpna nepřijatelná

Ruská kritika toho, že Česko zařadilo 21. srpen mezi památné dny, je nepřijatelná. Okupaci Československa v roce 1968 a její oběti je nutné si připomínat, ne na ně zapomenout, uvedl na dotaz ČTK mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček. Tiskové oddělení ruského ministerstva zahraničí ve středu uvedlo, že český krok sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy. "Vyjádření je absolutně nepřiměřené a nepřijatelné. Okupaci v roce 1968 a její nevinné oběti je nutno si připomínat, nikoliv na obé zapomenout. Fakt, že pan prezident příslušný zákon 13. prosince podepsal, je jasným a principiálním stanoviskem," napsal Ovčáček ČTK v textové zprávě.

Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) byl 21. srpen 1968 národní tragédií a je legitimní připomínat si oběti. Česko-ruské vztahy kalí spíš snaha události roku 1968 relativizovat, uvedl ministr na twitteru. "21. srpen 1968 byl národní tragédií. Napadení naší země vojsky Varšavské smlouvy je nezpochybnitelné, mnoho nevinných lidí při tom zemřelo. Vojska opustila ČSR až v roce 1990. Naštěstí jsme od té doby suverénním státem. Státem, který se rozhodl památku těchto obětí uctít. Je zcela legitimní, že si připomínáme civilní oběti. Ovzduší kalí spíše snaha události roku 1968 relativizovat," napsal ministr.

Česko si bude 21. srpen připomínat jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Novelu zákona předložilo devět desítek poslanců ze všech klubů kromě KSČM, počátkem prosince ji schválil Senát a Zeman ji minulý týden podepsal.

Obrana má dohodu o zapojení českých firem do výroby vrtulníků

Ministerstvo obrany uzavřelo memorandum s firmou Bell na zapojení českého průmyslu do zakázky na 12 amerických vojenských vrtulníků. Dokument zaštítí již domluvenou spolupráci pěti českých firem s americkým výrobcem. Smlouvu o nákupu 12 vrtulníků firmy Bell prostřednictvím americké vlády podepsal ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) před týdnem v Pentagonu. Česko za osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper zaplatí asi 14,7 miliardy korun bez DPH. Součástí dohody je zapojení českého průmyslu do zakázky v podílu 30 procent.

Češi nejvíce věří Čaputové, nejvíce nedůvěry mají k Čong-unovi

Mezi osobnostmi světové politiky je pro občany ČR nejdůvěryhodnější slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, které věří 54 procent lidí. Následují český prezident Miloš Zeman se 46 procenty a hlava Francie Emmanuel Macron se 34 procenty. Naopak nejvíce nedůvěřiví jsou Češi vůči severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi, ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a německé kancléřce Angele Merkelové. Z listopadového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplynulo, že jim nedůvěřuje kolem dvou třetin lidí.

U lídrů tří světových velmocí výrazně převažuje nedůvěra nad důvěrou. Merkelové nevěří 68 procent Čechů a 23 procent jí věří, americkému prezidentu Donaldu Trumpovi vyjádřilo nedůvěru 65 procent občanů a 23 procent důvěru, Putinovi nevěří 69 procent respondentů proti pětině lidí, kteří mu důvěřují. Průzkum CVVM se konal od 2. do 15. listopadu a zapojila se do něj tisícovka lidí starších 15 let.

Křesťané, židé a muslimové v ČR jsou proti eutanazii

Proti uzákonění asistované sebevraždy a eutanazie vystoupili další zástupci věřících. V prohlášením zaslaném ČTK se tak vyslovili kněz a teolog Tomáš Halík, biskup Václav Malý, rabín Karol Sidon či představitel muslimů v ČR Vladimír Sáňka. Legalizace eutanazie je podle nich kluzkou plochou, protože je obtížně regulovatelná a lidé mohou být vystaveni psychickému tlaku na ukončení života. "Nejsme pro udržování života těžce nemocných a umírajících za každou cenu. Vítáme možnost, zakotvenou v našem právním řádu, že pacienti a jejich rodiny mohou odmítnout další léčbu či resuscitaci," doplnili. Signatáři uvádějí, že zkušenosti ze zemí, které eutanazii již delší dobu praktikují, ukazují na strmý nárůst počtu eutanazií či asistovaných sebevražd, které podstupují nejen těžce nemocní, ale v některých případech i lidé, kteří jsou opuštěni a trpí ztrátou smyslu života.

Návrh zákona o eutanazii, na kterém se podílejí poslanci ANO a Pirátů, chtějí autoři předložit Sněmovně na přelomu února a března 2020. Spolu s uzákoněním eutanazie by se také podle autorů návrhu měla rozvíjet péče o umírající, která se věnuje mírnění bolesti, ale i psychologické práci s rodinou i umírajícím.

Proti eutanazii již dříve vystoupila i Česká biskupská konference, Ekumenická rada církví, Federace židovských obcí a Ústředí muslimských obcí v České republice. Návrh kritizují i provozovatelé hospiců, kteří jsou často navázáni na některou z církví, a část lékařů. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček počátkem prosince uvedl, že prezident zákon o eutanazii nikdy nepodepíše.

Lidé získají právo řešit se státem úřední věci elektronicky

Lidé získají právo řešit se státem úřední věci výhradně elektronicky. Listinná forma zůstane zachována, hlavně kvůli seniorům. Po občanech by měly státní úřady požadovat nezbytné údaje pouze jednou. Změny přinese zákon o právu občanů na digitální služby, který podepsal prezident Miloš Zeman. Zákon počítá s vytvořením katalogu služeb státu, které se budou poskytovat elektronicky. Elektronicky by si lidé měli do budoucna vyřídit například změny v dokladech, výpisy z rejstříků nebo žádosti o státní podporu, prioritou by měla být elektronizace stavebního řízení.

Česko vyhrálo spor s EK kvůli kontrolám v zemědělství

Česká republika vyhrála spor s Evropskou komisí kvůli kontrolám v zemědělství. Soudní dvůr EU vyhověl žalobě Prahy a zrušil rozhodnutí Evropské komise, kterým ze zemědělských fondů pro Česko vyloučila víc než 3,8 milionu korun. "Evropská komise tak bude muset České republice tuto částku vrátit," oznámilo ministerstvo zahraničí. Spor se týkal kontrol v zemědělství, které jsou prováděny přímo na místě různými kontrolními orgány. Komise tvrdila, že tyto kontroly nemohou být prováděny v rozmezí delším než 14 dní, u kontrol zvířat byla lhůta 48 hodin. "Tento názor komise nemá žádnou oporu v unijním právu, příslušný předpis totiž tyto lhůty spojuje s předchozím oznámením kontroly, tedy se sdělením zemědělci, že k němu v určitý den přijedou kontroloři. Komise však tvrdila, že první kontrola fakticky avizuje další," uvedlo ministerstvo zahraničí.

Soudní dvůr upozornil Evropskou komisi, že její požadavek by ve skutečnosti naopak efektivitu kontrol snížil. Pokud by totiž rozmezí mezi jednotlivými kontrolami nesmělo překročit výše zmíněné lhůty, nebylo by možné jednotlivé požadavky kontrolovat v nejpříhodnějším termínu. Vhodná období pro kontrolu různých požadavků se totiž nemusí vždy překrývat.

Lihoviny a cigarety zdraží, prezident Zeman podepsal zvýšení daní

Spotřební daň z tabákových výrobků a lihovin se od příštího roku zvýší, vzroste i zdanění loterií. Poplatek za vklad do katastru nemovitostí se zdvojnásobí na 2000 korun. Vládní daňový balíček, který daně a poplatek zvyšuje, podepsal prezident Miloš Zeman za přítomnosti ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO). Vláda návrh na zvýšení spotřební daně obhajuje omezením dopadů účinků návykových látek na zdraví obyvatel. Mezi její argumenty patří i to, že vzhledem k růstu příjmů jsou cigarety i alkohol dostupnější. Opozice kabinet během projednávání ve Sněmovně obviňovala, že mu jde jen o hledání peněz do státního rozpočtu. Veřejné rozpočty by podle propočtů ministerstva financí měly změnami získat v letech 2020 a 2021 každoročně přes deset miliard korun.

Sněmovna o zrušení povinné maturity z matematiky letos nerozhodla

Sněmovna ani na druhý pokus nedokončila první kolo schvalování vládní novely, podle níž by povinná maturita z matematiky nebyla zavedena od roku 2021. Projednávání v závěru schůze přerušila. Vrátit se k němu bude moci nejdříve na zasedání, které začne 21. ledna. Osud vládní novely není jistý, neboť nemá jednoznačnou podporu ani v řadách provládních poslanců. Její kritici mají za to, že odklad povinné maturity z matematiky nebude žáky motivovat ke zdokonalení se v tomto předmětu. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) je třeba nejprve vytvořit podmínky k tomu, aby žáci byli schopni získat a používat matematické dovednosti.

Od jara 2021 by se podle vládní novely měla státní maturita také omezit jen na didaktické testy. Ústní a písemné zkoušky z jazyků by se měly přesunout ze státní úrovně zpět do škol. Novela počítá podle Plagy také s dvěma úrovněmi obtížnosti zkoušky z matematiky. Dosud platná norma počítá se zavedením povinné maturity ze tří předmětů, tedy češtiny, cizího jazyka i matematiky, na gymnáziích a lyceích od jara 2021. Matematiku si letos na jaře vybrala zhruba pětina maturantů. Neuspělo 15,5 procenta z nich. Bylo to o 6,3 procentního bodu méně než loni. V předešlých letech neúspěšnost v matematice naopak stoupala.

Ivan Blatný - básník melancholie, ztracený a nalezený

Z velké naděje české poezie (Vítězslav Nezval ho nazýval "českým Rimbaudem") se stal po své emigraci v roce 1948 zakázaným a posléze zapomenutým básníkem. Objeven byl znovu až v 70. letech českým exilem. Ivan Blatný prožil více než půlku života v sanatoriích v Británii. Brněnský rodák se narodil před 100 lety, 21. prosince 1919, a zemřel v 70 letech v srpnu 1990. V roce 1997 mu prezident Václav Havel udělil in memoriam medaili Za zásluhy. Z jeho sbírek jsou patrně nejvíce ceněny Melancholické procházky z roku 1941, které vyhrály celostátní soutěž.

Blatný trpěl duševními potížemi, v nervovém sanatoriu pobýval poprvé již v roce 1941 poté, co jeho přítel, básník Jiří Orten, zahynul pod koly německé sanitky. A pak i o dva roky později, kdy se údajně chtěl vyhnout totálnímu nasazení. Velký životní i tvůrčí předěl zažil Blatný v roce 1948. Básník, který měl na svém kontě šest knih (z toho dvě pro děti), a člen KSČ byl koncem března 1948 vyslán do Londýna na pozvání Britské rady. Hned následující den ale vydal v BBC prohlášení o nesvobodě v Československu, oznámil, že se již nevrátí, a poštou vrátil průkazy člena KSČ a Syndikátu českých spisovatelů. Vzápětí byl zbaven veškerých občanských práv a majetku, označen za zrádce a stal se zakázaným básníkem. V roce 1977 Blatného poprvé navštívila sestra Frances Meachamová, která zajišťovala jeho kontakty s emigranty, zvláště s Josefem Škvoreckým, kterému do Toronta poslala Blatného rukopisy. Zde vyšla v roce 1979 péčí básníka Antonína Brouska Blatného sbírka Stará bydliště, která je vnímána jako básníkovo znovuzrození. V roce 1987 vyšla i jeho další sbírka, Pomocná škola Bixley. V březnu 1990 pozdravil Blatný lístkem prezidenta Václava Havla při jeho oficiální návštěvě v Británii. Ivan Blatný zemřel 5. srpna 1990 ve všeobecné nemocnici v Colchestru.

Česká filharmonie zahájí cyklus oslav k 250. výročí narození Beethovena

Koncert České filharmonie (ČF) pod taktovkou houslisty a dirigenta Leonidase Kavakose zahájí v pražském Rudolfinu cyklus oslav k 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena. Druhý koncert se uskuteční 20. prosince a třetí o den později. Program nabídne Beethovenův Koncert pro housle a orchestr D dur a Symfonii č. 3 Es dur Eroica. Před dvěma lety Kavakos zahajoval 122. sezonu ČF. Nyní se představí v roli sólisty i dirigenta. Aténský rodák spolupracuje s předními světovými orchestry a dirigenty.

Počasí

Většinou zataženo, místy mlhy a ojediněle mrholení. Na horách a postupně na východě území místy, jinde jen ojediněle polojasno. Nejvyšší teploty 7 až 11 °C, v západní polovině Čech kolem 5 °C, při zmenšené oblačnosti, zejména na východě až 14 °C, na horách kolem 9 stupňů Celsia. Východní polovinu České republiky zasáhne silný vítr, v nárazech může dosáhnout rychlosti až 70 kilometrů v hodině. V Pardubickém kraji a na Vysočině by se měl uklidnit v pátek večer, na Moravě v sobotu ránu.

Ve středu panovalo v části Česka mimořádně teplé počasí. Na 51 stanicích, které měří 30 a více let, byly překonány teplotní rekordy. Nejtepleji bylo v Mořkově na Novojičínsku, kde naměřili 17,8 stupně Celsia. Přes 16 stupňů ukázal teploměr v Javorníku na Jesenicku či v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku, uvedli meteorologové.